12.1.

Když malé dítě, které se učí chodit, upadne, neztratí odvahu, ale zvedne se a zkouší to znovu a znovu, dokud nezvládne umění chůze. Stejné je to s duchovním životem. Nikdy v žádném případě nedovol, aby ti zdánlivé porážky vzaly odvahu jít dál duchovní cestou. Jestliže upadneš, jednoduše se seber a zkus to znovu. Nesmiř se s tím, že se budeš litovat a říkat, že nemůžeš dál a že život je příliš obtížný. Tvůj postoj musí vždy vycházet z tvé absolutní vnitřní jistoty, že jestliže jsi jednou vkročil na duchovní cestu, nakonec dosáhneš cíle, bez ohledu na to, s jakými překážkami se na cestě setkáš. Zjistíš, že čas strávený o samotě v klidu tě duchovně povzbudí a pomůže ti čelit čemukoli, co se před tebe postaví, bez úleku a klopýtání. Proto čas, který se Mnou strávíš o samotě každé ráno, tě může posílit pro cokoli, co ti může den přinést.