lliam Engdahl
Velká Konečná Ruská Hra
Na zářijové
schůzce v roce 2006 Vladimíra Putina, francouzského prezidenta Jacquese
Chiraca a německé kancléřky Angely Merkel v Paříži se Rusko projevilo jako
znovu se vynořující světová velmoc. Nové Rusko získává na vlivu řadou
strategických tahů s využitím svých geopolitických aktiv v energetice –
především v oblasti ropy a zemního plynu. Přitom lišáckým způsobem využívá
strategických nesmyslů a politických omylů Washingtonu. Nové Rusko rovněž
zjišťuje, že nebude-li jednat rozhodně, brzy se ocitne v obklíčení a v
kleštích vojenského rivala, USA, a k obraně mu zbývá málo prostředků. Tato
válka, o které se mnoho nehovoří, je bitvou s nejvyššími sázkami ve hře na
scéně současné světové politiky. Z hlediska washingtonských stratégů jsou
Irán a Sýrie pouhou předehrou k Velké Konečné Ruské Hře.Celý článek
http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=1290&pjmeno=&kredit=&p1
Předehra k „Velké ruské hře“
Koncem roku 2004
bylo v Moskvě už jasné, že se naplno rozběhla další studená
válka, tentokrát v oblasti strategické kontroly energetických
zdrojů a jednostranné jaderné nadvlády. Z nezaměnitelného vzorce
akcí podniknutých Washingtonem od rozpuštění Sovětského svazu
bylo jasné, že hlavním cílem USA v konfrontaci s Eurasií není
Čína ani Irák ani Irán. Konečným geopolitickým cílem Washingtonu
je kompletní rozklad Ruska, jediné eurasijské země schopné
zorganizovat efektivní aliance prostřednictvím svých obrovských
zdrojů ropy a plynu. To ale samozřejmě nikdy nemohlo být
vysloveno veřejně.více http://www.blisty.cz/art/34313.html a na jeho webové
stránce www.engdahl.oilgeopolitics.net