ANNA STRUNECKÁ

Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc., (* 24. 1. 1944) je česká vědkyně, pedagožka, spisovatelka.

(Autorizovaný text pro  WIKIPEDII, který nemohl být dosud zveřejněn díky útokům členů Českého klubu skeptiků Sisyfos )

Obsah

 

 

1.Životopis

Anna Strunecká vystudovala v letech 1961–1966 s červeným diplomem Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor biologie–chemie, specializace fyziologie živočichů a člověka. V prosinci 1966 po mateřské dovolené nastoupila na postgraduální studium na katedře obecné zoologie na Univerzitě Karlově. Od roku 1970 zastávala místo asistentky, od roku 1977 místo odborné asistentky na této katedře.V roce 1971 získala titul RNDr. a v roce 1972 obhájila před komisí pro obhajoby kandidátských prací z normální a patologické fyziologie získání titulu CSc. Po obhájení disertační práce Fyziologická funkce fosfolipidů v biologických membránách byla v roce 1980 jmenována a ustanovena docentkou obecné a srovnávací fyziologie. Absolvovala několik studijních zahraničních pobytů (Polsko, Nizozemí, SSSR, NDR). V roce 1981 byla jmenována vedoucí katedry fyziologie a vývojové biologie PřF UK. Tuto funkci zastávala do roku 1990. V roce 1987 obhájila disertační práci Fyziologická funkce fosfoinozitidů a získala titul DrSc. V roce 1989 ji prezident ČR jmenoval profesorkou fyziologie. Na katedře fyziologie a vývojové biologie PřF UK pracovala až do svého odchodu do důchodu v září 2006. Jeden školní rok vyučovala biologii na Waldorfském lyceu, v letech 2007–2012 měla částečný úvazek v laboratoři biochemické neurofarmakologie 1. LF UK. Vdaná, manžel Otakar zemřel v roce 2009, 2 děti, MUDr. Kateřina Seimlová (1965), Mgr. Otakar Strunecký, PhD.(1974).

Přehledná tabulka profesního života běhu:
1966 - Přírodovědecká fakulta UK, obor biologie - chemie
1971 - RNDr.
1972 - CSc. Univerzita Karlova, Praha obecná a patologická fyziologie
1980 - obhajoba habilitační práce Fyziologická funkce fosfolipidů v biologických membránách
1980 - jmenována a ustanovena docentkou fyziologie
1987 - DrSc. disertační práce Fyziologická funkce fosfoinozitidů
1989 - jmenována a ustanovena profesorkou fyziologie
1981 - 1990 vedoucí katedry fyziologie a vývojové biologie PřF UK
1991 – 30. 9. 2006 katedra fyziologie a vývojové biologie PřF UK
2007-2012 částečný úvazek v laboratoři biochemické neurofarmakologie 1. LF UK

2.Pedagogická činnost

Prof. Strunecká má dlouholeté zkušenosti z pedagogické práce na UK. Od r. 1968 zajišovala praktická cvičení, řadu základních i specializovaných přednášek pro studenty PřF UK a MFF UK i přednášky v postgraduálních kurzech. Jako vedoucí katedry fyziologie a vývojové biologie v roce 1982 zavedla výuku imunologie, podporovala rozvoj oddělení molekulární a buněčné imunologie v rámci katedry.

Vyškolila 52 studentů magisterského studia, 14 postgraduálních studentů (4 zahraniční). Předsedkyně a členka komise pro obhajoby kandidátských prací (1979-2003), členství v komisích pro státní, magisterské, rigorózní a doktorské zkoušky (1979-1995). Autorka 5 učebních textů (skripta), za učební text Integrativní fyziologie člověka pro přírodovědce získala anticenu "Bludný balvan".

3.Vědecko-výzkumná činnost

Prof. Strunecká byla v uplynulých létech řešitelkou 3 projektů GAUK a MŠMT. Podílela se na řešení 3 grantových úkolů IGA MZ ČR a grantu GAUK (13/2005). . Přinášejí prioritní výsledky i originální původní hypotézy, které poukazují na mechanizmy vzniku patofyziologických změn v krevních elementech u hematologických onemocnění, u schizofrenie a Alzheimerovy nemoci.
Některé z nich byly oceněny např. cenou Čs. neuropsychofarmakologické společnosti (1995), cenou redakce časopisu ČS Psychiatrie (1997) a 1. a 3. cenou A. Alzheimera - AMEPRA (2003).

Byla členkou redakční rady časopisu Americké fyziologické společnosti News in Physiology (1999-2003). Je členkou redakční rady mezinárodního časopisu Fluoride.

V roce 2002 podala EoI do 6. RP EU, na základě kterého se vytvořilo konsorcium, které ji zvolilo jako koordinátorku pro přípravu projektu: European Fluoride and Aluminium Network of Excellence (EFANE), priority FOOD QUALITY AND SAFETY, area 5. 4. 8 Environmental health risks.
Tohoto projektu se zúčastnilo 352 vědců z 15 států. Tento návrh byl podán (o rozsahu předepsaných 450 stran), nebyl však přijat k financování EC. Svoje zkušenosti s přípravou projektu využila v práci experta programového výboru EC v létech 2003-2004.
Publikovala více než 250 prací v odborných a impaktovaných časopisech a řadu konferenčních sdělení. V roce 2001 získala osvědčení o autorizaci k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky klasifikovanými mimo jiné jako: vysoce toxické, zdraví škodlivé, dráždivé, senzibilizující, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci a nebezpečné pro životní prostředí (MŽP). V letech 2001-2006 byla pověřena kontrolou dodržování bezpečnosti práce s nebezpečnými látkami na všech katedrách biologické sekce PřF UK
V roce 2002 složila zkoušky k udělení oprávnění SÚJB k vykonávání soustavného dohledu nad dodržováním požadavků radiační ochrany jako osoba s přímou odpovědností.

4.Členství v organizacích výzkumu a vývoje

 5.Ohlasy

Znalosti Prof. Strunecké o dějích na molekulární a buněčné úrovni vyhovují i mezinárodním standardům a díky tomu je stále zvána (i ve svém seniorském věku) k přednášení klíčových plenárních přednášek na mezinárodních konferencích např.[1] a k revizím odborných publikací v zahraničních časopisech včetně farmakologických. Její práce naplňuje etická a odborná pravidla pro evidence-based medicine. Na rozdíl od uznání odborníků, kterého se jí dostává v zahraničí i zájmu většiny veřejnosti v ČR(prodáno více jak 100 000 výtisků knih), jsou někteří v ČR, kteří považují některé informace v jejích knihách za sporné, i když jsou uvedeny odkazy na články jiných autorů.

Její skripta s názvem Integrativní fyziologie člověka pro přírodovědce: pokusný text pro studenty učitelských kombinací, použitelný i pro biology a biochemiky, toxikology a biofyziky (Strunecká, 1998) byla v roce 1999 Českým klubem skeptiků Sisyfos oceněna stříbrným Bludným balvanem . Zdůvodnění pro udělení této anticeny zní takto: Za mimořádné zásluhy v oboru: Transcendentálně-holistický pohled na fyziologii člověka, získaný přímo z kosmického vědomí. Dobrovolné sdružení občanů,

Český klub skeptiků Sisyfos, z.s., založené podle zák.č.83/1990 Sb. O sdružování občanů v platném znění, má pouze cca 400 členů různého vzdělání.

Jelikož se Wikipedie drží principu nezaujatého úhlu pohledu je možno podle těchto pravidel stanoviska Českého klubu skeptiků Sisyfos zveřejněná na Wikipedii pokládat za názor menšinový, a je třeba je proto v dostatečné míře konfrontovat s většinovým pohledem, aby neuvedla čtenáře v omyl.

6.Dílo

6.1 Knihy

Po odchodu do důchodu se intenzivně věnuje psaní knih,ve kterých publikovala poznatky v oboru svého celoživotního působení. Zatím největšího ohlasu dosáhla kniha

6.1.1. Doba jedová (2011).

Kniha nabízí poutavé čtení o škodlivých látkách v potravinách, nápojích, kosmetice, lécích a potravinových doplňcích a životním prostředí vůbec, které jsou reklamou, sdělovacími prostředky a mnohdy i medicínou doporučovány jako zdraví prospěšné. Značná pozornost je věnována možným rizikům očkování, jež v současné době vyvolávají zvýšený zájem veřejnosti. Autoři Anna Strunecká a Jiří Patočka, vysoce erudovaní a mezinárodně uznávaní odborníci v oblasti biomedicíny a toxikologie s dlouholetými zkušenostmi v publicistice, podávají vysvětlení jasnou, přístupnou a srozumitelnou formou. Každá kapitola je doplněna odkazy na populární i vědeckou literaturu. Čtenářům se tak nabízí zcela ojedinělá příručka pro každodenní orientaci v nepřehledné oblasti ovládané zájmy trhu a zisku, s náměty, jak se bránit před mnoha zdravotními riziky a rádoby vědecky podloženými radami. Obsah: 1. Co se přidává do vody a potravin 1.1 Fluoridy v prevenci zubního kazu 1.2 Jak nám škodí hliník 1.3 Nebezpečný aspartam 1.4 Něco málo o medu 1.5 Záludný glutamát 1.6 Margaríny, nebo máslo? 1.7 Cholesterol – strašák, nebo přítel? 1.8 Aféra melamin 1.9 Věda potvrzuje: víno je elixír života 1.10 Energetické nápoje 1.11 Nikotin: jed, nebo lék? 1.12 Nebezpečný muškátový oříšek 1.13 „Éčka“ v potravinách 1.14 Jak a co tedy jíst a pít? 2. Vitaminy 2.1 Denní doporučené dávky (DDD) 2.2 Vitaminy a antioxidanty 2.3 Vitamin C 2.4 Význam vitaminů při snižování hladiny homocysteinu 2.5 Málo známé vitaminy skupiny B 2.6 Vitamin D: Kam nechodí slunce, tam chodí lékař 3. Rizika očkování 3.1 Vývoj očkování v USA a jeho důsledky 3.2 Jak může očkování poškodit děti? 3.3 Očkovací systém v ČR 3.4 Chřipka 3.5 Fakta o Gardasilu (Silgardu) a Cervarixu 3.6 Jak mohou rodiče přispět k bezpečnému očkování dětí? 4. Kosmetika: co nám škodí na kůži i pod kůží 4.1 Jak nám může škodit kosmetika? 4.2 Hliník v deodorantech a opalovacích krémech 4.3 Rtu ze zubního amalgamu 4.4 Botulotoxin – biologická zbraň, nebo moderní kosmetický přípravek? 4.5 Vlasy – koruna krásy 4.6 Jak může zdraví ženy ovlivnit podprsenka? 4.7 AHA kyseliny v péči o ple 4.8 Kosmetika ze zahrádek a domácností 5. Domácnost 5.1 Snaha o přílišnou čistotu domácnosti může škodit 5.2 Toxikologická rizika kuchyňského nádobí 5.3 Škodí nám mikrovlnné trouby? 5.4 Spát či nespat na pružinových matracích? 5.5 Proč není radno používat kůru citrusových plodů 5.6 Co musíme pečlivě schovávat před dětmi 6. Toxiny v životním prostředí 6.1 Dioxiny, všudypřítomná hrozba 6.2 Bisfenoly 6.3 Nebezpečí kontaminace rtutí 6.5 Je hliník opravdu pro člověka toxický? 6.5 Jsou GMO hrozbou pro další vývoj Evropy? 6.6 Jak nás ohrožují skleníkové plyny? 7. Hormony 7.1 Oxytocin – hormon lásky, věrnosti a důvěry 7.2 Melatonin – hormon tmy a spánku 7.3 Ženské pohlavní hormony 7.4 Mladým až do smrti? [2]

6.1.2. Doba jedová 2 (2012)

Pokračování knihy Doba jedová. Kniha nabízí poutavé čtení o škodlivých látkách v potravinách, nápojích, kosmetice, lécích a potravinových doplňcích a životním prostředí vůbec, které jsou reklamou, sdělovacími prostředky a mnohdy i medicínou doporučovány jako zdraví prospěšné. Značná pozornost je věnována možným rizikům očkování, jež v současné době vyvolávají zvýšený zájem veřejnosti. Autoři Anna Strunecká a Jiří Patočka, vysoce erudovaní a mezinárodně uznávaní odborníci v oblasti biomedicíny a toxikologie s dlouholetými zkušenostmi v publicistice, podávají vysvětlení jasnou, přístupnou a srozumitelnou formou. Každá kapitola je doplněna odkazy na populární i vědeckou literaturu. Čtenářům se tak nabízí zcela ojedinělá příručka pro každodenní orientaci v nepřehledné oblasti ovládané zájmy trhu a zisku, s náměty, jak se bránit před mnoha zdravotními riziky a rádoby vědecky podloženými radami. [3][4]
Součástí obou uvedených knih jsou recenze odborníků a komentáře, další desítky recenzí lze nalézt na internetu. Oba tituly vyšly i ve slovenském překladu [www.priroda.sk]. Jak Doba jedová, tak Doba jedová 2 se staly nejprodávanějšími tituly odborné a populárně naučné literatury pro dospělé v letech 2011. [5] a 2012 [6].

6.1.3. Přemůžeme autismus? (2009)

Věnuje se intenzivně tématu autismu. Velikou pozornost zahraničních odborníků vyvolala její teorie o dysregulaci glutamátové neurotransmise v patofyziologii autismu. Na základě ohlasu této práce v impaktovaném zahraničním časopise (IF 4,9) [7] byla vyzvána prestižním vydavatelstvím Bentham Science Publishers k přípravě odborné elektronické knihy o autismu[8].
V češtině napsala knihu (Přemůžeme autizmus?, 2009) Tato kniha nabízí rodičům směrodatný a vyčerpávající přehled o všem, co je v současné době známo o biomedicínských, psychologických a transpersonálních aspektech autizmu. Velmi dobře a srozumitelně napsaný text vychází z dlouholetých zkušeností autorky z její pedagogické a vědecko-výzkumné práce i rozsáhlé publikační aktivity. Ačkoliv byla kniha původně určena rodičům dětí s autizmem, měla by představovat povinnou četbu pro všechny profesionální zdravotníky i vychovatele, kteří pečují o děti s poruchami autistického spektra a řeší jejich problémy. Výběr obrazů Zdeňka Hajného umocňuje působení textu a podtrhuje jedinečný a komplexní způsob zpracování. Kniha má mimořádně zdařilé grafické provedení a je přizpůsobena ke každodennímu používání tak, aby se stala průvodcem pro všechny obětavé bytosti, které se snaží pomáhat dětem s autizmem.V knize jsou též příspěvky MUDr. Blanky Urbánkové, Lindy Cecavové-Neubauerové a MUDr. Anděly Šárkové.

6.1.4. Varovné signály očkování (2012)

Prof.Strunecká a je známa jako autorka pravdivě ukazující na možná rizika očkování (Varovné signály očkování, 2012)[9] a dále na [10] V knize o očkování srozumitelným a jasným způsobem vysvětlila mechanismy imunity a důsledků vakcinace. Podrobné a pravdivé informace o vakcínách by měly být přístupné v demokratickém státu všem občanům. Stejně tak by měla být právem každého rodiče svoboda informovaného souhlasu u očkování jejich dětí. Vakcinace je invazivní lékařský zákrok, který může, by v ojedinělých případech, způsobit poškození i smrt docela zdravé osoby. Stále více lidí touží po objektivních a vědecky podložených informacích a nehodlá se spoléhat pouze na to, co nám doporučují reklamy, sdělovací prostředky nebo nařizují státní orgány. Podobná kniha na českém knižním trhu dosud chyběla. Čtenáři najdou i rady rodičům k očkování od praktické lékařky a legislativní část zpracovanou právníkem podle posledních úprav zákona o veřejném zdraví. Varovné signály očkování (ALMI, 2012) poskytují čtenářům možnost získat informace, které nejsou běžně dostupné a na jejich základě hledat vlastní rozhodnutí. Předmluva Úvod 1. VŠEOBECNÁ ČÁST: CO BYCHOM MĚLI VĚDĚT O OČKOVÁNÍ 1.1. Základní pojmy 1.2. Infekční nemoci v současném světě 1.3. Vakcíny 1.4. Nežádoucí účinky očkování 2. NOVOROZENCI A KOJENCI 2.1. Vývoj imunitního systému v 1. roce života 2.2. Povinné očkování – hexavakcína 2.3. Doporučené očkování 3. BATOLATA A PŘEDŠKOLNÍ DĚTI 3.1. Povinné očkování 3.2. Doporučené očkování 3.3. Nové exantémové nemoci 4. ŠKOLÁCI A ADOLESCENTI 4.1. Povinné očkování 4.2. Doporučené očkování 5. DOSPĚLÍ A SENIOŘI 5.1. HPV vakcíny 5.2. Hepatitida B 5.3. Očkování proti kl횝ové encefalitidě 5.4. Tetanus a pertuse 5.5. Pneumokoková onemocnění 5.6. Chřipka 5.7. Očkování těhotných 6. DŮKAZY O POŠKOZENÍ VAKCÍNAMI? 6.1. Eradikace infekčních nemocí 6.2. HPV vakcíny 6.3. Poruchy autistického spektra 6.4. Hliník, G-proteiny a pertusový toxin. Anna Strunecká: [11] [12]

6.1.5. Jak změnit svět tady a teď (2012)

Kniha je průvodcem pro současnou zcela mimořádnou dobu spirituální transformace lidstva. Velmi přístupným způsobem vysvětluje některé poznatky duchovních učitelů a pravidla, která se vyplatí v každodenním životě dodržovat právě proto, abychom již brzy mohli pozorovat proměnu světa, který je nám všem společný.Průvodce pro současnou dobu spirituální transformaci lidstva.

6.1.6. Jak přežít dobu jedovou? (2013)

Také její poslední knižní publikace ( Jak přežít dobu jedovou?, 2013 ) vyvolává velký zájem čtenářů i médií [13] Kniha doplňuje Dobu jedovou Publikace přinesla čtenáři informace, jak se v každodenním životě chránit před největšími a skrytými jedy současné doby. Vedle aspartamu, statinů, umělých barviv a hormonálních disruptorů se věnuje rizikům konzumace sóji, Coca-Coly či populárního MMS. Poukazuje na možnosti prevence nejčastějších civilizačních nemoci, upozorňuje na rizika očkování a užívání léků. Tato knížka může být užitečná všem, kteří berou zodpovědnost za svoje zdraví především do vlastních rukou.[14] a [15]

6.2. Odborné články

Stručný přehled článků publikovaných po roce 2000 je uveden v Životopisu [16]

6.3. Videonahrávky

 

7. Reference

  1.  http://www.isfrc.ir/files/site1/pages/programme_06_final.pdf]
  2.  [1]
  3.  Žijeme v době jedové
  4.  oficiální stránky knih
  5.  [2]
  6.  [3]
  7.  http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/2008/04/some-background-on-bentham-open-but.html
  8. Cellular and Molecular Biology of Autism Spectrum Disorder. Ed. Strunecká A. Bentham Science Publishers 2010.
  9. [4]
  10. www.periodik.cz/predplatne/casopis.php?akce=archiv&titul=969 Vakcinologie 3/2013
  11.  [5]
  12. [6]
  13.  Anna Strunecká Jak přežít dobu jedovou
  14.  Křest knih
  15.  Rozhovor
  16.  Životopis