Představuješ Mé ruce a nohy. Musím působit v tobě a skrze tebe, aby se zjevily Mé zázraky a sláva. Musím tě použít, abys snesl na Zem Mé království a vytvořil nové nebe a novou Zemi. Dokud si neuvědomíš, že tě potřebuji, budeš dále jen naslouchat slibům o zázračném novém nebi a nové Zemi, ale nespatříš je, nebudeš v nich žít a nepoznáš je v sobě, ani kolem sebe. Jaký smysl má snít o utopii? Musí se stát skutečností, a tou se může stát, když ji začneš žít a přestaneš o ní jen mluvit. Vidíš-li tonoucího, není nic platné volat na něj rady ze břehu. Musíš skočit za ním a vykonat něco pro jeho záchranu. Není moc užitečné číst o tom, jak vytvořit nové nebe a novou Zemi, nebo se o tom učit. Musíš v nich začít žít a uskutečňovat je již nyní.