ZPRAVODAJ "STOP GENETICKY UPRAVENÝM POTRAVINÁM V ČESKU!"  (2)

    Vydání: 3.6.2016                                                                               Poslední  Aktualizace: 19. 10.  2016

 

 2. PRÁVNÍ POHLED NA GMO

2.1.Legislativa o GMO v ČR

Výroba a zavádění nových GMO do oběhu podléhají přísným pravidlům na úrovni státní i mezinárodní. V České republice je nakládání s GMO upraveno zvláštním zákonem č. 78/2004 Sb. a Vyhláškou č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s GMO a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů (RTF, 495 kB )

 Vydávání rozhodnutí o nakládání s GMO je v rukou ministerstva pro životní prostředí ve spolupráci s dalšími ministerstvy. Vzhledem k šíři problematiky byla ustanovena Česká komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organizmy a produkty, na evropské úrovni fungují Evropská komise o bezpečnosti potravin obsahujících GMO a další organizace.

2.1.1. Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty. Typ předpisu: Zákon. Číslo předpisu: 78/2004 Sb .

Geneticky modifikovaný organismus (GMO) je organismus (kromě člověka) schopný rozmnožování, jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací provedenou některým z technických postupů stanovených zákonem. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou 209/2004, o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů. Nakládat s GMO a genetickými produkty lze jen na základě oprávnění podle těchto právních předpisů tak, aby byla zajištěna ochrana zdraví člověka a zvířat, životního prostředí a biologické rozmanitosti.

Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými ...

eagri.cz/.../Legislativa-ostatni_uplna-zneni_zakon-2004-78-GMO.html

2.1.1.1. NOVELA ZÁKONA Zákona č. 78/2004 Sb. v roce 2005

 

Nepoučitelná sněmovna

1 července, 2005
Poslanecká sněmovna znovu odmítla dát občanským sdružením právo účastnit se schvalovacího řízení o geneticky upravených potravinách. Je to v rozporu se směrnicemi Evropské unie. Poslanecká sněmovna znovu odmítla dát občanským sdružením, která se věnují ekologii nebo ochraně práv a zájmů spotřebitelů, právo účastnit se schvalovacího řízení o geneticky upravených potravinách. Právo být účastníky těchto správních řízení ponechala krajům. Vyplývá to z vládní novely zákona o geneticky modifikovaných organismech, kterou dnes sněmovna schválila výraznou většinou hlasů.

Tato podoba zákona je v rozporu s koaliční smlouvou, se směrnicemi Evropské unie a Aarhuskou úmluvou o právu na informace o životním prostředí a účasti ve správním řízení. Bude-li zákon takto schválen Senátem a podepsán prezidentem, bude muset být dříve nebo později opět novelizován. Doufáme proto, že horní komora tento zákon neschválí.

Není nejmenší důvod GM organismy před lidmi utajovat. Nejde o žádné státní, ani komerční tajemství. Zatajování experimentů na polích v sousedství je pouze dalším receptem na nedůvěru veřejnosti.

Občané (např. zemědělci) by měli mít při rozhodování o návrzích na uvolňování GM organismů do krajiny, v níž žijí, stejná práva jako biotechnologické společnosti. Není možné, aby jedna strana v diskusi – biotechnologický koncern – měla možnost požádat o přezkoumání, zatímco druhá strana – občané – nikoli. Proto je návrh seškrtat občanská práva nepřijatelný.


Naprosto nepřijatelný je návrh, aby občané museli úředníkům vysvětlovat, proč chtějí o GM polích vědět – nebo aby úředníci rozhodovali, zda občan svůj zájem dostatečně nebo správně zdůvodňuje.

Evropská komise doporučuje pravý opak: zveřejňovat přesnou polohu polí s GM plodinami na internetu. Má k tomu konkrétní, praktický důvod: Aby se předešlo křížení, nesmí se ve vzdálenosti několika set metrů od pole s GM plodinami pěstovat stejné druhy v konvenčním nebo ekologickém zemědělství. To samozřejmě není možné, pokud je utajena poloha GM polí. Aby ve stejné zemi mohlo zároveň existovat GM, ekologické i konvenční zemědělství, je snadná dostupnost informací nezbytná.

Podle předchozí právní úpravy této oblasti (zákona č. 153/2000 Sb.) se těchto správních řízení mohla jako „plnoprávní“ účastníci účastnit i spolky, jejichž cílem podle stanov byla ochrana životního prostředí nebo ochrana práv nebo zájmů spotřebitelů. Ačkoliv takováto úprava byla obsažena i v návrhu nového zákona, byla z něj při projednávání v Parlamentu vypuštěna. Platný zákon o GMO v § 5 odst. 4 pouze stanoví povinnost MŽP zveřejnit „shrnutí obsahu žádosti“ na internetu, v § 5 odst. 6 právo každého se ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění ke shrnutí vyjádřit a v § 5 odst. 7 povinnost uspořádat veřejné projednání žádosti, pokud v uvedené lhůtě obdrží negativní vyjádření. Na základě těchto ustanovení se však veřejnost nemůže efektivně domáhat přezkumu vydaných povolení k nakládání s GMO, pokud je považuje za nesprávná i nezákonná.

Senát odepřel občanům právo spolurozhodovat o GM potravinách

 1 srpna, 2005  
Senát nedal právo účastnit se schvalovacího řízení o GM potravinách občanským sdružením věnujícím se ekologii nebo ochraně spotřebitelů. Nový zákon je tak v rozporu s koaliční smlouvou vlády, se směrnicemi EU a Aarhuskou úmluvou.

 Senát, stejně jako již dříve Poslanecká sněmovna, nedal právo účastnit se schvalovacího řízení o geneticky upravených potravinách občanským sdružením, která se věnují ekologii nebo ochraně spotřebitelů. Ponechal právo být účastníky řízení krajům, když beze změn přijal vládní novelu zákona o geneticky modifikovaných organismech. Nový zákon se tak dostal do rozporu s koaliční smlouvou vlády, která ručí za práva na ekologické informace, se směrnicemi EU a Aarhuskou úmluvou.

Senátem schválená norma se týká podmínek povolení pěstovat rostliny s upravenými geny a prodeje potravin, které z těchto rostlin budou vyrobeny. Vláda ji připravila v návaznosti na tři předloňská evropská nařízení o geneticky modifikovaných potravinách. Novela ukládá pěstitelům geneticky upravovaných rostlin, aby nejpozději do 60 dnů oznámili ministerstvu životního prostředí zahájení této činnosti. Ministerstvo má zveřejnit tyto informace jen "na základě prokázání odůvodněného zájmu".

Greenpeace se do poslední chvíle snažilo přesvědčit senátory o důležitosti účasti veřejnosti při schvalovacím řízení. Kromě osobních setkání s některými senátory jsme všem členů horní komory parlamentu předali informační materiál obsahující jasné a pádné argumenty.

Opakovaně jsme zdůrazňovali, že není nejmenší důvod GM organismy před lidmi utajovat a že se nejedná o žádné státní, ani komerční tajemství. Zatajování experimentů na polích v sousedství je naopak dalším receptem na nedůvěru veřejnosti. Návrh, aby občané museli úředníkům vysvětlovat, proč chtějí o GM polích vědět, nebo aby úředníci rozhodovali, zda občan svůj zájem dostatečně nebo správně zdůvodňuje, považujeme za naprosto nepřijatelný.

Evropská komise doporučuje pravý opak: zveřejňovat přesnou polohu polí s GM plodinami na internetu. Má k tomu konkrétní, praktický důvod: Aby se předešlo křížení, nesmí se ve vzdálenosti několika set metrů od pole s GM plodinami pěstovat stejné druhy v konvenčním nebo ekologickém zemědělství. To samozřejmě není možné, pokud je utajena poloha GM polí. Aby ve stejné zemi mohlo zároveň existovat GM, ekologické i konvenční zemědělství, je snadná dostupnost informací nezbytná.

Evropská komise proto doporučuje: "Registr zřízený podle článku 31(3)(b) směrnice 2001/ 18/EC může být užitečným nástrojem monitorováni vývoje pěstování GM rostlin a pomoci koordinovat místní produkci a monitorovat vývoj s ohledem na různé typy plodin. To může být doprovázeno celosvětovým lokačním systémem založeným na zmapováni GM, konvenčních a ekologických polí. Tyto informace mohou být veřejně dostupné přes Internet a další komunikační média.

Uvolňování geneticky modifikovaných organismů do krajiny může znamenat riziko. Vědci se například obávají, že vinou odolnosti GM plodin vůči herbicidům a křížení s příbuznými druhy plevelů mohou vzniknout těžko odstranitelné tzv. superplevely, na které nebudou platit žádné přípravky [1]. Výsledky výzkumů zadané britskou vládou prokázaly, že na polích s GM řepkou a cukrovou řepou a kolem nich rapidně klesá biologická diverzita – bohatství rostlinných a živočišných druhů [2].

Velmi vážná je také ekonomická zátěž, která dopadne na české konvenční i ekologické zemědělce. Ti totiž ponesou následky kontaminace své produkce GM příměsí z okolní krajiny. Produkce tak bude více kontaminovaná, než připouští zákon, a nezbude, než ji prodat hluboko pod cenou. Na evropských trzích totiž není o GM produkty zájem. Výzkum Evropské unie ukázal, že náklady budou až o desítky procent vyšší [3].

Občané (např. zemědělci) by měli mít při rozhodování o návrzích na uvolňování GM organismů do krajiny, v níž žijí, stejná práva jako biotechnologické společnosti. Není možné, aby jedna strana v diskusi – biotechnologický koncern – měla možnost požádat o přezkoumání, zatímco druhá strana – občané – nikoli. Proto je návrh seškrtat občanská práva nepřijatelný.

Evropská i česká veřejnost nedůvěřuje GMO a odmítá je. Potvrzuje to jeden průzkum veřejného mínění za druhým. Příčinou je právě zbytečné tajnůstkářství a rozhodování bez kontroly, za zavřenými dveřmi. Pokud mají lidé nové technologii důvěřovat, je podmínkou, aby měli pocit, že rozhodování může ovlivnit i někdo jiný než výrobci a úředníci.

Zkušenosti s paragrafem o občanském právu účastnit se správních řízení o povolení jsou zatím velmi dobré. Do dnešního dne proběhlo celkem 38 řízení. Všechna byla vyřízena kladně.

Občanské sdružení (Greenpeace) se účastnilo pouze jediného z nich: na povolení Bt kukuřice MON 810. Připomínkovalo v něm vydané povolení a kritizovalo, že jeho podmínky jsou nekontrolovatelné (společnost Monsanto nepředložila povinně vyžadovaný plán monitoringu) a v rozporu s doporučením Evropské komise. Greenpeace ani ostatní občanská sdružení nic nenamítala proti ostatním žádostem. Bez námitek tak byla schválena GM sója pro uvádění do oběhu (pěstování ve volné krajině) sedmi různých plodin a uzavřené (laboratorní) nakládání s desítkami druhů GMO.
 
Občanská sdružení a ekologické organizace svými připomínkami rozšiřují okruh otázek, na které musí žadatel odpovědět. Vyvažují tak komerční zájmy biotechnologických společností.

Návrh seškrtat občanská práva je v rozporu s koaliční smlouvou. Vládní strany se v ní výslovně zavazují, že "budou podporovat udržení a zkvalitnění účasti veřejnosti při ochraně životního prostředí".
 


2.1.1.2. NOVELA ZÁKONA Zákona č. 78/2004 Sb.v roce 2016

Vláda předložila sněmovně návrh zákona 23. 12. 2015.
Zástupce navrhovatele: ministr živ. prostředí


PRVNÍ ČTENÍ dne 2.3.2016 na 42. schůzi Poslanecké sněmovny 

bod 62. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 686/ - prvé čtení - přepis stenografického záznamu jednání

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec

Důvodem předložení novely zákona a jejími cíli jsou... oblasti laboratorního využití GMO. Zákon o nakládání s GMO byl od svého přijetí v lednu 2004 uceleně novelizován pouze jednou, v roce 2005, v souvislosti s přijetím několika přímo použitelných předpisů Evropské unie dotýkajících se problematiky nakládání s GMO. Od té doby ale výrazně vzrostl význam GMO v řadě vědních oborů, například lékařský výzkum, diagnostické a klinické obory medicíny i průmyslových odvětví, například farmaceutický nebo potravinářský průmysl. V České republice je k nakládání s GMO oprávněno již 100 subjektů a nová pracoviště stále přibývají.

Právní úpravu používání GMO pro laboratorní účely je žádoucí přizpůsobit pokroku v oblasti biotechnologií a potřebám praxe tak, aby dalšímu výzkumu a vývoji nebyly kladeny zbytečné administrativní překážky, které mohou mít negativní vliv i na mezinárodní konkurenceschopnost České republiky. Za tímto účelem se navrhuje odstranit povinnosti spojené s uzavřeným nakládáním s GMO první, to je nejnižší kategorie rizika, které jdou nad rámec příslušné směrnice Evropské unie. Zejména se upouští od povinnosti podávat nové oznámení pro každý nový GMO, s nímž se má nakládat v již oznámeném existujícím uzavřeném prostoru a zpracovávat havarijní plán.

V oblasti pěstování GMO byla v březnu 2015 v Úředním věstníku Evropské unie publikována směrnice Evropského parlamentu a Rady, která členským státům Evropské unie přinesla možnost omezit nebo zakázat na svém území pěstování GMO. Možnost takového omezení či zákazu se vztahuje jak na GMO, které již byly na úrovni EU pro účely jejich pěstování povoleny, tak na ty GMO, které se teprve v procesu jejich povolování nacházejí. Aby možnost omezení nebo zákazu pěstování GMO na svém území mohla v případě zájmu využít i Česká republika, doplňují se do zákona o nakládání s GMO ustanovení, která upravují postup, kterým se příslušné orgány České republiky, to je Ministerstvo životního prostředí nebo Ministerstvo zemědělství, mohou již v průběhu povolovacího procesu domáhat toho, aby území České republiky nebo jeho vymezená část byly vyloučeny z pěstování určitého GMO, a zároveň dávají vládě pravomoc omezit nebo zakázat na území České republiky nebo jeho vymezené části pěstování těch GMO, které již na úrovni EU byly povoleny.

Za účelem provedení transpozice výše uvedené směrnice se dále do zákona o zemědělství doplňuje nová povinnost dodržovat při pěstování GMO odrůd stanovenou vzdálenost od státní hranice České republiky tak, aby se zamezilo případné kontaminaci území sousedních států GMO, států, které toto pěstování nepovolily.

Poslanec Robin Böhnisch

Místopředseda PSP Jan Bartošek:Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Eviduji jednu faktickou poznámku... Pan poslanec Kudela se nehlásí s faktickou poznámkou. Táži se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím. V případě, že je tomu tak, končím obecnou rozpravu a táži se pana zpravodaje a navrhovatele, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nevidím žádný návrh. V tom případě přistoupíme k hlasování.

 Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 82. Přihlášeno 158 poslankyň a poslanců, pro návrh 140, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru.

 Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Táži se, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru, případně výborům k projednání. Prosím.  

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Navrhuji zemědělský výbor.  

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda někdo další má návrh na přikázání dalšímu výboru. Nikoho nevidím. Přivolám kolegy z předsálí. V tom případě budeme hlasovat.  

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, aby tento návrh byl předložen ještě k projednání zemědělskému výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 83, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro návrh 138, proti 4. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako dalšímu výboru.


DRUHÉ ČTENÍ dne 3.6.2016 na 47. schůzi Poslanecké sněmovny

Návrh zákona prošel obecnou rozpravou 3. 6. 2016 na 47. schůzi.
Návrh zákona prošel podrobnou rozpravou 3. 6. 2016 na 47. schůzi.
Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 686/3, který byl rozeslán 3. 6. 2016 v 13:28.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 686/ - druhé čtení - stenozáznam přepis

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec

Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, já budu velmi stručný, protože jsem tento zákon uváděl obsáhleji v rámci prvního čtení. Jenom řeknu pro připomenutí a pro osvěžení, že je to novela, která se zabývá dvěma okruhy, používáním geneticky modifikovaných organismů pro laboratorní účely a pěstováním GMO, resp. možností toto pěstování omezit či zakázat. Důvodem je, že od doby, kdy byl zákon naposledy novelizován, se stala celá řada změn jak v tomto oboru, tak v navazujících průmyslových odvětvích, a je třeba přizpůsobit zákon těmto změnám a také zjednodušit, odstranit některé zbytečné administrativní překážky.

Navíc došlo už i vlastně k určitému novému zásadnímu vývoji v právu Evropské unie, která nově umožňuje členským státům, aby pěstování GMO na svém území omezily nebo zakázaly.

Na vše toto tato novela reaguje s tím, že zákon byl projednán v obou poslaneckých výborech. V průběhu března byly načteny některé legislativně technické opravy, se kterými samozřejmě Ministerstvo životního prostředí souhlasí. Děkuji vám.  

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán zemědělskému výboru. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 686/1 a 2.

Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro životní prostředí poslanec Michal Kučera, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče.  

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro životní prostředí ze 32. schůze ze 30. března 2016.

Výbor po odůvodnění náměstka ministra životního prostředí Ing. Many, zpravodajské zprávě poslance Kučery a po rozpravě doporučil Poslanecké sněmovně, aby schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů body, které jsou legislativně technické změny a jsou součástí usnesení.

Současně pověřil předsedu výboru, aby předložil předsedovi Sněmovny toto usnesení.

Zmocnil zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání a zmocnil zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické změny.  

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Nyní prosím zpravodajku zemědělského výboru poslankyni Danu Váhalovou, aby se ujala slova, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila.

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním slově náměstkyně ministra životního prostředí Bereniky Peštové, zpravodajské zprávě poslankyně Dany Váhalové a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 686, schválit.

Pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Zmocňuje zpravodajku výboru, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou Sněmovnu Parlamentu České republiky.

Děkuji.  

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. Předtím, než udělím slovo, tak přečtu omluvy. Od 12.30 z pracovních důvodů se z dnešního jednání do konce jednání omlouvá pan poslanec Milan Šarapatka, dále dnešní den od 12.30 do 14 hodin z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Leoš Heger, dále od 13 do 14 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Jitka Chalánková, od 11.30 do 18 hodin z rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec Ladislav Okleštěk a dále od 11.30 do 18 hodin z důvodu nemoci se omlouvá pan poslanec Karel Rais.

Do obecné rozpravy eviduji dvě přihlášky. Jako první vystoupí paní poslankyně Hnyková. Připraví se pan poslanec Hovorka. Prosím, paní poslankyně.  

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vám všem ostatním přeji krásné odpoledne. Dovolte mi, abych vám představila změnu zákona za kolegyni Havlovou, která musela pracovně odejít, a předložila pozměňující návrh

Tento návrh zakazuje použití geneticky modifikovaných organizmů na celém území České republiky. Výjimka z tohoto zákazu může být udělena pouze pro lékařské účely. Princip je takový, že pokud to někomu zachrání život, tak GMO povolit lze, ale ve všech ostatních případech mají být geneticky modifikované potraviny zakázány.

Důvodů je hned několik. Kupříkladu profesorka Anna Strunecká prezentovala v pořadu Českého rozhlasu Kupředu do minulosti studii potvrzenou, že GMO jsou nebezpečné a zdraví škodlivé. Zabíjí nás totiž zevnitř. Vysvětlím velmi zkráceně princip, na kterém fungují. Člověk má ve svých střevech obrovskou populaci bakterií, takzvaný mikrobiom. Těch je řádově mnohem více než buněk lidského těla. Tento mikrobiom potřebuje člověk k tomu, aby byl zdravý. Díky němu tělo vyrábí vitamíny a různé aminokyseliny. Ale podle nových vědeckých studií geneticky modifikované organismy tyto bakterie ve střevech ničí. Dá se to přirovnat k působení antibiotik. Kvůli zničenému střevnímu prostředí je pak člověk mnohem náchylnější k mnoha nemocem.

Jsou tu ale i další otazníky, které se nad GMO vznášejí. Kupříkladu časopis Týden v říjnu roku 2014 prezentoval studii argentinského státu Cordoba, který tvrdí, že v regionech, kde se takzvané GMO plodiny ve velkém pěstují, roste výskyt rakoviny, a to hned dvojnásobně oproti zbytku jihoamerické země. Je tu však ještě jeden princip, proč GMO zakazovat, a to princip předběžné opatrnosti. Nikdo totiž dnes nemůžeme s jistotou vědět, jaké další dopady může mít používání GMO. Kolegyně Havlová navrhuje, a nechce abychom dopadli jako Spojené státy americké, kde jsou geneticky modifikované potraviny rozšířenější než ty původní, a už se dokonce ani nemusí pro zákazníky označovat. Celá Amerika dnes představuje jeden obrovský testovací soubor, a svět s napětím čeká, jak to dopadne. A co si budeme nalhávat, Američané nepatří zrovna k nejzdravějším národům, spíše naopak.

Cílem vládního návrhu zákona je zmocnit české správní orgány k omezení nebo zákazu pěstování určitých GMO produktů. K tomu ovšem může docházet pouze za účelem dodržování státní politiky životního prostředí nebo zemědělství. Zákon vůbec nereflektuje to, že u GMO produktů byla prokázána jejich zdravotní škodlivost. Musíme jít proto podstatně dál, a geneticky modifikované potraviny v České republice úplně zakázat.

Já se potom v podrobné rozpravě přihlásím k pozměňujícímu návrhu, který podala kolegyně Havlová. Děkuji vám za pozornost.

 Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Hegera. Prosím, pane poslanče.

 Poslanec Leoš Heger: Děkuji pěkně. Já musím reagovat na předložený pozměňovací návrh obecným konstatováním, které pravděpodobně trošku vybočuje ze základního směřování TOP 09, ale přesto tady musí zaznít, jako možná v České republice ojedinělý názor.

Genetické potraviny jsou brány jako vysoce nebezpečná věc v celé Evropě, a naopak ve Spojených státech jsou široce používány bez jakýchkoli následků s velmi důkladným zhodnocením jejich účinků a příspěvkem k efektivitě, ke světové výživě. Já bych si netroufl jako laik tuto věc tady diskutovat, ale celá řada vědeckých kapacit z oblasti přírodních věd a biologie se v minulosti již kriticky vyjádřila k této hysterii, která proti geneticky modifikovaným potravinám existuje.

A já bych proto tímto velmi úpěnlivě žádal pana ministra životního prostředí, který má tuto věc v referátu, aby poslouchal obě strany této polemiky, a aby do těch stanovisek byly vzaty i naše vědecké kapacity. Rozhodně podle svého působení v oblasti očkování paní profesorka Strunecká, zde citovaná, mezi tyto kapacity nepatří. Děkuji.

 Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Eviduji další faktickou poznámku pana poslance Váchy. Prosím.

 Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové. Já bych chtěl výrazně podpořit názor pana kolegy poslance Hegera, a chtěl bych upozornit, že většina těch věcí, které tady přednesla paní poslankyně, nejsou pravda.

Musíme si uvědomit, že i to, co teď jíme, ta pšenice, kterou pěstujeme, je de facto geneticky modifikovaný výsledek nějakého šlechtění. To znamená, ta obava z geneticky modifikovaných potravin, ta hysterie, která je v Evropě, je neopodstatněná. Je to pouze hysterie. A to, co říkal pan kolega Heger o tom v podstatě experimentu, kdy v Americe se běžně jí genetiky modifikované potraviny, a že to těm lidem neškodí, a to si myslím, že na to nepotřebujeme mít nějaké studie, nebo nepotřebujeme předkládat nějaké studie. To v interakci s lidmi ze Spojených států víme, tak bych chtěl podpořit názor pana kolegy Hegera, a ohradit se proti té hysterii proti geneticky modifikovaným organizmům. Děkuji.

 Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má paní poslankyně Pěnčíková. Prosím.

 Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den. Já bych chtěla opět zareagovat na své dva předřečníky. Já bych rozhodně také nechtěla šířit nějakou hysterii, ale nemyslím si, že to, že se to jí ve Spojených státech amerických, nutně znamená, že to musíme jíst taky. Takže princip předběžné opatrnosti myslím že má hlavu a patu. A já osobně pozměňovací návrh kolegyně Havlové, nebo Hnykové, podpořím. Děkuji.

 Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní řádně přihlášený pan poslanec Hovorka. A připraví se paní poslankyně Váhalová. Prosím, pane poslanče.

 Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo. Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych zde na úvod řekl, že tady ta slova o tom, že geneticky modifikované potraviny jsou bezpečné, že to nelze takhle jednoduše konstatovat, a to, že se zatím žádné negativní projevy neukázaly v americké populaci, to ještě nic neznamená. Myslím si, že je to příliš krátká doba na hodnocení možných účinků.

Já bych také chtěl kolegům předřečníkům sdělit, že nelze si plést šlechtění a křížení, které obecně má svůj vlastně i původ přírodní. A nemůžeme to zaměňovat za manipulaci s geny rostlin a podobně. To jsou naprosto jiné procesy, a proto si je prosím nepleťme.

Já bych chtěl tady k této záležitosti poukázat, že na rozdíl od Spojených států v Evropě zatím o geneticky modifikované organizmy v zemědělství není příliš velký zájem. A na celosvětové produkci těchto plodin má náš region pouze nepatrný podíl. V současnosti se v Evropské unii pěstuje pouze kukuřice odolná vůči hmyzu, konkrétně v České republice je to asi na 3 tis. hektarech

V osmi zemích Evropské unie je pěstování zakázáno. Jsou to: Rakousko, Bulharsko, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Polsko a Lucembursko. A právě i s ohledem na to, že v těch okolních zemích je to zakázáno, zřejmě i tato právní úprava, která stanoví minimální vzdálenost případných pozemků od hranic se sousedními státy apod.

Při vydání povolení je reálná možnost, že se některá geneticky modifikovaná plodina podstatně rozšíří a může dojít k náhodné kontaminaci okolních pozemků. A to se může stát i v případě, že bude pěstování ukončeno. Jsou známy přenosy i následné množení původně sterilních odrůd. Každá i menší kontaminace představuje riziko větší hospodářské škody především pro bioprodukci ekofarem. Já tedy chci uvést své předkládané pozměňovací návrhy, které mají za cíl pouze snáze nalézt viníka prodloužením životnosti záznamu v registru geneticky modifikovaných organismů a v případě už uložených sankcí za přestupek ve správním řízení uložit kontrolnímu orgánu inspekce vést evidenci podstatných okolností pro vznik požadavku k náhradě možných škod. Já si uvědomuji, že zatím v České republice to povolení je v rámci jaksi laboratorního zkoumání GMO, ale přesto se domnívám, že ty mé návrhy, které předkládám a které tady odůvodním podrobně v podrobné rozpravě, jsou důležité a z hlediska jaksi bezpečnosti a z hlediska vlivu na možné okolní farmy je důležité, aby tyto pozměňovací návrhy byly přijaty.

Děkuji za pozornost a tímto se hlásím do podrobné rozpravy.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní požádám paní poslankyni Váhalovou. Prosím, paní poslankyně.

 Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, pro představu geneticky modifikovaný organismus (GMO) je organismus kromě člověka schopný rozmnožování, jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací provedenou některým z technických postupů stanovených tímto zákonem, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů. Nakládat s GMO a genetickými produkty lze jenom na základě oprávnění podle těchto právních předpisů tak, aby byla zajištěna ochrana zdraví člověka a zvířat, životního prostředí a biologické rozmanitosti.

K navržené a námi projednávané novele bych chtěla uvést, že se jedná v podstatě o transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady, která členským státům Evropské unie přinesla možnost omezit nebo zakázat na svém území pěstování GMO. Celkově jde o zjednodušení administrativy v případě zacházení s geneticky modifikovanými organismy v laboratorním prostředí a v druhé části zákona se jedná o možnost našich orgánů zakázat pěstování GMO na území České republiky nebo na části České republiky. Upozornit a věnovat zvýšenou pozornost bude potřeba k připravovanému dalšímu návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, a to o omezení a zákazu používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území. je to dokument Rady z 27. dubna 2015. Zatím však nebyl evropskými institucemi schválen. Tento by pak mohl mít negativní vliv na český trh. Zde je potřeba potom zapojit se do široké debaty o používání GMO v Evropské unii i mimo ni a o závislosti na GMO a alternativních řešeních. Novelu, kterou projednáváme dneska, bych si dovolila podpořit a požádat i vás o podporu.

Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní pan zpravodaj přihlášený do rozpravy a po něm s faktickou poznámkou pan Stanjura. Pane předsedo, hlásíte se s faktickou poznámkou? Tak prosím, máte přednost.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak po dlouhé době máme nějaký zákon, který není přísnější než Brusel, ale vrací to zpátky. To já myslím, že je rozumný přístup. My to podpoříme. Nemá cenu v této chvíli vést polemiku, nebo možná to má cenu, ale asi ne v druhém čtení za mikrofonem na plénu Poslanecké sněmovny o tom, jakou politiku k GMO bude prosazovat v příštích letech Evropská unie. Ta problematika je zajímavá, není černobílá. Je zajímavé, že většinou ty bohaté státy, nebo někteří experti, nebo někteří laici z těch bohatých států vystupují hodně proti a zapomíná se, že to světové bohatství není rozprostřeno rovnoměrně a že například GMO by mohlo být šancí pro ty země, kde opravdu je problém s tak jednoduchou věcí, jako aby všichni měli co jíst. Tak já říkám, neveďme to dneska, to že říká pan ministr, navrhuje, tak nebuďme bruselštější než Brusel, to je správný přístup. A ta debata se určitě povede nadále o tom, v jakém stavu GMO podporovat. Já jsem proti striktním zákazům, taková jednoduchá řešení prostě nefungují. A ten svůj názor, že jsem proti, pak vyjádřím i v hlasování k těm pozměňujícím návrhům, které tady zazněly a které budou asi odůvodněny či ke kterým se přihlásí v podrobné rozpravě. Ale princip je jednoduchý. Pan ministr navrhuje jen to, abychom dělali to, co musíme, abychom to nezpřísňovali. A to myslím, že je přístup správný.

 Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan zpravodaj. Prosím, pane poslanče.

 Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, já děkuji ještě jednou za slovo. Já jsem byl vyzván Ministerstvem životního prostředí, respektive legislativou, abych načetl změnu data nabytí účinnosti. Já to udělám samozřejmě v podrobné rozpravě, to posunutí, to znamená, z 1. července 2016 na 1. leden 2017. Já jsem jenom chtěl víceméně upozornit, nebo respektive možná i požádat pana ministra životního prostředí, aby skutečně se nenechal ve Sněmovně přeskakovat jinými ministry, kteří mají možná ostřejší lokte a kteří dokážou své zákony prohnat tou Sněmovnou podstatně rychleji než ministr životního prostředí, protože tento zákon se dostal do Sněmovny 23. 12. v loňském roce a 2. 3. byl v prvním čtení. Já samozřejmě to nevidím jako nějak dramaticky, ale není to poprvé, kdy tady ty zákony, které se týkají životního prostředí, jsou trochu dávány na druhou kolej a ti ministři, kteří, alespoň z mého pohledu, kteří mají podstatně ostřejší lokte a trošku si asi dokážou více dupnout , a nebo možná to téma jejich se zdá natolik být závažné, tak ty zákony, které se týkají ochrany přírody, prostě přeskakuji. Říkám, je to možná můj subjektivní dojem, nemyslím to nějak řeknu kriticky nebo zle, ale skutečně bych chtěl, abychom i my, kteří se zabýváme životním prostředím, dokázali dát svým zákonům i tu důležitost v tom, že budou projednávány ne během řeknu půl roku a déle, ale budou projednávány stejně rychle jako zákony jiných ministrů. Takže já se v podrobné rozpravě potom přihlásím s tím, že načtu posunutí navrhovaného data nabytí účinnosti tohoto zákona.

 Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou nyní vystoupí pan poslanec Petrů. Prosím, máte slovo.

 Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane předsedající, dámy i pánové, já bych jenom poprosil pana ministra o ubezpečení mé osoby, že se to nějakým způsobem nedotkne také geneticky upravovaných vinných kvasinek. Přece jenom nám o ty vinné kvasinky velmi jde, takže bych poprosil jenom, abych mohl v klidu odjet na víkend. Děkuji.  

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Přečtu omluvu: od 12.45 se ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Adam. Táži se, zda někdo další se ještě hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím a táži se pana ministra nebo pana zpravodaje na závěrečné slovo. Není zájem, dobře. Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásili dva poslanci, první je paní poslankyně Hnyková, připraví se pan poslanec Hovorka. Prosím, paní poslankyně.

 Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a vážení pánové, jak již jsem avizovala v obecné rozpravě, přihlašuji se k pozměňujícímu návrhu vloženým do systému pod číslem 4512. Jedná se o zákaz nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Jediná výjimka je možná pro lékařské účely.

Děkuji vám za pozornost.  

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Hovorka

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se tímto hlásím ke svým pozměňovacím návrhům, které jsem vložil do systému pod číslem 4418. Jsou to dva pozměňovací návrhy a ke sněmovnímu tisku 686.

Jeden se týká §22 registru povolených genetických modifikovaných organismů a registru uživatelů. V něm odstavec 9 nově zní: Údaje zapsané v registru povolených geneticky modifikovaných organismů a registru uživatelů se uchovávají po dobu 15 let a jsou veřejně přístupné nejméně po dobu pěti let ode dne zániku oprávnění. Odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu je takové. Je to především kvůli dohledatelnosti kontaminace ze sousedních pozemků. Zákon v předloženém znění předpokládá pouze pětiletou lhůtu archivace. Vychází se ze lhůt §24 B pro platnost povolení k nakládání s GMO ve formě osiva, kde se říká, že jde-li o geneticky modifikovaný organismus, u něhož se předpokládá obchodování pouze s osivem, končí platnost rozhodnutí po provedení zápisu podle odst. 4 nejpozději uplynutím 10 let ode dne právní moci rozhodnutí o registraci první rostlinné odrůdy, obsahující geneticky modifikovaný organismus podle zákona o oběhu osiva a sazby. Je tedy důležité tu lhůtu prodloužit na dobu minimálně 15 let. Není tady žádný zákaz, ale je to s ohledem na pěstitele, kteří pěstují bioprodukci nebo normální produkci a kteří by mohli být postiženi tou kontaminací z těchto organizmů ze sousedních pozemků. A pokud by tyto záznamy nebyly, tak samozřejmě ta obrana těch zemědělců by byla téměř nemožná.

Ten druhý pozměňovací návrh se týká části sedmé, opatření k nápravě a správní delikty. Hlava I, opatření k nápravě, kdy v §34 odst. 3 nově zní: Inspekce v rozhodnutí o uložení nápravného opatření stanoví lhůtu k jeho provedení. Inspekce vede evidenci podstatných okolností pro vznik požadavku k náhradě možných škod známých v okamžiku uložení nápravného opatření. Je tady doplnění té druhé věty, aby ta inspekce vedla evidenci okolností. Předkládá se to hlavně především kvůli dohledatelnosti rozsahu kontaminace do sousedních pozemků. Pokud inspekce zjistila pochybení v nakládání s GMO a uložila případně sankci, je současně evidovat všechny známé okolnosti dopadu možných následků na poškození přírody, zdraví a dotčeného okolního hospodářského majetku. K vedení záznamů o rozsahu nákladů i bližších okolností možných následků má inspekce odbornou způsobilost. Včasné zjištění může omezit přemrštěné nároky případných poškozených. Tento záznam je součástí protokolu k rozhodnutí o uložení nápravných opatření. Čili, je to jakoby oboustranné. Na jednu stranu je to ochrana těch zemědělců, kteří nepěstují geneticky modifikované organismy, nebo pěstují biopotraviny, a na druhé straně zase, aby nebylo možné ty požadavky šroubovat do závratné výše, tak na druhé straně ta inspekce vede evidenci případných škod a řekl bych, že ten pozměňovací návrh je vyvážený. Takže děkuji za jeho případnou podporu.

 Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní pan zpravodaj. Prosím.

 Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jak už jsem avizoval v obecné rozpravě, budu zde navrhovat posunutí navrhovaného data nabytí účinnosti. Je to zejména z důvodu doby projednávání tohoto zákona, že se blížíme k původnímu termínu, který měl být 1. července 2016, takže z tohoto důvodu je jasné, že tuto novelu zákona nebudeme schopni uvést v život legislativně do 1. července 2016. Proto si dovolím navrhnout následující změny, a to v části třetí, účinnost, článek IV. Slova "1. července 2016" se nahrazují slovy "1. ledna 2017". Text článku IV návrhu po úpravě tedy bude znít: "Tento zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna 2017". Děkuji.

 Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. Jestli je tomu tak, podrobnou rozpravu končím a táži se, zda pan zpravodaj nebo pan ministr si chcete vzít závěrečná slova. Není tomu tak. Vzhledem k tomu, že žádné další návrhy nepadly, tak já končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji vám.


TŘETÍ ČTENÍ dne 7.9.2016 na 49. schůzi Poslanecké sněmovny STENOPROTOKOL ZÁZNAMU JEDNÁNÍ

                                        O Novele zákona o nakládání s gen. modif. organismy - EU 

                                                                   Zdroj : http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/049schuz/s049052.htm

                    

 Bod 210.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 686/ - třetí čtení  

Pan ministr Richard Brabec zůstal u stolku zpravodajů. Jsme ve třetím čtení. Požádám ještě pana poslance Michala Kučeru, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, protože je zpravodajem garančního výboru pro životní prostředí.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 686/3, který byl doručen 3. června letošního roku.

Usnesení garančního výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 686/4.

Táži se pana navrhovatele, tedy pana ministra životního prostředí, jestli chce před otevřením rozpravy hovořit? Není tomu tak, takže otevírám rozpravu, do které se s přednostním slovem hlásí pan zpravodaj. Požádám kolegy, aby ho tedy nezdržovali a uklidnili se po vášnivé rozpravě k předchozímu bodu. Jistě někteří ještě budou diskutovat o předchozím bodu, ale v předsálí, prosím. Dalším přihlášeným je paní poslankyně Olga Havlová a já, jakmile se Sněmovna uklidní, dám panu zpravodaji slovo v rozpravě. Ale ještě chvilku počkám, protože je tady nadměrný hluk. Ještě chviličku. Děkuji. Pane zpravodaji, máte slovo v rozpravě.

 Poslanec Michal Kučera: Také děkuji za slovo. Jen bych chtěl přečíst v rozpravě legislativně technickou úpravu jednoho pozměňovacího návrhu, a to pozměňovacího návrhu, který je uveden pod bodem A2. Jedná se o upřesnění pozměňovacího návrhu uvedeného pod bodem A2, kdy slovo "nařízení" není uvedeno ve správném pádu. Správně má být uvedeno "nařízením", totožně jako v pozměňovacím návrhu A4. Tolik tedy legislativně technická úprava. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kučerovi jako zpravodaji za legislativně technickou, budeme se jí zabývat. Nyní paní poslankyně Olga Havlová v otevřené rozpravě. Také požádám kolegy a kolegyně o klid, aby mohla paní poslankyně v klidu přednést své připomínky. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla bych vás ještě jednou seznámit s pozměňovacím návrhem, který za mě načetla Jana Hnyková, a tento návrh zakazuje geneticky modifikované organismy a genetické produkty v České republice. Výjimka z tohoto zákazu může být udělena pouze pro lékařské účely. Princip je takový, že pokud to někomu zachrání život, tak GMO povolit lze, ale ve všech ostatních případech mají být geneticky modifikované potraviny zakázány. Důvod je jednoduchý. Nové vědecké studie přesvědčivě dokazují, že GMO jsou nebezpečné a zdraví škodlivé.

Mám tu čtyři nové studie od špičkových renomovaných vědců ze špičkových institucí. Úplně v krátkosti vás s jednotlivými seznámím.

První studie. Škodlivost geneticky modifikovaných organismů potravin podrobně popisuje biolog Seralini, expert na geneticky modifikované organismy a profesor na univerzitě v Caen. Tento člověk dokonce čelil žalobám ze stran amerického GMO, giganta Monsanta. Jeho studie spočívala v krmení živočichů různými dávkami GMO kukuřice. Pokud ho můžu citovat, tak výsledky byly více než znepokojivé.

Druhá studie. Australský vědec a odborník na výživu Ethan Huff velmi často publikoval v australském vědeckém časopise Natural News. Píš mimo jiné o geneticky modifikované pšenici, která obsahuje upravený protein a enzym, který může způsobit závažné problémy lidským játrům, a konzumace této pšenice vede k selhání jater a posléze ke smrti. Nedávná zpráva na toto téma také říká, že děti narozené rodičům, kteří konzumují geneticky upravenou verzi pšenice, by mohly zemřít před dosažením věku pěti let.

Třetí studii, která hovoří v neprospěch GMO, vypracoval francouzský doktor medicíny Joël Spiroux, spoluautor studie s doktorem Seralinem. Doktor Spiroux zjistil, že při testech na živočiších při požívání GMO kukuřice docházelo k výrazně většímu rakovinovému bujení než při konzumaci běžné. A to je více než alarmující.

A čtvrtá studie. V neposlední řadě uvádím studii profesora Samuela LeBlanca z nemocnice v Quebecu. Autor je gynekolog a zkoumal vliv GMO na lidský plod a embrya. Výzkum zjistil, že aplikované pesticidy na geneticky modifikované potraviny jsou prokazatelné v mateřském mléce a v těle ještě nenarozeného plodu. Jedná se o dva biotoxiny, které mohou být i pro plod smrtelné. A díky těmto výsledkům napsal doktor LeBlanc závěr, že je nutné provést další studie, protože výsledky byly velmi zarážející a pro něj šokující.

Dámy a pánové, zákon vůbec nereflektuje to, že u GMO produktů byla prokázána jejich zdravotní škodlivost. Jedinou věcí, jakou můžeme jako odpovědní politici udělat, je geneticky modifikované potraviny v České republice zakázat.

Na závěr několik málo čísel, abych vás seznámila, že je zakázáno v Africe ve dvou státech toto pěstovat, v Asii čtyři státy, v Jižní Americe čtyři státy a v Evropě 28 států má toto zakázáno. My patříme mezi ty, kde se to povolilo. Je to Španělsko, Portugalsko, Česká republika a Rumunsko.

Vzhledem k tomu, že nové studie mají úplně nový pohled na geneticky modifikované organismy, podávám procedurální návrh, abyste se s nimi mohli seznámit a aby se vrátil tisk 686 tohoto zákona do druhého čtení. V případě, že to nepodpoříte, tak vás prosím, abyste podpořili pozměňovací návrh, který za mě načetla Jana Hnyková.

Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Havlové, která předložila procedurální návrh, o kterém rozhodneme. Protože to byla poslední přihlášená do rozpravy... (Gestikulace vpravo.) Ano, vidím dále v rozpravě ještě pana poslance Ludvíka Hovorku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych požádat o podporu svého pozměňovacího návrhu pod písmenem C. Jenom krátké vysvětlení. Jedná se o prodloužení lhůty pro uchovávání evidence údajů v registru povolených GMO na 15 let a veřejné přístupnosti těchto údajů na 5 let. Jedná se čistě o technické opatření, které má jaksi umožnit to, aby v případě, že by došlo k nějakým sporům třeba mezi biopěstiteli a mezi pěstiteli geneticky modifikovaných organismů, protože takové spory se velmi těžce prokazují, tak aby ty údaje byly archivovány po delší dobu. Je to v zájmu obou stran, to znamená jak pěstitelů GMO, tak zejména i pěstitelů biopotravin. Myslím si, že tento návrh není nijak zásadní, který by měl omezit to, co je předmětem návrhu zákona, ale že přispívá jaksi k lepší ochraně obou stran. Děkuji.

 Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy přikročíme nejdříve k procedurálnímu návrhu vrácení do druhého čtení a potom bych dal závěrečná slova ministrovi a zpravodaji a potom bychom přikročili, pokud nebude vrácen do druhého čtení, k hlasování o pozměňovacích návrzích, tedy k proceduře. Tak. Všechny vás odhlásím, protože se změnil počet přítomných v Poslanecké sněmovně. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme o procedurálním návrhu paní poslankyně Olgy Havlové, abychom tento tisk vrátili do druhého čtení. Ještě jsem byl upozorněn, abych silněji gongoval, abych přilákal více kolegů, které jsem požádal, aby diskuse k předchozímu bodu vedli v předsálí, což jsem opravdu učinil. Počkám teď chviličku, až se kolegyně a kolegové vrátí. Myslím, že počet přítomných je ustálen.

 Můžeme rozhodnout o procedurálním návrhu paní poslankyně Olgy Havlové.

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 77, z přítomných 151 poslance pro 11, proti 119. Návrh nebyl přijat.

Budeme tedy pokračovat. Ptám se na závěrečná slova. Pan ministr nemá zájem. Pan zpravodaj nemá zájem. V tom případě přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Požádám zpravodaje, aby nás seznámil s procedurou hlasování a sdělil nám stanoviska k jednotlivým bodům. Prosím, pane zpravodaji.

 Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych vás seznámil s procedurou hlasování. Nebyl podán žádný návrh na zamítnutí návrhu zákona. Budeme hlasovat následujícím způsobem, jak doporučuje výbor pro životní prostředí, a poté tuto proceduru schválí Sněmovna. To znamená výbor pro životní prostředí doporučuje: Za prvé hlasovat návrh legislativně technických úprav dle § 95 odst. 2 jednacího řádu přednesený ve třetím čtení, budou-li v rozpravě ve třetím čtení předneseny. Tam upozorňuji, že byl jeden přednesen. Dále budou hlasovány návrhy pod písmenem A. Za třetí návrhy pod písmenem B. Za čtvrté návrhy pod písmenem C1 a C2 jedním hlasováním. Za páté návrh pod písmenem D. Toto je návrh procedury hlasování z garančního výboru pro životní prostředí.

 Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Všichni rozuměli proceduře. Má někdo jiný návrh? Něco odděleně? U áčka nebo u céčka? Není tomu tak.

 O navržené proceduře rozhodneme v hlasování číslo 78. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 78, z přítomných 159 pro 158. (Proti nikdo.) Procedura byla schválena. Můžeme hlasovat. Prosím, pane zpravodaji, první návrh.

 Poslanec Michal Kučera: Nejdříve budeme hlasovat legislativně technickou úpravu, kterou jsem přednesl v rozpravě a která se týká pozměňovacího návrhu pod bodem A2.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko?

 Poslanec Michal Kučera: Stanovisko je... To je bez stanoviska. To je legislativně technická úprava.

 Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To je legislativně technická. Ale je potřebná prostě.

 Poslanec Michal Kučera: Tak tak. Pokud se ptáte na můj názor, tak já doporučuji.

 Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Tak. Pan ministr? (Kladné stanovisko.)

 Rozhodneme v hlasování číslo 79, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 79, z přítomných 161 poslance pro 160, proti nikdo. Legislativně technická úprava byla přijata.

 Poslanec Michal Kučera: Dále budeme pokračovat návrhy pod písmenem A, které jsou pozměňovacími návrhy obsažené v usnesení garančního výboru pro životní prostředí z 32. schůze. Stanovisko garančního výboru je: doporučuje.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Kladné stanovisko.)

 Zahájil jsem hlasování číslo 80. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 80, z přítomných 161 poslance pro 160, proti nikdo. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 Poslanec Michal Kučera: Dále budeme hlasovat návrhy pod písmenem B, což je pozměňovací návrh paní poslankyně Hnykové. Stanovisko garančního výboru pro životní prostředí je: nedoporučuje.

 Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Záporné stanovisko.)

 Zahájil jsem hlasování číslo 81. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 81, z přítomných 161 poslance pro 42, proti 102. Návrh nebyl přijat

Poslanec Michal Kučera: Dále budeme jedním hlasováním hlasovat pozměňovací návrhy pod písm. C1 a C2, což jsou pozměňovací návrhy pana poslance Ludvíka Hovorky. Stanovisko garančního výboru je: nedoporučuje.

 Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Záporné stanovisko.)

 Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 82. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 82 z přítomných 161 poslance pro 48, proti 100. Návrh nebyl přijat. Poslední návrh?

Poslanec Michal Kučera: Poslední návrh je návrh pod písmenem D, kterým se mění účinnost tohoto zákona, to znamená z 1. července 2016 na 1. ledna 2017. Stanovisko garančního výboru je: doporučuje.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Kladné stanovisko.)

 Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 83. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 83 z přítomných 162 pro 157, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Tím jsme vyčerpali všechny návrhy k hlasování. Je to tak, pane zpravodaji? (Ano, je to tak.) A můžeme přikročit k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení:

Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 686, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.

 Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 84, které jsem zahájil a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 84 z přítomných 162 pro 123, proti 5. Návrh byl přijat.

49. schůze, 84. hlasování, 7. září 2016, 12:11 Novela z. o nakládání s gen. modif. organismy – EU

 

Závěr Dne 7.9.2016  ve 12.11 hod.poslanci Poslanecké sněmovny v 84. hlasování schválili  ve třetím čtení Novelu zákona Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 686/ - Ze 162 přítomných poslanců bylo 162 pro proti 5 v Evropě 28 států má GMO zakázáno. My patříme mezi ty, kde se to povolilo. Je to Španělsko, Portugalsko, Česká republika a Rumunsko !


SENÁT -

* VÝBOR PRO HOSPODÁŘSTVÍ, ZEMĚDĚLSTVÍ A DOPRAVU 252. USNESENÍ z 32. schůze konané dne 11. října 2016

k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 333 

Po úvodním slově zástupce navrhovatele Vladislava Dolejského, náměstka ministra životního prostředí České republiky, po zpravodajské zprávě senátora Jana Hajdy a po rozpravě   

VÝBOR   I. doporučuje  Senátu  Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou;

  DALŠÍ VIZ http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/81436/68380

****************************************

* PLÉNUM SENÁTU 28. schůze Senátu 19.10. 2016

POZOR! POZOR ! POZOR!

SENÁT ROVNĚŽ JAKO POSLANECKÁ SNĚMOVNA OPĚT ZA ZÁDY OBČANŮ!!!!!

POSUNUL LEGISLATIVNÍ PROCES KE SCHVÁLENÍ NAKLÁDÁNÍ S GMO V ČR.

 DNE 19. října 2016 PLÉNUM SENÁTU 28. schůze . SCHVÁLILO návrh Novely zákona č.. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky. modifikovanými. organismy a genetickými produkty. Z přítomných 58 senátorů (nepřítomných bylo 23), zdrželo se hlasování 10, proti nebyl nikdo,

počtem 48 hlasů hlasovalo pro to, aby Česká republika patřila znovu ke 3 státům v Evropě, kde je GMO povoleno - Španělsko, Portugalsko a Rumunsko.

!!! Ostatních 28 států v Evropě má GMO zakázáno!!!!!!

 ZDE SE MŮŽETE PODÍVAT JAK JEDNOTLIVÍ SENÁTOŘI HLASOVALI

http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasy?G=16257&O=10

 SENÁTOŘI  ZNOVU DALI ZELENOU NAKLÁDÁNÍ S GMO V ČESKU!!!!!

VIDEOZÁZNAM PROJEDNÁVÁNÍ A HLASOVÁNÍ ZDE : čas záznamu 8:41 - 9:02:05

 OTŘESNÉ VYSTOUPENÍ MINISTRA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BRABCE (ANO) V ODPOVĚDI NA POLOŽENÉ OTÁZKY V ČASE 8:59- 9:00:02 DOKUMENTOVAL ZÁKLADNÍ NEZNALOSTI V PROJEDNÁVANÉ PROBLEMATICE !!!!!!!!!

 VIZ NAPŘ DOSTUPNÁ LITERATURA ZDE:  "DOBA JEDOVÁ 5 - GENETICKY MODIFIKOVANÉ POTRAVINY"  Kniha zpochybňuje tvrzení biotechnologického průmyslu, že geneticky modifikované (GM) potraviny jsou bezpečné. Předkládá téměř čtyřicet zdravotních rizik.                        Tato kniha umožňuje rychle získat potřebné informace, nabízí nový, mocný, snadno ovladatelný nástroj i pro politické činitele.

Kniha poukazuje na nebezpečí této technologie a významně může pomoci k mobilizaci veškerých zdrojů k ochraně zdraví lidí i životního prostředí.

Autor knihy Smith je poradcem v oblasti GMO, ovlivnil první státní zákony regulující GMO a nyní vede Kampaň za zdravější stravu v Americe a hnutí spotřebitelů za odstranění GMO ze všech potravin. Přednášel již ve 25 zemích a citují ho vládní činitelé i media všude ve světě - např. The New York Times, Washington Post, televize BBC, Nature, Thr Independent, Daily Telegraf, New Scientist, The Times(londýnské), agentura Associated Press, agentura Reuters a Genetic Engineering News.

Smith  je výkonným ředitelem Institutu pro zodpovědnou technologii. Je rovněž producentem dokumentu The GMO Trilogy a autorem sloupku, který vychází souběžně v různých světových periodikách pod titulem Spilling the Beans (Vyzrazené tajemství). O GMO  píše intenzivně  již více přes deset let.

VÍCE ZDE  http://rozkvet.cz/texty/zpravodajrozkvet01201611.htm

**************************************************************************************************************************

STENOPROTOKOL ZÁZNAMU JEDNÁNÍ  - 19.10. 2016

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 333

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 333. Návrh nyní uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Pane ministře, máte znovu slovo. (V Jednacím sále je hlučno.) Já vás, kolegyně a kolegové, poprosím o klid. A v předsálí vedle, prosím, pro veřejnost – zklidněte se, děkuji.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji, paní předsedající, za slovo. Dovolte mi ještě, vážené senátorky, vážení senátoři, abych velmi poděkoval za to hlasování k minulému bodu. Řečeno slovy našeho mnohonásobného zlatého slavíka: To jsem opravdu nečekal! Tou většinou, po té debatě, která proběhla.

Já věřím, že ta debata k tomuto bodu bude možná snadnější, nebo věřím, že kratší.

Já si vám teď dovolím představit vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty a zákon o zemědělství.

Návrh novely zákona o nakládání, já to zkrátím na GMO, a genetickými produkty by byl zpracován v reakci na praktické poznatky nabyté při jeho aplikaci a rovněž také v návaznosti na přijetí nové evropské legislativy. Předmět novely se vlastně týká dvou okruhů témat. Jeden okruh je používání geneticky modifikovaných organismů pro laboratorní účely. A druhý okruh pěstování těchto GMO, respektive možností toto pěstování zakázat či omezit.

V tom prvním okruhu, v té první oblasti laboratorní využití GMO, tak tam od doby přijetí zákona po nakládání s GMO a genetickými produkty a jeho prozatím poslední ucelené novelizaci v roce 2005 výrazně vzrostl význam GMO v řadě vědních oborů i průmyslových odvětví. Je to např. lékařský výzkum, diagnostické a klinické obory medicíny, farmaceutický průmysl nebo potravinářský průmysl. A pokud jde o používání GMO právě pro laboratorní účely, navrhuje se touto novelou zákona přizpůsobit stávající regulaci pokroku v oblasti biotechnologií a potřebám praxe, tak, aby dalšímu výzkumu a vývoji nebyly kladeny zbytečné administrativní překážky, které pak mohou mít negativní vliv na mezinárodní konkurenceschopnost České republiky.

Za tímto účelem se tedy navrhuje upustit od některých povinností spojených s uzavřeným nakládáním s GMO v první, to je nejnižší kategorii rizika, které jdou nad rámec příslušné směrnice Evropské unie. Je to tedy určitě snížení byrokratické zátěže při uvědomění si, že se to týká skutečně té první kategorie, nejnižší kategorie rizika, kde nějaké nebezpečí havárie reálně v žádném případě nemůže hrozit.

V tom druhém okruhu v oblasti pěstování GMO, tak tam je třeba připomenout, že tato novela reaguje na poslední vývoj v oblasti GMO v právu Evropské unie. A to přijetí evropské směrnice, nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady, která nově umožní, umožňuje už teď, členským státům, aby pěstování GMO na svém území omezily a nebo vůbec zakázaly. Možnost takového omezení či zákazu se vztahuje jak na GMO, které již byly na úrovni EU povoleny, tak i na ty GMO, které se teprve v procesu jejich povolování nacházejí.

Aby možnost omezení nebo zákazu pěstování GMO na svém území mohla v případě zájmu využít i Česká republika, doplňují se do zákona o nakládání s GMO a genetickými produkty ustanovení, která vybavují orgány České republiky k tomu potřebnými pravomocemi. Za účelem provedení transpozice směrnic Evropského parlamentu, která členským státům EU přinesla možnost omezit nebo zakázat na svém území pěstování GMO, se dále do zákona o zemědělství doplňuje nová povinnost, dodržovat při pěstování geneticky modifikovaných odrůd stanovenou vzdálenost od státní hranice České republiky, aby se zamezilo případné kontaminaci území sousedních států.

Jenom pro zajímavost, sám jsem se kolegů teď ptal, jak taková hranice vlastně vypadá, nebo stanovená vzdálenost vypadá. Tak pro kukuřici je to 400 metrů a pro brambory 20 metrů.

A jenom úplně závěr, je to také zajímavá informace pro vás, takový vrchol pěstování GMO na českém území byl v roce 2008, kdy bylo oseto 8000 ha – jen pro srovnání z 3 500 000 hektarů zemědělské půdy v České republice – 8000 ha osetých geneticky modifikovanou kukuřicí. V letošním roce je oseto pouhých 75 ha. Takže i z tohohle vidíte, že skutečně takzvaná problematika GMO, nebo pěstování GMO v České republice nechci říct, že se nás vůbec netýká, ale je to něco, co je tady skutečně naprosto marginální.

Já si myslím, že všechny další věci mohou padnou v případné debatě, pokud bude zájem. Děkuji vám.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane navrhovateli, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 333/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jan Hajda.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu, životní prostředí. Usnesení máte jako senátní tisk č. 333/1 a zpravodajem výboru je určen pan senátor Martin Tesařík, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Martin Tesařík:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. V tomto pokročilém odpoledním dni vás mohu seznámit se svojí zpravodajskou zprávou a moje vystoupení bude velmi ulehčeno vystoupením pana ministra, který ve své zprávě za předkladatele přednesl ty nejdůležitější aspekty, které souvisí s touto novelou tohoto zákona.

Mně nezbývá nic jiného, než pouze doplnit, že návrh zákona počítá s nabytím účinnosti od 1. ledna 2017. Rád bych vás ještě seznámil také s legislativním procesem. Vládní návrh zákona byl předložen sněmovně dne 23. prosince 2015. A ta jej v 1. čtení na své 42. schůzi dne 2. března 2016 přikázala k projednání výboru pro životní prostředí, jako garančnímu, a dále potom zemědělskému výboru.

Výbory návrh zákony projednaly, a zatímco zemědělský výbor doporučil schválit návrh zákona bez pozměňovacích návrhů, garanční výbor přijal 7 pozměňovacích návrhů. 2. čtení návrhu zákona se potom následně uskutečnilo dne 3. června 2016, na 47. schůzi Poslanecké sněmovny, a 3. čtení pak na 49. schůzi dne 7. září 2016. S návrhem zákona byl vysloven souhlas, ve znění schválených pozměňovacích návrhů, když se pro něj v hlasování č. 84 ze 162 přítomných vyslovilo 123 poslanců a 5 bylo proti.

Jak už bylo řečeno, tento materiál projednávaly u nás dva výbory. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se touto materií zabýval na své 28. schůzi, konané 18. října 2016, a přijal toto usnesení. Po úvodním slově Bereniky Peštové, náměstkyně ministra životního prostředí ČR, zpravodajské zprávě senátora Martina Tesaříka a po rozpravě zaprvé: výbor doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Zadruhé: určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu moji osobu. Zatřetí: pověřuje předsedu výboru, senátora Miloše Vystrčila, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Tolik tedy moje úvodní zpráva, děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám, pane senátore, děkuji a prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Jan Hajda? Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Hajda:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal tento zákon 11. října a doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určil mě zpravodajem a doporučil, abych toto usnesení předal předsedovi Senátu.

Vážené kolegyně, kolegové, já v rámci svého vystoupení bych měl pro urychlení dva dotazy na pana ministra. Zaprvé, v některých státech jsou geneticky modifikované potraviny povoleny. Už se stalo, že někde se zjistilo, že to škodí lidskému organismu? Já se domnívám, že ne. Já to chápu jako určitý marketingový záměr, kdy Evropa se brání dovozům levných potravin. A proto se ptám, pane ministře, jestli už víme v rámci té velké obchodní dohody, která se nazývá TTIP, Spojené státy, Evropská unie, jak budou tyto věci řešeny? Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Tak já děkuji i vám a nyní se táži, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Takže, pane ministře, vy jste byl asi vyzván zpravodajem, tak vás poprosím o slovo.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji. My jsme zaprvé i po jednání na výboru, nebo senátních výborech, slíbili, že pro senátory připravíme jakousi souhrnnou informaci o všech těch studiích, které byly provedeny. Zatím, podle mých informací, z žádné seriózní studie skutečně nevyplynul jakýkoli negativní vliv na zdraví nebo životní prostředí. A máte pravdu, třeba Spojené státy nebo Jižní Amerika a další země nebo kontinenty jsou v tomhle liberálnější než Evropa. Evropa je velmi přísná.

Také proto Evropská unie nedořešila zatím tuto věc na evropské úrovni, a proto to nechala na členské státy, ať se každý členský stát rozhodne, zda na svém území umožní, nebo zakáže pěstování třeba geneticky modifikovaných plodin. A zatím, podle mých informací, ještě není rozhodnuto, jak to bude řešeno v rámci typu. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře, a myslím, že dál se není k čemu vyjadřovat. Zpravodaj a pan ministr snad vypořádali rozpravu, takže můžeme dát tedy hlasovat. Takže vás svolám.

Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já ještě chviličku počkám, bylo to rychlé tentokrát. Tak. A já zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji vám. A kdo je proti tomuto návrhu, stiskněte tlačítko NE a zdvihněte ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 21 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

***************************************************************************************************************************************

 V LEGISLATIVNÍM PROCESU JE NYNÍ NA ŘADĚ PREZIDENT MILOŠ ZEMAN


2.1.2. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

Ministerstvo vykonává  státní správu na úseku GMO

Geneticky modifikovaný organismus (GMO) je organismus (kromě člověka) schopný rozmnožování, jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací provedenou některým z technických postupů stanovených zákonem. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou 209/2004, o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů. Nakládat s GMO a genetickými produkty lze jen na základě oprávnění podle těchto právních předpisů tak, aby byla zajištěna ochrana zdraví člověka a zvířat, životního prostředí a biologické rozmanitosti.Geneticky modifikované organismy (GMO)

 Geneticky modifikované organismy (GMO) - Ministerstvo životního ...

www.mzp.cz/cz/geneticky_modifikovane_organismy
 
Rozhodnutí o povolení nakládat s GMO, popřípadě usnesení k žádostem, vydaná za poslední rok. Všechna rozhodnutí vydaná MŽP podle zákona č. 78/2004 ...

A. DOKUMENTY

B. ČESKÁ KOMISE PRO NAKLÁDÁNÍ S GMO

       Dokumenty


2.1.2. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ

 


2.2.Legislativa o GMO v zahraničí

 

********************************************************

 Zápas o označování genetických modifikací

Poslední setkání Kodexu Alimentarius ( Světový potravinový kodex) v Ženevě přineslo pár zajímavých výstupů. Na povrch začala vycházet dlouho tlející uštěpačnosť vůči pokračující snaze USA prosazovat zaujatou agendu farmaceutických, chemických, zemědělských a podobných gigantů bez posuzování názorů mnoha dalších zemí. V typické reakci, pokud je pro USA příspěvek té které země nežádoucí, hostující krajina setkání prostě odmítne vydat oficiálním delegátům víza. Několik zemí proti takové praxi protestuje a uvedli, že z tohoto a jiných důvodů nebudou mít rozhodnutí Kodexu přijatá v jejich nepřítomnosti mezinárodní legitimitu. Jedním z hlavních sporných bodů je pevné odmítání USA a Codex Alimentarius Commission značení geneticky modifikovaných organismů (GMO). Japonsko, Norsko, Rusko, Švýcarsko, prakticky všechny africké země a 26 zemí EU téměř 18 let bojují s USA o zavedení povinného značení GMO. USA mylně považují GMO za ekvivalent vůči non-GMO, výlučně na základě prováděcího příkazu tehdejšího prezidenta H. W. Bushe. Následkem toho se neprovádí žádné bezpečnostní testování GMO před jejich uvedením do potravinových řetězců v USA. FDA odmítá zkoumání údajů o bezpečnosti kromě provedení předběžného šetření v ranné fázi vývoje organismu.

Oponenti americké politiky zakazující označování geneticky modifikovaných potravin docházejí k závěru, že USA nechtějí označení GMO kvůli potenciálním právním následkům a odpovědnosti výrobců a vlády USA, pokud by se tyto potraviny daly sledovat. Pokud by kvůli nestabilitě zavedené DNA promotérských virů a bakterií při interakci s dynamickou a proměnlivou strukturou lidského těla došlo k milionům úmrtí, výsledkem by byly miliony soudních žalob. Pokud se však GMO nedaly vystopovat, odpovědnost korporací či vlády se nedá posoudit a trpí zdraví celé populace. Několik vědců z FDA opakovaně varovalo před nebezpečím vypuštění GMO do dodávek běžných potravin, ale tito byli ignorováni a obvykle přehlasovaní.

Před setkáním v Ženevě se výbor Kodexu pro označování potravin setkal v kanadské Ottawě (28. duben - 2. květen 2008). Mítink skončil hněvem několika zastánců povinného označování GMO vůči neobjektivní analýze empirického výzkumu, připraveného delegací Jižní Afriky, podrobně rozebírající nebezpečí GMO, ze strany výboru. Tento dokument popisoval potřebu povinného označení GMO, ale byl ignorován a kvůli nátlaku USA následně stažen. Jako výsledek některé země plánovaly odmítnutí požadavků Kodexu a adoptovaní vlastního označovacího systému pro GMO ve snaze omezit šíření smrtících„ potravin. To pro FAO a WHO představuje skutečné dilema.

 Podle Dr.Laibow, na posledním setkání v Ženevě FAO a WHO konečně zasáhly a rozhodly se uskutečnit program identifikace nízkoúrovňové kontaminace GMO v potravinách.

 Definice nízkoúrovňové kontaminace bude stále spočívat na standardech každé země.

například USA v současnosti umožňují až 10-procentní (nejvyšší ze zemí Kodexu) úroveň kontaminace GMO organických potravin, a k překvapení je stále umožňuje označovat jako USDA Certfied Organic(úředně ověřená organická potrava). Některé vlády, jako např. EU, umožňují pouze 0,9-procentní kontaminaci, zatímco jiné pouze 0,1 procenta.

Použití výrazu kontaminace„ ze strany FAO a WHO však jednoduše nepopisuje GMO smíchané s normálními potravinami. Tento výraz je také velmi pozoruhodný, protože se většina výzkumu o nebezpečích GMO nedá víc ignorovat.

Ačkoliv FAO a WHO nedošly k požadavku povinného označování GMO, jejich uznání, že GMO mohou potraviny kontaminovat, je pro svobodu zdraví obrovským vítězstvím.

Dalším logickým krokem je rozšíření tohoto požadavku k povinnému označování, ale tato snaha stále probíhá

STOP Kodexu!

Jediným způsobem, jak se vyhnout agendě smrti pro zisk, je vzdorování rozšiřováním informací každému, koho znáte.

Nezáleží na tom, zda tito lidé stále spí nebo jsou hypnotizováni otroctvím každodenního života, či příliš zaneprázdněni, aby vám věnovali pozornost: čas probuzení je teď!


Vláda USA a kolaborující média se snaží pozornost světa odvracet, zatímco se tyto neslýchané a povinné standardy potají přijímají.

 Nastal čas jednat, a můžete tak učinit na webstránce Natural Solutions Foundation, která se nachází na adrese www.healthfreedomusa.org, a sledovat nejnovější vývoj Kodexu. Podepsat můžete taktéž i petici občanů na adrese

 www.healthfreedomusa.org/index.php?page_id=184.

Je velmi důležité jednat rychle a co nejhlasitěji. Doba se velmi rychle mění a pokud se v této otázce nesjednotíme, můžeme ve snaze vyhnout se kalkulovanému vyhlazování začít přemýšlet nad pěstováním vlastních potravin v blízké budoucnosti.

Zdroj  nwoo.org, Nexus Magazine, Gregory Damato, Ph.D,   Neděle 6. leden 2008

          http://www.albert-sd.cz/codex-alimentarius-potravinovy-kodex/

***********************************************************************************************************

Je to oficiální – Rusko zcela zakáže GMO

Vytvořeno 23.4.2014

Premiér Dmitrij Medveděv nedávno oznámil, že Rusko nebude nadále importovat GMO produkty a uvedl, že země má dostatečnou plochu a zdroje k produkci přírodních potravin. [quote align="center" color="#999999"] „Pokud chtějí Američané jíst GMO produkty, ať si jedí. My to dělat nechceme. Máme dostat plochy a příležitostí k produkci přírodních potravin“ - Medveděv[/quote]

Dvě nová nařízení EU 1829/2003 a 1830/2003 vymezují pravidla pro geneticky modifikované potraviny a krmiva, postup jejich schvalování, označování a rozpracovávají přesný postup pro zpětnou vystopovatelnost. Jsou zahrnuty i produkty vyrobené z GMO, které už žádné GMO neobsahují.
- See more at: http://www.bezpecnostpotravin.cz/vyhledavani/gmo.aspx#sthash.6LwyoeCM.dpuf
Dvě nová nařízení EU 1829/2003 a 1830/2003 vymezují pravidla pro geneticky modifikované potraviny a krmiva, postup jejich schvalování, označování a rozpracovávají přesný postup pro zpětnou vystopovatelnost. Jsou zahrnuty i produkty vyrobené z GMO, které už žádné GMO neobsahují.
- See more at: http://www.bezpecnostpotravin.cz/vyhledavani/gmo.aspx#sthash.6LwyoeCM.dpuf

 

 

ZPĚT NA ÚVOD                                                     

POKRAČOVAT NA KAPITOLU 3. PERLIČKY ZE ZÁKULISÍ GMO