|
DĚJSTVÍ
I. - 26. schůze PS dne 10.3.2015
Osoby a obsazení:
Předseda PSP Jan Hamáček
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček
Poslanec David Kasal
Poslanec Jaroslav Foldyna
Poslankyně Nina Nováková
Poslanec Ivan Adamec
Poslanec Jiří Koskuba
Poslankyně Anna Putnová
Poslanec Pavel Plzák
Poslankyně Nina Nováková
Poslanec Jiří Koskuba
Poslankyně Soňa Marková
Poslanec Igor Nykl
Poslanec David Kasal
Poslanec Jan Farský
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Poslanec Rostislav Vyzula
Poslanec Jiří Štětina
Poslanec Josef Novotný
Poslanec Ludvík Hovorka
Poslankyně Věra Kovářová
Poslanec Jaroslav Krákora
Poslanec Petr Bendl
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček
Poslanec David Kasal
Poslanec David Kasal
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Poslankyně Miroslava Němcová
********************************************************************************************
Budeme tedy pokračovat ve schváleném
programu schůze resp. tento pořad otevřeme bodem číslo 1, kterým
je
1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb.,
o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk
270/ - druhé čtení
Z pověření vlády tento návrh zákona uvede
pan ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Pane ministře,
prosím, máte slovo. (V sále je velký hluk.) Já prosím
Poslaneckou sněmovnu o klid. Jedná se o velmi závažný a
sledovaný sněmovní tisk, tak prosím, věnujte pozornost
argumentaci pana ministra.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane
předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte
mi, abych vám ve stručnosti připomněl obsah předkládaného návrhu
novely zákona o ochraně veřejného zdraví a s tím souvisejících
zákonů. Návrh představuje komplexní revizi zákona ve vztahu ke
změnám v právním řádu v posledních letech a též k některým
požadavkům aplikační praxe.
Jedním z hlavních
cílů novely je tak uvedení zákona o ochraně veřejného zdraví do
souladu se správním řádem a dalšími právními předpisy,
zejména zákonem o chemických látkách a chemických směsích,
živnostenským a školským zákonem, zákonem o sociálních službách
a zákonem o zdravotních službách. Především s naplněním tohoto
cíle souvisí poměrně značná rozsáhlost novely. Dále se návrhem
vymezují skutkové podstaty správních deliktů -
Předseda
PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, pane ministře, ale moje
slova nepadla na úrodnou půdu a hluk ve Sněmovně je stále
vysoký. Já prosím všechny, aby se usadili, aby nediskutovali
s ministry v jednacím sále. Děkuji.
Ministr
zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček
Dále se návrhem vymezují skutkové podstaty správních deliktů na
úseku ochrany veřejného zdraví. Dalším podstatným cílem
návrhu je snížení byrokratické zátěže osob, zejména v oblasti
ochrany zdraví při práci. Posilují se role ochrany veřejného
zdraví na úseku podpory zdraví a doplňují se nové úkoly krajů
v této oblasti. V žádné z navrhovaných
oblastí se však nejedná o zásady koncepční změny, ale o změny
vesměs technického rázu. Navrhovaný zákon prošel prvním
čtením a poté byl třikrát na programu schůze výboru pro
zdravotnictví. V rámci jeho dosavadního
projednávání na půdě Poslanecké sněmovny byla předmětem diskuse
zejména problematika pravidelného očkování a ochrany před
hlukem a vibracemi. Záměrem této novely však nebylo provést
v těchto oblastech žádné podstatné věcné změny.
Pokud jde o úpravu
očkování, zde se pouze upřesňují některá ustanovení. Vkládá se
definice pravidelného očkování, stanoví se stejná pravidla pro
všechna kolektivní zařízení pečující o děti v předškolním věku a
doplňuje se povinnost zařízení, kterým je na základě rozhodnutí
soudy svěřena péče o osoby ve věku do dovršení 15 let, zajistit
u nich provedení pravidelných očkování.
Navrženou úpravou je
sledování zachování vysoké proočkovanosti, která je předpokladem
kolektivní imunity. Při jejím dosažení lze snížit cirkulaci
původce nákazy v populaci, případně dojde až k jeho eliminaci.
(V sále je stále velký hluk.)
Předseda
PSP Jan Hamáček: Tak ještě jednou, a doufám, že
naposledy. Prosím o klid v jednacím sále!
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček
Smyslem pak nebylo právní regulaci v této
oblasti zpřísnit, jak je někdy mylně vnímáno, ale naopak.
Například výše některých pokut se oproti stávající úpravě
snižují. V souvislosti se stanovením maximální výše pokut nemohu
přijmout ani argumentaci, že v praxi bude docházet k ukládání
likvidačních pokut. Pravidla pro stanovení výšek pokuty obsahuje
samotný návrh zákona a k jejich aplikaci nepochybně patří i
ustálené judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu plynoucí zákaz
likvidační výše pokuty. Pokuta má být podle této judikatury
přiměřená, účinná a odrazující. Totéž plyne i z evropské
legislativy. Proto tvrzení o likvidaci subjektu pokutami musím
odmítnout.
Stejně tak musím odmítnout
snahu o zrušení či relativizaci povinného pravidelného očkování.
Ustanovení platného zákona byla několikrát podrobena testu
ústavnosti ze strany Ústavního soudu a návrhy na zrušení
příslušných ustanovení byly Ústavním soudem zamítnuty. Ústavní
soud opakovaně uvedl, že povinné očkování proti infekčním
nemocem je evidentně opatření v demokratické společnosti
nezbytným pro ochranu bezpečnosti, zdraví, práv a svobod
druhých.
Co se týče oblasti ochrany před hlukem a
vibracemi, ani zde nebylo úmyslem měnit dosavadní pojetí, ale
provést pouze dílčí věcné změny. Jedná se zejména o pravidlo, že
pokud jde o podzemní komunikace a dráhy splnění hygienických
limitů v chráněném venkovním prostoru se považuje i za splnění
hygienických limitů v chráněných vnitřních prostorách. Další
změna spočívá ve vymezení chráněného venkovního prostoru staveb.
Nadále bude měření hluku probíhat jen před těmi částmi
obvodového pláště chráněných staveb, které jsou z hlediska
pronikání hluku významné, tedy obytnými místnostmi a nikoliv
chodbami nebo hygienickým zázemím.
Ostatní změny jsou legislativně technické,
a to ať už se jedná o vymezení, co se za hluk a vibrace
nepovažuje, což je úprava přenesená z nařízení vlády do zákona,
nebo o vymezení náležitosti žádosti o časově omezené povolení.
Výbor pro zdravotnictví přijal v návrhu usnesení, v němž
navrhuje provést v předložené novele řadu úprav, a to i ve
zmíněných dvou oblastech. Nicméně tyto změny nepředstavují
zásadní koncepční posun, a mohu je proto za předkladatele
podpořit.
Vážený pane předsedo, vážené paní
poslankyně, vážení poslanci. Já jsem zaznamenal i těsně před
začátkem této schůze velké množství dalších avizovaných
pozměňujících návrhů týkajících se především ochrany před
hlukem. Musím říct, že vnímám potřebu
důkladného projednání těchto nových návrhů ve zdravotním výboru,
a proto za předkladatele podpořím přerušení projednávání tohoto
zákona ještě před skončením obecné rozpravy. Děkuji.
Předseda
PSP Jan Hamáček: Děkuji. Jedná se tedy o vrácení
zákona k opětovnému projednávání do výboru, což můžeme učinit za
předpokladu, že to někdo navrhne v rozpravě a současně po
skončení obecné rozpravy. Takže jenom avizuji všem těm,
kteří chtějí vystoupit v rozpravě, že pan ministr toto zde
avizoval. Registruji pana poslance Krákoru, ale je čtvrtý
v obecné rozpravě za předpokladu, že někteří z kolegů, kteří
jsou přihlášení, nestáhnou svoji přihlášku s ohledem na to, co
pan ministr zde oznámil.
Nicméně 21. 10. 2014 na 19. schůzi
Poslanecké sněmovny byl tisk přikázán k projednání výboru pro
zdravotnictví. V přechodném ustanovení novely našeho jednacího
řádu se uvádí, že není-li při projednávání návrhu zákona
předloženého Poslanecké sněmovně před účinností novely zřejmé,
který výbor je garančním výborem, určí garanční výbor Poslanecká
sněmovna. V tomto případě byl návrh zákona přikázán pouze výboru
pro zdravotnictví jako jedinému výboru, a tedy je zřejmé, že
tento výbor je výborem garančním. Nemusíme tedy o určení
garančního výboru hlasovat. A iniciativně tento návrh projednal
také hospodářský výbor. Usnesení výborů byla doručena jako tisky
270/1 a 270/4. Prosím pana zpravodaje výboru pro
zdravotnictví, pana poslance Kasala, aby se ujal slova a
informoval nás o projednání návrhu ve výboru a odůvodnil
případné pozměňovací návrhy. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec
David Kasal: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo.
Vážené dámy, vážení pánové. Výbor pro zdravotnictví ve svém
usnesení číslo 71 ze dne 16. a 29. ledna projednal jak návrh
novely tohoto zákona, tak všechny pozměňující návrhy k vládnímu
návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 258/2000 Sb. o ochraně
veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve
znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní
tisk
270. Zdravotní výbor se po projednání všech pozměňujících
návrhů přiklonil a doporučuje Sněmovně, aby vyslovila souhlas
s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon 258/2000 Sb.
o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících
zákonů, sněmovní tisk
270 ve znění přijatých pozměňujících návrhů. Během rozpravy
se hovořilo hlavně o pozměňujících návrzích, jak už tady říkal
pan ministr, které se týkaly hlavně hluku a vibrací, a samozřejmě
i očkování, ať to byla otázka výše pokut, tak i otázka očkování
samotného. Tak jak i pan ministr podotkl, tak se vynořilo
další množství návrhů a informací, a za zpravodaje podpořím
návrh na přerušení projednávání po obecné rozpravě a vrácení
k projednávání do výboru pro zdravotnictví.
Předseda
PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím
zpravodaje výboru hospodářského, pana poslance Foldynu, aby se
ujal slova.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám, pane předsedo.
Vážení kolegové. Já tady mám usnesení hospodářského výboru číslo
111 ze dne 14. ledna 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se
mění zákon číslo 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a
o změnách některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších
předpisů a dalších zákonů souvisejících. Usnesení hospodářského
výboru z 15. schůze ze 14. ledna k vládnímu návrhu. Hospodářský
výbor Poslanecké sněmovny doporučuje výboru pro zdravotnictví
projednat a schválit pozměňovací návrh předložený poslancem
Jaroslavem Foldynou, který zní: v § 30 se na konci odstavce 1
doplní věta: "Toto neplatí pro chráněný venkovní prostor,
chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory
staveb, u nichž se po jejichž povolení k užívání podle
zvláštního právního předpisu prokáže překročení hygienických
limitů hluku nebo vibrací působených stávajícím zdrojem hluku
nebo vibrací z pozemních komunikací nebo železničních drah
prokazatelně uvedených do provozu před právní mocí stavebního
povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášení stavby dle
zvláštního právního předpisu." Potud ta citace. V bodě 2 v § 31
se za odstavec 2 vkládá nový odstavec ...
Předseda PSP Jan Hamáček: Pane zpravodaji, já si
nemyslím, že jste povinen v této fázi číst celý pozměňovací
návrh. Stačí pouze upozornit na to, že výbor přijal pozměňovací
návrh.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Dobře. Takže jsou to dva
pozměňovací návrhy. Děkuji za upozornění.
Předseda
PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byl tedy pan zpravodaj
Foldyna. Otevírám obecnou rozpravu, a mám zatím šest přihlášek.
Paní poslankyně Nováková, potom pan poslanec Farský.
Poslankyně
Nina Nováková: Děkuji za slovo. Vážený pane
předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Já se v podrobné
rozpravě, až k tomu bude příležitost, přihlásím k pozměňovacímu
návrhu, který se týká povinného očkování dětí. A velmi kvituji,
že se touto záležitostí bude zdravotní výbor ještě zabývat. Ale
vzhledem k tomu, že vy nebudete mít možnost na tom zdravotním
výboru, nebo pravděpodobně mít možnost na tom zdravotním výboru
vyslechnout debatu, dovolila bych si se vší pokorou vám
vysvětlit, co nás s panem poslancem Farským vede k podání našeho
pozměňovacího návrhu.
Především bych chtěla říci, že
přistupujeme s úctou a respektem ke všem zúčastněným, jichž se
povinné očkování dětí týká. Já tady nechci, nejsem lékař, jsem
středoškolský učitel latiny, základů společenských věd, takže
nechci tady posuzovat hexavalentní očkovací látku, nechci tady
mluvit o tom, i když o tom debaty jsou, zda je skutečně nezbytně
nutné, aby naše děti byly očkovány proti 10 infekčním chorobám.
Vedle té hexavalentní očkovací látky se ještě jedná o očkování
proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím a pneumokokové nákaze.
Vraťme se k tomu respektu a úctě ke všem zúčastněným, kteří se
tohoto procesu nevyhnutelně musí účastnit. Máme tady děti, které
jsou očkovány, a jejich rodiče, kteří za ně zodpovídají. Máme
lékaře, kteří se snaží, a my tomu věříme, naplňovat svou
odbornou kvalifikaci a nedávat všanc svůj morální kredit, neboli
naplňovat Hippokratovu přísahu. Máme tady nás, legislativce a
exekutivu, která bude bez možnosti našeho ovlivnění potom k tomu
dávat nějaké vyhlášky, a máme tady farmaceutický průmysl, který
já v žádném případě nechci nijak démonizovat.
V žádném případě ani nechci říct, že se
máme postavit proti povinnosti očkovat. Vynález očkovacích látek
byl bezesporu obrovským vzepětím lidského rozumu, umu a ducha a
jistě byla veškerá snaha vedena k pomoci těm druhým. Ale kromě
jednotlivých rodičů dětí, lékařů, exekutivy a legislativy a
farmacie máme také určitá dvě společenství, a ta se právě v této
diskusi o povinném očkování dětí tak trošku staví proti sobě. To
jedno společenství tvoří rodina, rodiče a děti - jsou tam
vztahy, které jsou určeny zákonem, ale jsou tam vztahy, které
nic nemůže nahradit, a to je vztah emocionální, velice silná
emocionální vazba. To nás vede k tomu, že naprosto nemůžeme
přijmout zacházení s rodiči v tom smyslu: "vy ničemu nerozumíte,
dejte sem dítě, my ho oočkujeme a pak vám ho vrátíme oočkované".
Další námitka, která je proti logice
věci, je: "vy nebudete své neočkované dítě dávat do dětských
kolektivů, protože byste je ohrozili". Dámy a pánové, který
zodpovědný rodič by nevyužil pomoci vědy a nesnažil se dítě
ochránit před infekčními chorobami? Který zodpovědný rodič by
byl lhostejný k tomu, že ohrožuje dětskou skupinu, do které dítě
sám posílá? To vůbec nemá logiku. A tím dalším společenstvím je
stát, kde rodič plní roli občana a kde se rodič musí řídit
právními normami. Co je ve hře v debatě o povinném očkování
dětí? Především důvěra k lékařům. Dámy a pánové, já jsem si
dovolila, možná to byla ode mě drzost, na zdravotním výboru
říci: "vy v dobré víře, abyste zabezpečili možná opravdu dobrý
průběh a brilantní průběh očkování, vlastně hazardujete s tím,
že rodiče, zákonní zástupci, nebudou mít důvěru k lékařům".
Protože oni budou vidět, že lékaři konají pod hrozbou až
miliónových pokut.
Další je určité nebezpečí vyloučení
dětí, jejichž rodiče nepatří k těm, kteří je zanedbávají. Ti
rodiče, kteří přemýšlejí o očkování a zvažují, diskutují, to
jsou právě rodiče vesměs velice vzdělaní a skutečně velice
zodpovědní. A právě děti těchto rodičů se chystáme touto novelou
vylučovat například z nějakých volnočasových aktivit, pobytových
táborů a tak dále. Sankce v podobě pokut hrozí rodičům, kteří se
rozhodnou i přesto, že existuje povinnost nechat děti očkovat,
děti očkovat nenechat. Dámy a pánové, my tuto sankci ve svém
pozměňovacím návrhu rozhodně nerušíme. Za to musí nést
odpovědnost rodiče. Nesouhlasíme ale, jak už jsem zmínila,
s nepřiměřenými pokutami vůči lékařům, protože lékaři vlastně
díky tlaku, který je na ně shora, díky určitým obavám, že kdyby
opravdu zplna nahlásili rodiči zmíněné nežádoucí účinky
očkovacích látek, že na ně hned přijde kontrola, tak řada lékařů
skutečně díky tomuto, a víme to přímo od nich, prostě napíše do
dokumentace dítěte nějaký záznam. Dámy a pánové, my v současné
době ani nemůžeme s plnou odpovědností říct, kolik dětí je u nás
očkováno. Můžeme říct, kolik dětí to má zaneseno do své
zdravotní dokumentace.
Další, komu hrozí pokuty, jsou
organizace. Tam to trošku vnímáme jako absurdní. Pan ministr
tady mluvil o likvidačních či nelikvidačních. Dámy a pánové,
například na okrese Praha-východ jsou teď jarní prázdniny. Děti,
které byly do minulého pátku spolu ve škole, tak tytéž děti
jedou na nějakou pobytovou akci a na základě tohoto zákona by
tytéž děti měly být lustrovány a prověřovány, zda jsou očkovány,
a organizace, která by je vzala třeba na nějaký lyžařský kurz,
tak by jí hrozila půlmiliónová pokuta. Přitom ty samé děti
minulý týden byly spolu ve škole. To vůbec nemá logiku.
Mluvili jsme o důvěře, o určité hrozbě
vyloučení. A teď se dostáváme k právům a povinnostem. Stát
ukládá povinnost. Náš pozměňovací návrh tuto povinnost nechce
rušit, přijímá ji. Ano, ať zůstane očkování povinné. Stát však,
když tuto povinnost ukládá, musí také nést odpovědnost, a to
dosud, ačkoliv v jiných zemích to tak je, i tam, kde je dokonce
očkování dobrovolné, například v Německu, tak tam stát nese
odpovědnost za negativní, nežádoucí účinky, které mohou být
v pravděpodobné, ne v prokázané, souvislosti s očkováním. Náš
stát tuto odpovědnost zatím nést nechce, a tady velmi věřím
tomu, že na zdravotním výboru se o tom bude mluvit a věřím, že
tady dojde k posunu. Náš stát ani nepřijal nějakou povinnost,
aby pomocí kampaní podrobně vysvětloval, proč proti deseti
chorobám musíme očkovat, proč používáme právě ty a ty očkovací
látky. Dámy a pánové, nepodceňujme lidi, kteří jsou povinností
vázáni. A vůbec už nijak nezdůvodňuje to, co tedy nařizuje -
stát. Lékař musí plnit své povinnosti vůči státu - ano. Ale
znovu říkám. Má především plnit povinnosti vůči svému povolání.
Stvrdil svá velice těžká, v podstatě nejnáročnější studia,
Hippokratovou přísahou nebo variantou Hippokratovy přísahy. A
tam říká, že vždycky každému bude chtít pomáhat a nikdy nebude
chtít škodit. Lékař ale má povinnosti také vůči rodičům, vůči
zákonným zástupcům dětí a všem, kteří jsou v podobném postavení,
to znamená třeba i pečovatelé a tak dále, pěstouni. Lékař musí
skutečně vysvětlovat rodičům, proč právě tuto látku má sledovat
velice citlivě, jestli skutečně nedošlo k nějakým nežádoucím
účinkům a ihned operativně jednat. A proto právě tu operativnost
přináší náš pozměňovací návrh. Rodič, jak už jsem říkala, nese
odpovědnost za své děti, nese odpovědnost za to, že se třeba
vzepře očkovací povinnosti, tam k tomu nemáme žádné debaty -
vůči sankcím, ale on je musí, protože miluje své děti, chránit.
A on by měl mít pocit, že stojí na stejné straně jaké lékař a že
oba dva chtějí pro dítě to nejlepší. Ne, že on chrání dítě pře
svým lékařem.
Dámy a pánové, náš pozměňovací návrh
tedy nenavrhuje rušení povinného očkování. Domníváme se, že
budeme-li dostatečně vysvětlovat, nastolíme-li znovu diskusi
o tom, zda je nevyhnutelný počet infekčních onemocnění, proti
kterým očkujeme, zda je nevyhnutelný očkovací kalendář, jak je
předepsán v rámci pravidelného očkování, tato diskuse, pan
ministr to slíbil, věříme, že snad nastane. Přesto navrhujeme
v kategorii povinného očkování vedle pravidelného očkování
individuální očkovací plán. V rámci tohoto individuálního
očkovacího plánu, tedy je to v rámci nadřazené kategorie
povinného očkování, by skutečně došlo k pohotové interakci mezi
lékařem a zákonným zástupcem, byla by možnost určitého uvolnění,
ale odpovědného se souhlasem lékaře, případného rozvolnění či
posunu v termínech očkování a především by nastala diskuse
o možnosti volby alternativní očkovací látky.
Další věc, kterou tedy navrhujeme, je
převzetí odpovědnosti státu za nežádoucí
účinky spojené pravděpodobně s očkováním a zrušení všech sankcí.
A ta poslední věc, to je jen tak zmínka.
Dámy a pánové, takový ten největší
očkovací řekněme běh, který absolvují naše děti v rámci
povinného očkování, končí pátým až šestým rokem, potom jsou
ještě asi dvě takové očkovací etapy, a my teď máme v podstatě už
téměř na stole návrh Ministerstva školství, který počítá s tím,
že bude povinné předškolní vzdělávání v posledním roce před
základní školou.
Já se tedy ptám, jestliže nedojde
skutečně k nějaké smysluplné diskusi a třeba k přijetí toho
našeho návrhu na individuální očkovací plán, tak budeme mít
logicky řadu dětí, které budou muset nastoupit povinně do
povinného předškolního roku někam - do mateřské školky či někam,
a zároveň pokud u nich neproběhne podle pravidelného očkovacího
plánu celý ten cyklus, tak tam vlastně nebudou smět být přijati,
protože tyto děti nebudou proočkovány. To je další argument,
proč bychom se k tomu opravdu znovu měli vrátit.
Dámy a pánové, prosím o zvážení. Věřím,
že zdravotní výbor nám ještě také popřeje sluchu. Tam ovšem
přece jenom je to v takové té atmosféře: my lékaři a vy
nelékaři. Já mám velkou úctu k lékařům, ale oni přísahali, že
budou sloužit, že budou stát po boku těm, kteří jejich pomoc
potřebují, a že v žádném případě nedopustí ani pod hrozbou
sankcí, aby riskovali, že někomu uškodí.
Děkuju za pozornost. (Potlesk zprava.)
Předseda
PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Farský. Připraví
se pan poslanec Kolovratník, který stahuje, takže potom pan
poslanec Štětina. (Gestikulace a upozornění z několika stran, že
ještě faktické poznámky.) Omlouvám se, velmi se omlouvám, pane
poslanče. Pan poslanec Adamec s technickou, pan poslanec Koskuba
s technickou, paní poslankyně Putnová s technickou a pan
poslanec Plzák. Takže čtyři technické. Prosím.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedo. Dámy a
pánové, hezké odpoledne. Já budu velmi stručný a nechci tady
posuzovat povinnost očkování, na to jsou tu jiní. Ale
trošku mě vyděsila tady ta konstrukce, že
stát si převezme odpovědnost za povinné očkování se vším všudy.
Tak to vám tedy, dámy a pánové, řeknu, že mě to docela vyděsilo,
protože teď si mohu představovat, že to očkování, které je
povinné, není stoprocentně jasné.
Já jsem tedy viděl některé případy dětí,
které údajně byly oočkovány nějakou trojkombinací nebo co to
bylo nebo hexavakcínou a ty následky. Já to vnímám jinak. Myslím
si prostě, že tahle konstrukce prostě
nejde dohromady. Buď je něco povinné a pak je to stoprocentní a
nemusí se ujišťovat zákonem, že ten stát za to ručí, protože mě
to fakt děsí jako rodiče, případného prarodiče, mě toto děsí,
aby stát přebíral už dopředu odpovědnost za to, že se to
nepovede, a přitom je to povinnost nařízená státem.
Já vám děkuju za pozornost a toto bych
prosil, kdyby se nad tím předkladatelé zamysleli.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Koskuba, připraví
se paní poslankyně Putnová s faktickými poznámkami.
Poslanec Jiří Koskuba: Pane předsedo, vládo, dámy a
pánové, přeji hezký dobrý den. Vystupuji s faktickou, protože
jako lékař do této diskuse ani zasahovat nechci, a chápu asi
pocity kolegyně, která zde vystoupila, ve vší úctě k ní, jako
laik.
Dámy a pánové,
několik upozornění. Tak za prvé lékaři neskládají Hippokratovu
přísahu a já bych moc žádal (důrazně), aby alespoň nejvyšší
ústavní orgány toto věděly. Lékaři přísahají věrnost své
fakultě, a že se postarají o své učitele. Stále se to omílá. My
s Hippokratovou přísahou v dnešní době nemáme nic společného. To
za prvé.
Za druhé, ani každý lékař nerozumí všemu,
dámy a pánové. Proto se nebudu vyjadřovat k očkování. Jsem
pyšný, že Česká republika očkování zavedla, zvládla a že máme
proočkovanost nejvyšší na světě a přineslo to svůj přínos. Od
toho jsou odborníci a do toho jim já jako poslanec i jako
internista kecat nebudu. Ano, chápu jistý odpor proti sankcím
vůči lékařům. Na druhé straně, paní kolegyně, prostřednictvím
pana předsedajícího, vy netušíte, kolik dalších povinností na
nás navalila nedávno vládnoucí pravice. Rád bych vás o tom
informoval. A svazuje mi to ruce, abych se věnoval svým
pacientům.
A poslední dodatek. Zrovna z této strany,
která vyznává svobodu jedince, bych
nečekal, že budeme vázat stát zodpovědností za to, co se stane
po očkování, protože stejně bychom mohli uvažovat, že když je
povinná školní docházka a něco se dítěti stane při cestě do
školy, vinu za to nese stát. Omlouvám se, toto je odborná věc, a
já bych žádal laiky, aby do toho příliš moc nehovořili.
(Upozornění na čas.)
Myslím to dobře. Děkuju. (Potlesk poslanců
ČSSD.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně
Putnová.
Poslankyně
Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedo,
dámy a pánové.
Je těžké vyslyšet přání pana poslance,
který na nás apeloval, aby do toho neodborníci nemluvili,
protože se nás to samozřejmě také týká. Myslím si, že to, co
tady bylo řečeno, bylo ukázkou toho, proč nebylo možné se
v posledních týdnech před očkováním nikde schovat. Byli jsme
zahrnováni řadou mejlů, žádostí o setkání, z nichž jsem také
několik absolvovala. Vlastně celá ta generace a část rodičovské
populace žádá diskusi, která by byla nezaujatá a která by jejich
názory nebrala na lehkou váhu. Myslím si, že to je to, co tady
chybělo po celá léta a o co ta laická veřejnost vlastně ty
odborníky žádá. Za to bych se také chtěla přimluvit, a proto
jsem ráda, že paní kolegyně, paní poslankyně Nováková přišla
s variantou, která by umožnila tuto diskusi v rámci zdravotního
výboru dále posílit a podpořit.
Chceme-li, aby byla spokojena veřejnost
odborná i laická, myslím si, že je třeba k sobě hledat cestu.
Vítám také možnost vrátit tuto novelu znovu do projednání,
protože tam je prostor, aby ta diskuse byla skutečně erudovaná.
Děkuji.
Předseda
PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Plzák, po něm pan poslanec
Dolejš.
Poslanec
Pavel Plzák: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové,
já mám asi tři věci, jak říkal kolega Adamec.
Byl jsem vyděšený formulací, že stát by
převzal zodpovědnost za nežádoucí účinky spojené - a teď pozor -
"pravděpodobně s očkováním". Totiž při každých zdravotních
sporech, pokud je lékař postaven před soud, tak odborný posudek
musí prokázat, že pokud došlo k nějakému poškození na zdraví, že
by k němu nedošlo, pokud by nenastal ten léčebný úkon nebo to
před tím. Tady se to obrací úplně naruby. Takhle to prostě
v těch sporech vůbec nemůže být, že pravděpodobně.
Já chápu, proč to je.
Protože zatím nebyly prokázány přímé, přímé (s důrazem)
souvislosti s očkováním, to znamená, je to spojováno, že k tomu
došlo pravděpodobně. A tímhle bychom stát vystavili
neuvěřitelným žalobám. Já si to vůbec nedovedu představit.
Když tedy má někdo
přebírat zodpovědnost, chtěl bych se zeptat, jakou zodpovědnost
potom dáme těm rodičům za to, když tedy ty děti nenechali
očkovat. Řeknu příklad - tetanus. My jako chirurgové bychom
vůbec nesměli zahradničit, protože tam je velké riziko
onemocnění tetanem. My jsme tedy očkováni. Děti se nám hrabou
v hlíně pořád. Takže já si to nedovedu představit, že děti,
které si hrají na pískovišti, by nebyly očkovány proti tetanu. A
navíc tetanus je onemocnění smrtelné, jak všichni víme.
Tu Hippokratovu
přísahu - to tady za mě řekl už kolega Koskuba. Tam se
o takových věcech vůbec nemluví. Tam se mluví o tom, že nebudeme
dělat potraty atd., atd. A to je asi všechno. Děkuju.
Předseda
PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Nováková.
Poslankyně
Nina Nováková: Děkuji za slovo. Prostřednictvím pana
předsedajícího, pane poslanče lékaři, já jako učitel latiny
Hippokratovu přísahu znám, my si ji prostě překládáme atd. Já
jsem také řekla ve svém projevu, že to je jako varianta
Hippokratovy přísahy. A to, co jsem z ní vybrala, bylo, že mám
vždycky jako lékař pomáhat a nikdy nemám udělat nic, co by
komukoli škodilo, kdo je pod vlivem mé péče. A jestli tedy pane
poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, vy k tomuhle, já
jsem nic víc dál neřekla. Myslím, že Hippokrates vás nemusí
urážet, vás všechny přítomné lékaře v sále. A jestli k tomuhle
něco máte a na to vaše replika byla, že naštěstí už se
Hippokratovou přísahou neřídíte a že přísaháte fakultě, tak
přesně tak, jak říkala paní kolegyně Putnová, to je přesně ten
důvod, proč ta diskuse skutečně vázne.
Já respektuji, že tedy neskládáte
lékaři Hippokratovu přísahu, ale prosím, nechte nás tedy alespoň
při tom, že slibujete, že budete vždy pomáhat a nikdy neškodit.
To alespoň učím já například farmaceuty a zdravotnické
záchranáře v hodinách latiny. Děkuji. (Potlesk poslanců
TOP 09).
Předseda
PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Koskuba. Po něm ještě
faktická poznámka paní poslankyně Soni Markové.
Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, pane předsedo, dámy a
pánové, tedy podruhé, ač to nebývá mým zvykem.
Prostřednictvím pana předsedy: Vážená
kolegyně, to je právě důkaz, že je těžko od lékaře poučovat
laika, protože vy jste vůbec teď nepochopila, o čem jsem
hovořil.
Ve vší úctě, vůbec jste to
nepochopila! Mně akorát vadí, že všichni laici mluví
o Hippokratově přísaze. Nic víc jsem neřekl. My skládáme
opravdu slib fakultě a pak jsme vázáni odborností, kde máme
lékařskou etiku. Bohužel nás často omezují věci, které přinesl
tento stát, a proto z nás jsou čím dál víc úředníci než lékaři.
To vás musím upozornit.
Další věc. Prosím
vás, správně zde poznamenáváte možná, veďte s námi diskusi. Ve
vší úctě, kdo? Parlament? Ministr? Často se odvoláváme na
odborné společnosti. Doteď to nebylo třeba. Tento národ se svým
způsobem ke svému štěstí s očkováním smířil. Je mi líto pana
ministra, když bude muset vyzvat šéfa vakcinologické
společnosti, aby s vámi vedl diskusi. Já toho nejsem schopen!
Mluvím za sebe. I kdybyste ke mně přišli do ordinace, já toho
schopen nejsem Já nejsem schopen v dnešní době rozumět celé
medicíně. A jsem rád, že tady můj předřečník zmínil odpovědnost
rodičů. Teď právě probíhají diskuse, co se děje v Berlíně. Jak
je tam epidemie spalniček. Co se děje ve Spojených státech.
Jestliže rodiče, kteří neoočkují své děti, stejně jako matka -
já si jí vážím, je svoboda - chce rodit doma, ale ponese
následky za to, že její rozhodnutí bylo chybné a nebudeme to
platit z veřejného zdravotního pojištění a státních peněz, pak
mějte svobodu. (Upozornění předsedajícího na čas.) K tomu vám
ale já moc neradím. Děkuju.
Předseda
PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Soňa Marková. A
posledním s faktickou poznámkou je pan poslanec Nykl.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane
předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi jenom
tři poznámky. Za prvé, novela zákona, kterou tady dneska
projednáváme, vůbec neřeší povinnost očkování. Tato diskuse se
objevila během projednávání tohoto tisku na výboru. Druhá věc
je, že zdravotní výbor jasně deklaroval, že chce být tou
platformou, na které by se měla vést tato diskuse, která tady
teď nyní zaznívá. A kde by měli vystupovat jak odborníci, tak
široká zainteresovaná veřejnost. A třetí, že zdravotní výbor i
mým prostřednictvím vlastně tento úkol již začal plnit, protože
3. března se tady ve Státních aktech uskutečnil seminář, který
se touto problematikou zabýval. A další kulatý stůl k této věci
se bude konat 14. dubna. Takže platforma pro setkání a pro
diskusi tady je vytvořena. A všichni, kteří se o tuto
problematiku zajímají a chtějí něco na tom změnit, tak mají
možnost se k tomu vyjadřovat. Ale tato novela řeší úplně jiné
věci a těmi bychom se asi měli zabývat.
Děkuji za pozornost.
Předseda
PSP Jan Hamáček: Děkuji, pan poslanec Nykl. Po něm pan
poslanec Kasal.
Poslanec
Igor Nykl: Pěkné odpoledne. Já
bych navázal na pana doktora Koskubu. Skutečně, v podstatě ač
jsme tu někteří lékaři mimo pana doktora Kasala, doktora
Krákoru, dětských lékařů, my nejsme odborníci na očkování a
jsme lékaři, máme zkoušku z dětského lékařství, z problematiky,
a přesto máme mít v sobě jakousi pokoru a nemluvit do této
problematiky, respektovat autority v České republice, což jsou
předseda vakcinologické společnosti, lidé věnující se imunizaci,
alergologii. A tito lidé mají určitý názor, ten my respektujeme
a v podstatě bychom měli mít v sobě, jak říkám, hlavně ti laici,
jakousi sebereflexi a pokoru a nerozvádět tady témata do až už
příliš odborných částí. Odvolávat se například na Německo taky
není správné, protože v Německu, když se teď udělal průzkum
právě v souvislosti s epidemiemi spalniček, tak až 76 %
veřejnosti by chtělo v podstatě povinné očkování. Čili i tam se
obrací ten názor. A v podstatě mnoho zemí říká, že Česko může
být pyšné na to, jak zde má rozvinutý systém povinného očkování.
Takže buďme za něj rádi.
A jak říkám,
mějme v sobě jakousi sebereflexi, pokoru, nevyjadřujme se
všichni ke všemu. Když se tady řešily Vrbětice, bylo tady
přes 60 odborných komentářů. Taky to asi není správné, určitě tu
není 60 odborníků na munici. A pak to vede k takovým debatám,
které nemají úplně dobrý konec. Děkuji.
Předseda
PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Kasal.
Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo.
Já, jak už můj předřečník řekl, se mohu
trošku brát za odborníka, protože pediatrickou praxi provozuji
22 let. A i jsem si v zásadě vzal tento úkol na sebe s tím, že
přece jenom něčemu rozumím. A z hlediska věcí, které tady
zazněly, jenom pár poznámek. Musím vám opravdu říct, že
z hlediska toho, jakým způsobem jsou zodpovědni nebo nejsou
zodpovědni rodiče, tak někdy jsou to opravdu neuvěřitelné zkazky
a neuvěřitelné stavy, které zažíváme v nemocnici. Takže to jenom
na okraj. Druhá věc, možnost alternativního očkování. Do toho už
se paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, vlamujete.
Už v současné době toto je možné a je tam jediná povinnost, že
ta látka musí být registrována v České republice. Takže to už
v tuto chvíli lze.
Co se týká
individuálního očkovacího plánu. Určitě je potřeba o tom
diskutovat. Na druhou stranu rozhodně nemůže ten individuální
očkovací plán být přijat během 14 dnů. To je dlouhodobá
záležitost, na které je potřeba pracovat. A tak jak už navrhl na
zdravotním výboru pan kolega Běhounek, my jsme to všichni
podpořili, bude vytvořena pracovní skupina, ve které by měli být
všichni, odborníci, ale i zástupci těch, kteří si stěžují na
určité záležitosti. A vytvořit rozumnou věc, která podpoří
očkování, které u nás máme. Protože u nás jsme v tuto chvíli
v situaci, co bylo dřív? Jestli vejce nebo slepice. Díky
účinnému očkování tady nemáme řadu chorob a já jako pediatr jsem
prakticky některé choroby jako záškrt a další vůbec neviděl. A
naopak, ty vakcíny, které se zavedly, tak jsem jednoznačně viděl
jejich účinek. Ať je to hepatitida B, nebo ať je to hemofilus.
(Upozornění předsedajícího na čas.) Nechci jít do podrobností,
ale opravdu očkování je účinné a není potřeba to
zpochybňovat.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji.To byla poslední
faktická poznámka. Další zde nevidím. Takže se vrátíme do
rozpravy. Pan poslanec Farský a pan poslanec Kolovratník
stahuje. Takže se připraví pan poslanec Štětina. Pane poslanče,
já vás tady mám dvakrát. Ta druhá přihláška? (Poslanec Farský
říká, že je do podrobné rozpravy.) Ta je do podrobné, ano, takže
děkuji a opravíme. Prosím.
Poslanec
Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené
kolegyně, vážní kolegové, vážené lékařky, vážení lékařky, já
bych jenom krátce doplnil, jako spolu předkladatel pozměňovacího
návrhu, který tady byl debatován, jenom v několika odrážkách. My
s kolegyní Novákovou nenavrhujeme rušení povinného očkování.To
je důležité takto zmínit, protože i komentáře, které jsem tady
slyšel, zaznívají, jako bychom v tomto směru postupovali. Není
to tak.
Druhá věc je odpovědnost. Ve formě, ve
které je navrhována, není ničím novým. Je to odpovědnost, jakou
nese např. německý stát za negativní dopady očkování, ale ve
státě, kde je očkování dobrovolné. Odůvodňovat, když stát dává
povinnost a zároveň není ochoten nést odpovědnost za negativní
následky, je argument dosti oslabený.
A ještě je důležité jednu věc k tomu
uvést. Tu, která zatím v návrhu zákona není, ale debaty se k ní
blíží, i díky tomu, jak rozhodoval ústavní soud v minulých dnech
a týdnech, kdy v disentním stanovisku ústavní soudkyně paní
Kateřiny Šimáčkové bylo celkem jasně odůvodněno a stanoveno, že
tak, jak je dnes očkovací plán, jak jsou dneska určeny vakcíny,
jak je určena přesná značka, která je proplácena, protože
alternativu je možno použít, ale musíte si ji zaplatit sami, tak
ta konstrukce, kdy je toto stanoveno vyhláškou, je podle jejího
názoru - a je to názor ústavní soudkyně - protiústavní. To
znamená, že my se očkování budeme muset věnovat. A pokud diskuse
bude od začátku nalinkována způsobem, že lékaři, kteří sedí
v Poslanecké sněmovně, řeknou, že všichni, kteří nemají před
jménem MUDr. jsou laici a nesmí se k tomu vyjadřovat, protože
tomu nerozumí, tak se nikdy žádnému závěru nedobereme. A tento
přístup je přesně ten, který dovedl k tomu, že dneska jsou tady
odpůrci očkování. Protože místo, aby se s nimi komunikovalo, tak
se sankcionují a ostrakizují. A dokud tento způsob komunikace se
nezmění v partnerský, tak bohužel bude ten problém jen větší a
větší. A náš pozměňovací návrh, který jsme s kolegyní Novákovou
předložili, tento příkop, který je zde vykopán, měl alespoň
nějaký způsobem a má - pořád je to jeho úkol - zahladit nebo
alespoň už neprohlubovat. Bohužel přístup, který tady vidíme, je
opačný.
Já bych se chtěl vyjádřit
k pozměňovacímu návrhu, který jsem předložil. V systému je pod
číslem 1876 a netýká se očkování. Týká se § 9 odst. 1, kde se
stanovuje, že v současné době, pokud nějaké dítě nastupuje na
zotavovací akci, musí mít tzv. prohlášení o bezinfekčnosti.
V tomto prohlášení rodič podepisuje - a teď vás poprosím
o pozornost, jestli toto byste podepsali, jestli to tak skutečně
každý dokážete - že dítě 14 dnů před odjezdem do školy v přírodě
nebo na zotavovací akci nepřišlo do styku s fyzickou osobou
nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy. Toto je
dikce zákona, toto je dikce bezinfekčnosti, kterou každý rodič
podepisuje. On ji podepíše, protože jinak by dítě na tu akci
nevzali. Ale určitě to nepodepisuje jako něco, co může prohlásit
a je určitě pravdou. Netuší, kde dítě se pohybovalo posledních
14 dní, kde ve škole se potkalo s kým infekčním, takže my tady
vlastně rodiče nutíme podepisovat zbytečný papír a ještě přitom
lhát. Z toho důvodu navrhuji tuto formulaci vypustit. A myslím
si, že pokud bude zachováno, že rodič podepíše, že dítě nejeví
známky akutního onemocnění a není mu nařízeno karanténní
opatření, že nebude v tu chvíli rodič nucen ke lži a přitom bude
naplněna podstata návrhu. To je první část pozměňovacího návrhu.
V druhé popíšu, jak dnes probíhá
situace. Dětí nám na tábory odjíždí ročně kolem 180 tisíc. Každé
to dítě, pokud se chce zúčastnit takové zotavovací akce nebo
tábora, musí od ošetřujícího lékaře mít vystaveno potvrzení
o tom, že je zdravotně způsobilé se takové akce zúčastnit. To
znamená 180tisíckrát musí být navštíven lékař, kterého to
přirozeně zatěžuje, který vyplňuje mnohdy pouze formální -
v případech, kde dítě je zdravé - lejstro, které potom slouží
jako příloha ke kontrole od hygienické stanice. Můj návrh je
ten, aby tam, kde organizátoři těchto akcí - a tady vystupuji i
za organizátory těchto akcí - tak aby tam, kde je dlouhodobá
spolupráce s rodiči a o rodičích se ví, jak za své děti nesou
zodpovědnost, tak aby nebyli nuceni navštěvovat lékaře, utrácet
peníze za tento posudek a strávit půl dne dovolené na
doprovázení dítěte k lékaři. A to je návrh, který ušetří práci
jak lékařům, kteří tím pádem nebudou muset zbytečně
administrovat a nebudou více úředníky než lékaři, a který také
zjednoduší náš právní řád. A to je návrh, ke kterému bych rád,
kdybyste upjali svou pozornost, protože je antibyrokratický,
šetřivý a přitom naprosto logický. Děkuji. Prosím, pane
poslanče, vaše dvě minuty.
Místopředsedkyně
PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. A nyní prosím
s faktickou pana poslance Vyzulu.
Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, paní předsedající, za
slovo. Nedá mi to, abych přece jenom krátce nereagoval, a to na
vystoupení jednak pana poslance Farského a jednak na vystoupení
paní poslankyně Novákové.
Tady to vypadá tak, že
lékaři se staví proti zbytku světa, že staví laiky do pozice -
ničemu nerozumíte, že s nimi nediskutujeme. Ale vždyť se
podívejme na to, co se všechno stalo! Já osobně - a řada mých
kolegů - jsme měli desítky individuálních pohovorů s rodiči.
Proběhlo několik seminářů na téma očkování, a to přímo
v Poslanecké sněmovně. My chceme diskutovat a chceme opravdu
vysvětlit laické veřejnosti, jak to s očkováním je. Protože
nejenom, že jsme přísahali, ale v podstatě každý lékař to má
v sobě - neublížit - primum non nocere. To máme, prosím, v sobě.
A nechceme nikomu ubližovat. Proto se teď snažíme o to, aby
celkově ta diskuse vyzněla jako konstruktivní diskuse. Ale tady
se poslední dobou, poslední dny a týdny vede hysterie, která je
namířena proti očkování. A pak ta diskuse je těžká.
Já jsem pro konstruktivní diskusi. Ale
pokud se budeme zabývat hysterií, tak tady může být do
nekonečna. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji za
dodržení časového limitu a prosím k mikrofonu pana poslance
Štětinu s řádnou přihláškou. Prosím, máte slovo.
Poslanec
Jiří Štětina: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Vážená
paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já to mám na jednu
stranu strašně jednoduché a na druhou stranu strašně složité.
Ale mám jednu výhodu. Že vždycky, když přede mnou mluví kolega
Koskuba, tak já s ním vždycky souhlasím. Já nevím proč, on je
z koalice, já z opozice.
Tady padlo tolik slov. Některá se mě i
dokonce dotkla. To oslovení - lékaři. Já taky tady nebudu
oslovovat - páni profesoři, promovaní inženýři, atd., jak se
zpívá v písničce. Neříkejte to, prosím vás pěkně. Jsme tady
úplně na jiné půdě. A bez ironie. Já budu taky bez ironie.
Slíbil jsem kolegům z koalice, že nebudu
mluvit déle než tři minuty, takže ten slib dodržím. Když něco
slíbím, tak to splním.
Dámy a pánové, máme před
sebou apolitický zákon, který není ani pravicový, ani levicový.
Je to zákon, který bude platit možná pět, možná deset let, bude
se třeba částečně měnit. Ale ten zákon potřebujeme. On už je
totiž nachystán minimálně rok. A stále je odkládán, protože jsou
tady různé aktivity, bojovnicím za domácí porody, bojovníkům
proti hluku - a teď proti očkování.
Já jsem si velmi
pečlivě poslechl projev pana ministra, pana zpravodaje. A musím
říct, že nemám k němu jedinou výhradu. Všechno, co řekli,
podepíšu - ne jako politik, ale jako lékař, který snad 51 let
své povolání vykonával zodpovědně tak, že mě nemusí nikdo
poučovat, jak mám jednat s pacienty. A já jsem těch pacientů
uspal několik desítek tisíc a se všemi jsem musel mluvit. Takže
taky dokonce rozumím panu ministrovi, i když se v současné době
třeba tolik rádi nemáme. Ale já mu rozumím, že určitě to
nemyslel tak, že za všechny komplikace bude zodpovědný stát. Tak
jsem tomu já nerozuměl. Ale jsou přirozeně při každém lékařském
výkonu, při každém ošetření, podání látky možné komplikace. A
když srovnáme komplikace při očkování a srovnáme dejme tomu i
kontraindikace a některé možné komplikace, ale prokázané, nikoli
pravděpodobné, to tady nemá vůbec místo, tak to je skutečně
minimum. Takže na závěr chci říci, nevím, jestli jsem splnil tři
minuty, že nemohu souhlasit s tím na jedné straně, že jsme pro
povinné očkování, ale že bychom tam měli mít různé alternativy.
Tak to takto, vážení, nejde. Buď bude očkování povinné, a zaplať
Pán Bůh, že ho máme, anebo v tom budeme mít anarchii, jako máme
v řadě jiných oborů, a pak to dopadne tak, jak to dopadlo všude
jinde. Takže názor našeho klubu je ten, i když máme volné
hlasování, jsme pro povinné očkování a jsme pro podporu
tohoto zákona.
A kdybych ještě mohl jen 20 vteřin. Ještě
bych chtěl jedno slovo k pozměňovacímu návrhu o hluku. To je
věc, o které diskutuji a snažil jsem se smířit dva tábory čtyři
roky. Nepodařilo se mi to, takže už vůbec se nebudu hlukem
zabývat, protože je to další aktivistická věc, která se mi
nelíbí a která neprospívá tomuto zákonu. Děkuji za pozornost.
(Slabý potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a
prosím k mikrofonu pana poslance Josefa Novotného. Prosím, máte
slovo.
Poslanec
Josef Novotný: Děkuji za slovo. Vážená paní
předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, budu
velmi stručný, protože za prvé jsem byl o to požádán, za druhé
mám informaci, že bude toto projednávání ještě přerušeno a vrátí
se to do výboru, takže jsem předložil pozměňovací návrh pod
číslem 2037, ke kterému se potom přihlásím v podrobné rozpravě.
Cíle tohoto mého pozměňovacího návrhu jsou podobné, které tu
vznášel už přede mnou pan poslanec Farský, tzn. vyřešit, řekl
bych technicky umožnit, zjednodušit celý systém toho, aby dítě
mohlo odjet na školu v přírodě nebo na jakýkoli jiný pobyt
v přírodě.
Můj pozměňovací návrh racionalizuje
zákonné závazky tak, aby byly reálně a efektivně splnitelné,
respektuje a posiluje přitom zodpovědnost a práva rodičů,
zákonných zástupců, snižuje administrativní náročnost a
dodržování zákonných požadavků a zohledňuje dlouhodobý pozitivní
trend hygienické situace zotavovacích akcí, bere v úvahu
různorodost jejich pořadatelů, které neohrožuje neodůvodněnými
vysokými sankcemi. Zdůvodnění je potom dost obsáhlé, to bych
nechal na příslušný výbor, takže jen bych požádal o to, aby
tento pozměňovací návrh byl řádně projednán ve výboru a věřím
tomu, že přispěje ke zjednodušení celé situace. Děkuji za
pozornost.
Místopředsedkyně
PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu
pana poslance Ludvíka Hovorku. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní
místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové,
možná bychom si všechny diskuse a emoce,
které vyvolal jeden z návrhů, který se objevil v tomto návrhu
zákona, a sice zvýšení sankce pro lékaře z dvou milionů na tři
miliony, mohli ušetřit, protože to je vlastně v podstatě jediná
věc, která se dotkla této oblasti očkování. Očkování v naší zemi
přineslo velmi dobré výsledky, vymýcení spousty nemocí.
To, co je důležité:
V současné době přibývá, bohužel, odmítačů očkování. Pokud se
bavíte s dětskými lékaři, tak vám řeknou, že přibývá rodičů,
kteří chtějí odsunout očkování dětí na nejzazší míru, případně
vůbec neočkovat. To je samozřejmě špatná cesta, ale některé
z úvah, které se objevují od lidí, které dostáváte denně na
e-mailech, případně v osobním jednání, tak stojí samozřejmě za
zvážení. Já jsem rád, že i zdravotní výbor doporučil
ministerstvu odbornou diskusi, která by se zabývala řešením
zejména nežádoucích účinků očkování, tzn. hlášení nežádoucích
účinků, jejich řádného podchycení a řádné analýzy případně i
systémem hlášení, jestli příliš nezatěžuje lékaře apod. Osobně
si myslím, že na diskusi je i záležitost, která se týká samotné
očkovací vyhlášky, nastavení očkovacích kalendářů, případně
screeningu poruch specifické imunity, protože i tato metoda může
významně zvýšit důvěru lidí v očkování. Čili to je z mého
pohledu. Já nenavrhuji žádný pozměňovací návrh, ale myslím si,
že je třeba vést odbornou diskusi a že je třeba zvýšit důvěru
lidí v naší republice v očkování. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně
PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím
k mikrofonu paní poslankyni Věru Kovářovou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení
kolegové. Novela tohoto zákona je velice rozsáhlá, neupravuje
však jen problematiku očkování, jak by se mohlo při pohledu do
našich e-mailových schránek v posledních dnech a týdnech zdát.
Dotýká se i problematiky pražského letiště Ruzyně, ale nepřímo a
skrytě, když hlavním argumentem je dosažení souladu s novým
právním řádem. Úprava spočívá v tom, že ochranné hlukové pásmo
by neměl zřizovat Úřad civilního letectví v dohodě s Krajskou
hygienickou stanicí, jak je tomu dosud, ale Úřad civilního
letectví sám, Krajská hygienická stanice bude jen dotčeným
orgánem a tím se její postavení oslabí. Co hůř. V důsledku této
změny může být končeným arbitrem, který rozhodne o zřízení a
podobě ochranného hlukového pásma, vláda. Oslabení postavení
krajských hygienických stanic odmítáme, dotýká se totiž řady
obyvatel dotčených obcí ve Středočeském kraji a řady městských
pražských částí. Pokud jde vládě o problematiku rozšíření
letiště Ruzyně, má to říci na rovinu a vést důkladnou diskusi,
neřešit problém takto pokoutně. Proto jsem podala pozměňovací
návrh pod číslem 2034 a přihlásím se k němu v podrobné rozpravě.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a
dříve než pozvu k mikrofonu pana poslance Krákoru, dovolte mi
přečíst jednu omluvu, a to pana poslance Ivana Gabala, který se
omlouvá z dnešního jednání do 16.30. Teď prosím, pane poslanče,
máte slovo.
Poslanec Jaroslav Krákora: Děkuji za slovo, paní
místopředsedkyně, budu velice stručný. Z diskuse vyplynulo, že
předložený návrh zákona je velice složitý zvláště v některých
oblastech týkajících se hluku a hlukových opatření i sankčních
opatření proti lékařům i sankčních opatření očkování. Proto mi
dovolte, abych po dohodě s panem ministrem i s vládní koalicí
dal návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému
projednání podle § 93 odst. 2. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně
PSP Jaroslava Jermanová: Já vám děkuji, eviduji váš
návrh a budeme o něm hlasovat po ukončení obecné rozpravy. Nyní
prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Jan Farský. Já ho
zde nevidím, tudíž pozvu k mikrofonu pana poslance Bendla.
Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající.
Kolegyně a kolegové, nejsem lékař a nemohu posuzovat, zda
využití té či oné vakcíny je dítěti prospěšné či nikoliv. Ale
jsem rodič a dovolte mi tedy pohled spíše člověka, který čte
novelu zákona o ochraně veřejného zdraví jako člověk, který je a
má být zodpovědný za výchovu dětí a který, protože chce být
zodpovědný, dělá si sám názor na to, jak s dítětem naložit či
nikoliv.Já si myslím, že tahle novela otevřela hluboké problémy
toho, kdo je víc - jestli stát, anebo občan, a v tom se motá
zájem dítěte, jestli rodina je víc nežli zájem státu, nebo která
rodina nebo dítě, které je více důležité, jestli to, které je
očkované, či nikoliv. Řada z vás tady dneska nastínila otázky,
co s těmi dětmi, jejichž rodiče odmítnou - a prokazatelně budou,
protože někteří lidé to vidí jako fatální záležitost zásahu do
práv dítěte a odmítají po zkušenostech, které někteří s dětmi
mají, negativních zkušenostech po očkování, odmítají tato
očkování učinit a teď stát, chce-li nařídit někomu povinnost,
jak to vlastně udělá? A co potom dál? Bude děti odebírat rodičům
a násilím je očkovat, nebo jim bude dávat pokuty, které jsou na
hranici likvidace jejich existence, nebo bude separovat děti,
které nejsou očkovány? Bude jim říkat: nesmíte do školky nebo
nesmíte do školy, přestože je základní docházka povinná. Která
povinnost tedy bude větší? Jestli toho dítěte, které není
očkované a musí povinně do školy a poškodím toho rodiče za to,
že dítě do školy nedal, anebo za to, že ho neočkoval? Kam až
zakážu tomu dítěti chodit? Nebude smět do divadla? Nebude smět
jezdit autobusem? Nebo kam to vlastně spějeme s tímhle návrhem?
Myslím, že se dostáváme do Absurdistánu, který téhle zemi vůbec
nesluší. Podíváte-li se do některých zemí na západ od nás, jako
je třeba Německo - dneska jsme vedli s kolegy debatu na toto
téma, co budou dělat ti lidé, kteří prostě odmítnou nechat
oočkovat děti. No odstěhují se do takové Tramtárie, jakou je
třeba Německo. Spolková republika Německo něco takového
nevyžaduje a nikdo o ní nemůže mluvit jako o banánové republice.
Myslím, že jsme se dostali do fáze,
která ukazuje, že nejsme civilizovaně schopni si říci, že tady
je odpovědnost rodičů a měli by oni nést odpovědnost za
budoucnost svých dětí. Já jsem spíše nepříznivcem povinného
očkování, jakkoliv jsem vychoval více dětí, než jsem zplodil.
Ale myslím si, že by ti rozumní z vás poslanců, pokud o to mají
zájem, měli vyslechnout argumenty pro a proti. Souhlasím
s návrhem pana ministra zdravotnictví a podpořím ho, aby se
materiál vrátil do druhého čtení s tím, že je potřeba zvážit
ještě jednu myšlenku, a to je odpovědnost státu. Jestliže stát
někomu něco nařídí, musí nést zodpovědnost za své důsledky.
Jestliže nařídím přes odpor rodičů očkování dítěte a pak se
cokoliv stane, pak by prostě měl stát nést finanční odpovědnost
- minimálně. Nejenom tu morální. Myslím, že na ní se shodneme,
ta tam je prostě také a vyloučit ji nelze. Nebo pokud je zde
někdo z lékařů a řekne, že to je absolutně všechno v pořádku a
je to vše bez rizika, docela rád bych si to vyslechl, ale myslím
si, že nic takového tady zaznít nemůže, protože to očkování
zcela bez rizika není. Zcela bez rizika není! Někde prostě
riskantní je a není možné, abychom, řeknu, absurdní věci po
občanech naší země v téhle podobě chtěli. Stát zkrátka některé
riziko bude muset vzít na sebe. Já bych se moc přimlouval za to,
aby očkování povinné nebylo, protože rozdělí děti na očkované a
neočkované a v nějaké fázi bude muset stát říct: Tady už to
nevadí, anebo tady už to vadí. Divadlo třeba vadit nebude, ale
mateřská školka vadit bude. Třeba zakážeme dětem chodit do
mateřské školky. To jsou přeci úplně absurdní otázky, na které
není civilizované vůbec hledat odpověď. Děkuji za pozornost.
(Potlesk některých poslanců v pravé části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní
s přednostním právem pan ministr. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážená paní
předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
slibuji, že nebudu mluvit dlouze, protože jak bylo řečeno,
myslím si, že diskusi ještě v některých oblastech bude vhodné
vést na výboru, ale k některým věcem, které tady zazněly, cítím
povinnost se vyjádřit.
V některých příspěvcích
to, co tady zaznělo, tak tady vznáší filozofickou otázku,
jestli stát vůbec může někoho k něčemu nutit, jestli může
nařizovat povinné očkování, protože nebylo tady zpochybněno
to, že povinné očkování je jeden z největších benefitů moderní
medicíny vůbec a zachránilo možná více životů než spousta
drahých a nákladných lékařských technik. Pak bychom se mohli
ptát, jestli stát má povinnost přikazovat povinné bezpečnostní
pásy, jestli stát má povinnost nařizovat dodržování dopravních
předpisů, jestli stát má právo určovat povinnost vzdělávání
dětí, povinnou školní docházku, protože to jsou všechno
povinnosti, které tady vnášíme. Máme tady systém povinného
očkování, které zachraňuje zdraví a životy tisíce lidí.
Když tady padla slova
o tom, že nechceme vést diskusi, já jsem včera měl před
Ministerstvem zdravotnictví demonstraci zhruba 250
alternativních rodičů, kteří chtěli vést diskusi. Když jsem
před nimi vystoupil a řekl jsem, že mám jiný názor, že si
myslím, že očkování tady oproti minulosti zachránilo tisíce
životů, tak mě vypískali. Takto zhruba byla přijata moje nabídka
vést diskusi. Ale věřím, že to nejsou všichni, že s některými
opravdu diskutovat budeme, a to, co tady zaznělo, i zaznělo ve
zdravotním výboru, jsme k tomu připraveni.
Já bych tady chtěl říct
k některým technickým věcem, které tady zazněly: Řekl jsem to na
zdravotním výboru, podpořili jsme pozměňovací návrh, který
výrazně snižuje pokuty, a jsme připraveni vést další diskusi
o úměrné výši pokut. Myslím asi, že nějaká výše sankce zůstat
musí, protože nařízením povinnosti bez sankcí se zákon stává
bezzubým. A navíc připomenu, bylo tady rozhodování Ústavního
soudu dvakrát o věcech, které s tím souvisí, jestli stát může
povinné očkování nařizovat a jestli může vyžadovat k přijetí do
předškolních zařízení očkování, a Ústavní soud, který vnímám
jako nejvyššího arbitra a ochránce práv jednotlivců v této zemi,
řekl, že je to v pořádku.
Znova opakuji, k diskusi
jsme připraveni, nicméně chtěl bych vyzvat, abychom v rámci
diskusí o bezbřehých svobodách nelikvidovali jeden
z nejúspěšnějších systémů ochrany veřejného zdraví, které tady
máme. Samozřejmě bude tady skupina těch alternativních lidí,
kteří poučeni internetem mají pocit, že všechno bude zcela
individuálně nastaveno, ale to možné není.
Na druhé straně
ještě k tomu, co tady zaznělo a zaznělo to i při tom rozhodování
Ústavního soudu, že chceme vést diskusi o nějaké formě
odškodnění případných nežádoucích účinků, protože očkování
prostě má jisté procento nežádoucích účinků. Každá léčba má
nežádoucí účinky. Kdybychom chtěli říct, že tady nechceme
vystavit lidi nežádoucím účinkům, tak bychom nemohli nikoho
léčit. Ale chtěl bych, aby se diskuse vedla v rámci toho systému
a abychom zachovali základní systém povinného očkování, protože
je to systém, který nám spousta zemí závidí. A myslím si,
nebourejme systém, který funguje. Vylepšeme ho, diskutujme
o něm, ale nehledejme cesty, kde za 20 let budou někteří říkat,
co jsme to udělali, že jsme poškodili systém, který tady byl.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní
prosím s faktickou pana poslance Kasala.
Poslanec David Kasal: Děkuji, paní předsedající, za
slovo. Část věcí mně pan ministr teď vzal. Já bych jenom
zareagoval na pana Bendla, jinak diskusi si už potom necháme do
výboru, prostřednictvím paní předsedající. Jak to tady zaznělo,
v zásadě v medicíně nemáte nikde to, že
byste neměl riziko.Dokonce na dětských odděleních je riziko
takové, kdy tam pro děti pořádáme nějaké akce a přišel mi tam
převlečený čert, tak mi jedno jedenáctileté dítě málem vyskočilo
z okna, protože se ho bálo. A dělali jsme to v dobré víře. Takže
v zásadě bychom nemohli operovat, nemohli bychom podat žádný
lék, protože každý lék má nějaký nežádoucí účinek. A z tohoto
pohledu je vytrženo jakoby to očkování samostatně z kontextu. Je
to samozřejmě složitá záležitost, ale slíbili jsme, budeme o tom
diskutovat, a věřte, že se na tu diskusi těším.
Místopředsedkyně
PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Ještě je tady přihláška
do obecné rozpravy. Paní poslankyně Němcová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážená
paní místopředsedkyně, dámy a pánové, člověk rozmýšlí, jestli
vůbec může vystoupit v Poslanecké sněmovně a vést diskusi
v případě, že není označen za toho pravého odborníka. Ale mám-li
navázat na to, co zde říkal v posledním slově pan ministr, tak
bych se možná zastavila u dvou věcí. Ta první je o tom, jak tu
diskusi vedeme, tou druhou je samotné jednání Ústavního soudu.
Jak vedeme diskuse. Já
rozumím tomu, že akt rodičů, které vy nazýváte alternativními
rodiči, přijdou-li před ministerstvo, že tam opravdu žádná věcná
diskuse se asi na té ulici vést nemůže. To všichni víme. Oni tam
přijdou říct nějaký svůj protest. Jsou á priori proti tomu
způsobu, který vy navrhujete a přijdou vám to říci tou
nejviditelnější podobou. Tam nějaké úsilí o to, dobrat se
nějakého konsensu, nějakého kompromisu na té ulici, možné není.
A kde to možné je, tak je to právě tady v Poslanecké sněmovně.
Protože ti rodiče, ať už jim budeme říkat alternativní,
nealternativní, jakkoliv, tak prostě mají své volené zástupce
zde v Poslanecké sněmovně. A ti rodiče se na nás obracejí, a
nejsou to jenom ti, které vy nazýváte alternativními. My jsme
dnes na našem poslaneckém klubu debatu o zákonu a o tom, jak
s nim naložit, vedli a netroufnu si říct, ale řekla bych, že
většina, dvě třetiny poslanců našeho poslaneckého klubu byly
přesvědčeny o tom, že zákon je potřeba změnit, že je dobře, že
se vrátí do druhého čtení, že o něm ještě bude možno diskutovat.
Protože tak, jak navržen je, my si prostě myslíme, že v pořádku
to není.
Ráda bych se vrátila
ještě k tomu druhému, co bych tedy doporučila našemu odbornému
výboru k projednání, až se o tom budete bavit. Je zde vedle toho
rozhodnutí Ústavního soudu také odlišné stanovisko, které
formulovala paní soudkyně Kateřina Šimáčková právě k tomuto
výroku Ústavního soudu. Nevím, já to tady nemohu číst, protože
určitě by se vám zdálo, že tím zbytečně prodlužuji debatu, má to
asi 5 nebo 6 stránek. Ať už jste alternativními rodiči, nebo
nealternativními rodiči, ať už jste odborníky, nebo laiky, ať už
jste ve zdravotním výboru, nebo nejste, myslím si, že by vás
toto vyjádření paní soudkyně mělo zajímat zejména z toho důvodu,
že ona se tam snaží dobrat podstaty toho právního aktu, kterým
je stanovení povinnosti očkování dětí. A zaráží ji zejména to,
že to je povinnost uložená vyhláškou, tedy povinnost svěřená do
rukou exekutivy, nikoliv do rukou zákonodárného sboru. Dává zde
jako porovnání příklad toho, kdy jde lázeňskou péči, kdy Ústavní
soud rozhodl v případě lázeňské péče o její možnosti dvou nebo
tří týdenním absolvování, tak rozhodl, že toto musí být uloženo
zákonem. Takže, dámy a pánové, my jako zákonodárkyně a
zákonodárci musíme naplnit vůli Ústavního soudu a rozhodnout
o lázeňské léčbě zákonem, ale o povinném očkování dětí, o jeho
načasování a o jeho rozsahu rozhodne pouze vyhláška ministra
zdravotnictví.
Mně se zdá, že kdyby
nás nezajímaly odborné aspekty a řeknete, že my laici do toho
nemáme co mluvit, i když se cítíme být rodiči, zodpovědnými
rodiči a bojíme se, aby naše děti nebyly nemocné buď proto, že
absolvují očkování nebo že je neabsolvují, tak jestli se máme
něčím zabývat, tak tímto právním aspektem rozhodně ano. Paní Dr.
Šimáčková uvádí, že Rakousko, Německo, Španělsko, Nizozemsko,
Dánsko, Finsko, Island, Irsko, Lucembursko, Norsko, Portugalsko,
Švédsko, Velká Británie a Kanada jsou zeměmi, kde není stanovena
žádná zákonná očkovací povinnost a - teď z ní cituji -
dostatečnou proočkovanost populace zajišťují na jedné straně
kvalitní lékaři, schopní rodiče v dostatečném počtu přesvědčit
o potřebě dětí očkovat, a na druhé straně odpovědní rodiče,
kteří umějí svobodu využívat a pojí ji s odpovědností za zdraví
svých a ostatních dětí.
Jak jsem řekla, její
stanovisko je asi pěti nebo šesti stránkové. Prosím vás všechny,
abyste se s ním seznámili, protože v té další diskusi by pro nás
mělo být velmi významným vodítkem. Děkuji vám všem za
pozornost. (Potlesk z řad ODS.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a
táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím,
tudíž obecnou rozpravu končím. Nyní se budeme zabývat návrhem na
vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání
podle § 93 odst. 2 jednacího řádu. Svolám všechny kolegy
z předsálí, také vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se
znovu zaregistrovali svými kartami.
Nyní přistoupíme k hlasování o návrhu na
navrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání
podle § 93 odst. 2.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro.
Proti?
Hlasování končí. Je to
hlasování s pořadovým číslem 13, do kterého je přihlášeno
144 přítomných.
Pro 113, proti 2.
Konstatuji, že návrh byl přijat,
návrhem tohoto zákona se bude znovu zabývat garanční výbor.
DĚJSTVÍ II. - 27. schůze PS dne 28.4.2015 - 2.
čtení
1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění
zákon č. 258/2000 Sb.,
o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a
další související zákony
/sněmovní tisk
270/ - druhé čtení
Tento návrh jsme projednávali ve 2. čtení na
26. schůzi, kdy jsme po obecné rozpravě návrh vrátili výboru pro
zdravotnictví jako garančnímu výboru k novému projednání. Výbor
tento návrh znovu projednal a usnesení vám bylo doručeno jako
tisk
270/5. Zeptám se pana ministra zdravotnictví, zda si přeje
vystoupit. Přeje si vystoupit. Prosím, pane ministře, máte
slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane
předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte
mi, abych velmi stručně uvedl projednávání předkládaného návrhu
novely zákona o ochraně veřejného zdraví a s ním souvisejících
zákonů. Tento návrh byl již dvakrát diskutován na plénu
Poslanecké sněmovny a celkem čtyřikrát ve výboru pro
zdravotnictví.
Jak jsem již několikrát zmínil, návrh
představuje komplexní revizi zákona ve vztahu ke změnám v
právním řádu v posledních letech a též k některým požadavkům
aplikační praxe. Jedním z hlavních cílů novely tak je uvedení
zákona o ochraně veřejného zdraví do souladu se správním řádem a
dalšími právními předpisy. Dalším záměrem návrhu je snížení
byrokratické zátěže osob zejména v oblasti ochrany zdraví při
práci. Dále posiluje roli orgánů ochrany veřejného zdraví na
úseku podpory zdraví a doplňují se rovněž nové úkoly krajů v
této oblasti.
Návrh vyvolal velké množství debat, jejichž
předmětem však vesměs byla témata, která nebyla podstatou zde
navrhovaných změn. Mám na mysli problematiku očkování a ochranu
zdraví před hlukem, kdy obou těchto otázek se návrh dotýká pouze
okrajově s cílem upřesnit právní úpravu, nikoliv ji koncepčně
měnit.
Doposud předložené pozměňovací návrhy
významně měnící právní úpravu očkování rozhodně nemohu podpořit.
Opět si dovoluji zdůraznit, že ustanovení zákona týkající se
očkování i ukládaných pokut v této oblasti byla opakovaně
podrobena testu ústavnosti ze strany Ústavního soudu a návrhy na
zrušení příslušných ustanovení zákona jím byly zamítnuty.
Ústavní soud přitom uvedl, že povinné očkování proti infekčním
nemocem je evidentně opatřením v demokratické společnosti
nezbytným pro ochranu veřejné bezpečnosti, zdraví, práv a svobod
druhých.
K této otázce bych také rád dodal, že výbor
pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny požádal Ministerstvo
zdravotnictví o otevření široké diskuse o záležitostech očkování
ve všech aspektech. Za tímto účelem jsem již zřídil pracovní
komisi, kterou tvoří zástupci ministerstva, poslanců Poslanecké
sněmovny Parlamentu, Státního ústavu pro kontrolu léčiv,
zástupců odborných společností, zástupců veřejnosti i zástupců
Národní imunizační komise. Co se týče ochrany před hlukem a
vibracemi, výbor pro zdravotnictví přijal usnesení, v němž
navrhuje provést určité úpravy. (Velký hluk v sále.) Tyto změny
mohu za předkladatele podpořit. Jsem rovněž rád, že v průběhu
času, kdy byl tento návrh znovu projednáván, došlo k vytvoření
základního konsensu mezi Ministerstvem zdravotnictví jako
předkladatelem, Ministerstvem dopravy i Hospodářskou komorou a
tento návrh je předkládán v rámci pozměňovacího návrhu pana -
Předseda PSP Jan Hamáček: (Vstupuje do řeči.) Kolegyně a
kolegové, já prosím o klid.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček- pana
poslance Birkeho. Já už opravdu jen poslední větu, protože
vidím, že již na začátku je trpělivost ctěné Sněmovny vyčerpána.
A já proto věřím, že se Poslanecká sněmovna ztotožní s takto
navrženým zákonem i s těmi konsensuálními úpravami a umožní
propuštění návrhu novely zákona do třetího čtení. A já vám za to
děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím
zpravodaje tohoto tisku, kterým je pan poslanec Kasal, aby nás
informoval o projednání návrhu ve výboru a případně odůvodnil
pozměňovací návrhy. Prosím, pane poslanče a pane zpravodaji,
máte slovo.
Poslanec David Kasal: Vážený pane předsedo, děkuji za
slovo. Já bych jenom krátce shrnul činnost zdravotního výboru,
který se opakovaně zaobíral těmito tématy na svých zasedáních a
ve svém posledním usnesení č. 75 výboru pro zdravotnictví
projednával naposledy nejen celý zákon, ale i všechny
pozměňující návrhy. A jinak bych odkázal na úvodní slovo pana
ministra, který shrnul všechno to projednávání tak, jak
probíhalo. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A ještě před otevřením
rozpravy se s přednostním právem hlásí pan místopředseda Gazdík.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení
kolegové, já se přiznám, že tomuto návrhu zákona příliš
nerozumím. Pokud očkování funguje, proč takovýmto způsobem
perzekuujeme ty děti, které nejsou očkované, a to mnohdy ze
zjevných důvodů. Já jako rodič jsem příznivcem očkování, moje
všechny čtyři děti jsou očkované. Nicméně znám ze svého okolí
celou řadu dětí, které na první očkování měly alergickou reakci.
Po této alergické reakci, pokud nejsou přeočkovány, tak nemohou
jet se skauty na výlet, nemohou jet na školní výlet, nemohou je
vzít do mateřské školky. Ano, pan ministr mně bude argumentovat,
že pokuta se tady snižuje ze tří milionů na milion, což je
skutečně pro tato zařízení velmi, velmi výrazné, ona určitě ten
milion mají, aby jej zaplatila.
A kde je tedy očkování? Pokud děti, které
jsou očkovány a očkování funguje, tak proč nemohou být zároveň s
dětmi, které měly alergickou reakci a nejsou očkovány? Ony jsou
přece očkovány a očkování funguje, ony jsou imunní. Nerozumím
tomu a poprosil bych pana ministra o vysvětlení. Mám trochu
dojem, že je to spíše tlak farmaceutické lobby, než nějaký
skutečný problém.
Předseda PSP Jan Hamáček: Teď otevírám obecnou rozpravu.
Přihlášku mám od paní poslankyně Novákové, připraví se pan
poslanec Vácha.
Poslankyně Nina Nováková: Vážený pane předsedo,
vážená vládo, dámy a pánové, před několika lety ministr
zdravotnictví dr. Leoš Heger začal s mravenčí prací. Ta
spočívala v tom, že chtěl přesvědčit občany, že kvalitu života v
podstatné míře ovlivňuje samozřejmě jejich zdraví, ale že na
vlastní zdraví máme v podstatné míře vliv také my sami. My se v
současné době v souvislosti s debatou o novele zákona o ochraně
veřejného zdraví pokoušíme pokračovat v této mravenčí práci a
jestli bude mravenčí, tzn. může dojít k nějakému cíli, a nebo
sisyfovský, tzn. bude to úplně zbytečné, o tom budeme rozhodovat
v následujících hodinách a pravděpodobně dnech.
Dámy a pánové, chránit sebe je přirozené a
přesto to mnozí děláme velmi, velmi málo. Chránit své blízké
kupodivu dokážeme trošku líp. Tam jsme z nějakých důvodů trošku
více motivováni. A vždycky jsou motivováni rodiče, když chrání
své děti. Řekneme-li ale, že máme chránit společnost, tak to je
takový velmi abstraktní pojem. A my máme úkol přesvědčit všechny
občany, co největší počet občanů, že chránit sebe znamená
zároveň chránit společnost resp. chránit společnost znamená
zároveň sebe. Já ovšem vždycky musím vědět, jaké riziko přitom
podstupuji.
Nejúčinnější, nejpracnější, ale zároveň
nejnáročnější způsob je přesvědčit, že preventivní ochrana má
smysl. Bohužel tohle se zatím nedaří. Motivování totiž nemůže
být postaveno na diskreditování, podceňování např. neziskových
organizací - pravděpodobně mnozí z nás víme, o které jde.
Motivování nemůže být postaveno ani na osobní diskreditaci
osobností z akademického světa. Pak tedy nevím, jak může někdo
být profesorem přírodních věd, když my z něj jsme ochotni udělat
hlupáka a dokonce ho vysloveně perzekuovat. My tedy nějak
selháváme.
Očkování od svého počátku, kdy vyškrabával
kravám jakýsi moudrý člověk a pomocí toho ty puchýřky, když měly
neštovice atd., tak to očkování prochází a musí procházet
velikým vývojem. A ten spočívá v tom, co je schopen pochopit
každý laik. Na to nemusí být člověk lékař. Spočívá v tom, že
stále budeme vyhodnocovat počet a typ onemocnění, proti kterým
je nutné očkovat. A dámy a pánové, my jsme teď v situaci v
souvislosti s obrovskou migrací, že tohle bude veliký úkol.
Dál musíme zlepšovat kvalitu. A laik si to
představuje pod těmito třemi zornými úhly pohledu - očkování má
být účinné, očkování má být zároveň bezpečné a v případě dětí,
především v případě dětí, musí být minimalizovaná zátěž pro
organismus. A toho nedosáhneme, když nebudeme otevřeni k
zachycování a k poctivému podchycování všech případných možných
nežádoucích účinků. Jestliže mysl všech institucí, které mají na
starost chránit zdraví občanů, nebude k tomuto otevřená, tak ten
proces nemůže prostě proběhnout dobře. Zase, na to nemusím být
bůhvíjaký odborník - lékař. A neexistuje, promiňte, ale nemůže
existovat v pediatrických ambulancích odpověď - tohle nemůžete
mít po očkování. Tato odpověď nemůže existovat. Ta by měla
zmizet z repertoáru. Za to ale vždycky může následovat rozhovor.
Teď bych si dovolila obrátit se k rodičům
a zákonným zástupcům dětí resp. spíš k té jejich roli v tom
složitém procesu. Člověk se má, chce-li se rozhodovat správně,
rozhodnout svobodně a odpovědně. A my navíc chceme, aby tihle
rodiče mysleli zároveň i na ty druhé. Tady bych prosím velmi
zdůraznila, že považuji za opravdu zlomyslné a zlovolné říkat,
že neodpovědní rodiče, kteří váhají, chtějí diskutovat kolem
očkování dětí, že tihle neodpovědní rodiče zneužívají všeobecné
proočkovanosti. A vlastně oni svoje neočkované dítě chtějí
strčit mezi ta očkovaná a tam bude chráněno. To je prostě
nesmysl. Děti se nepohybují pouze v dětských kolektivech. Takže
toto podezírání, si myslím, že je naprosto nesmyslné.
Za povinností očkovat, dámy pánové,
opravdu nemůže stát slepá poslušnost. To po odpovědných a
milujících rodičích nemůže stát chtít. Slepou poslušnost prostě
po rodičích chtít nemůžete ani v mnoha jiných oblastech jejich
rozhodování. Ale co po nich vždycky můžete chtít, je rozhodování
na základě diskuse, rozhovoru. Ta rozmluva - já už jsem to tady
říkala jednou - musí probíhat ve vzájemné úctě a ve vzájemném
respektu. Za povinností očkovat, proti které my nejsme, musí
stát přesvědčení, že to je správné. A kam jsme se, dámy a
pánové, po tom několikaměsíčním diskutování dostali? Kromě toho,
že byla vyvinuta velká snaha zdiskreditovat všechny, kteří si
mysleli eventuálně něco jiného než si myslí oficiální instituce?
Vzrostla důvěra v lékaře a především v
celý systém? Dovolím si položit otázku. V diskusích zaznívalo,
že povinné očkování - pro úplnost očkování dětí především je v
zákoně o ochraně veřejného zdraví skryto pod pojmem pravidelné
očkování. Tedy v diskusích několikrát zaznělo ze strany lékařů:
Lze přece s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu dítěte a k dalším
okolnostem provést očkování podle individuálního kalendáře. Co
se lékařům příliš nelíbí a diskutovala jsem s nimi o tom, je
možnost rodičů požádat o zvážení neboli jakási žádost zákonného
zástupce požádat o individuální očkovací plán. Já se tedy s
dovolením ptám, proč? Rodič v současné době nedává písemný
souhlas, dává pouze ústní souhlas s očkováním. A když si někteří
dovolili si všimnout, že se ocitla malá věta, poměrně krátká
věta v jiném zákoně, že do seznamu výkonů, které nemusí být se
souhlasem pacienta, patří také výkony, úkony, které jsou
obsaženy v zákoně o ochraně veřejného zdraví. Tak zase nemůžeme
považovat za hlupáky a bůhvíjaké lidi, ty, kteří si všimli, že
se tím možná otevírá cesta, že nejen, že nebude potřeba písemný
souhlas, dosud stačí ústní souhlas, a že možná nebude ten
souhlas potřebovat lékař vůbec.
Vůbec tím nechci diskreditovat lékaře.
Tak, jak jsem s nimi mluvila, oni to chtějí udělat, celý ten
proces, co nejlepší. Stěžují si ovšem na velkou administrativní
zátěž. Takže když jsem třeba s nimi mluvila o tom námi tolik
propagovaném a nejen stranou TOP 09, ale i dalšími, nějakém
modelu individuálního očkovacího plánu, tak říkali, že to
vlastně je administrativně svým způsobem zatěžující. Rozhodně
však nemůže být nikdy zatěžující rozhovor, vysvětlování,
přesvědčování. Ten lékař, věřím, většina lékařů má tu schopnost,
když se bude bavit se zákonným zástupcem a s rodičem, který chce
nějak usilovat o individuální očkovací plán, lékař má, když v
klidném rozhovoru bude s ním v úctě mluvit, má tu schopnost
přesvědčit rodiče, že vlastně je na stejné lodi. Že prostě oni
jsou oba na stejné lodi a chtějí oba chránit to dítě.
To, že vadí v současné době v zákoně o
ochraně veřejného zdraví, aby se tam nějakým oficiálním
způsobem, zdůrazňuji, není to ani ve vyhlášce. Lékaři říkají, že
je možný individuální očkovací plán, ale ve vyhlášce to není.
Tam je jenom podrobně rozepsáno to dosud známé ve vyhlášce jenom
podrobně rozepsáno pravidelné očkování. Dámy a pánové,
individuální plán péče má například dnes každý klient v domově
seniorů! Nikdo se neptá špatně placených sociálních pracovníků v
domovech sociální péče, v domovech seniorů, v domovech, kde se
pečuje o děti i dospělé mentálně či jinak postižené. Nikdo se
neptá, jestli je zatěžuje, že mají každý den na každý týden
individuální očkovací plán. Já se tedy ptám, proč je tak velký
problém, aby byl individuální očkovací plán zakotven v zákoně s
tím, že bude podrobněji upraven ve vyhlášce, prostě v prováděcím
předpisu.
A ta druhá věc je, kterou si vlastně
lékaři, a to není vůbec jejich vina, když jsme o tom debatovali,
oni si vlastně neuvědomují, že když podle svého nejlepšího
svědomí a podle pravdy nedají rodičům papír, že dítě bylo
očkováno, tak to dítě skutečně je diskriminováno tím, že nemůže
být přijato do zařízení péče o děti. A kdyby existovala možnost,
aby tam přinesli potvrzení o tom, že po souhlasu s lékařem je
vypracován individuální očkovací plán a toto potvrzení vlastně
mělo stejnou platnost, takže dítě by nebylo diskriminováno, tak
si myslím, že by se velmi znásobil nejen počet spokojených
rodičů, ale hlavně by vzrostla důvěra rodičů v náš systém
ochrany zdraví. Individuální očkovací plán a nediskriminování
dětí, které nejsou ještě proočkované, je to, co mně osobně leží
na srdci nejvíce, i když v podrobné rozpravě se přihlásím ještě
k dalším pozměňovacím návrhům.
Děkuji za pozornost a děkuji za to, snad,
že se pokusíte, aby ta diskuse nebyla opravdu Sisyfovská, a aby
se z mravenčí snahy o posílení důvěry v náš systém péče o zdraví
nestalo to, že dojde k naprostému poklesu důvěry. Já věřím, že
rodiče budou dál o svých dětech přemýšlet, protože každý z těch
rodičů má jedno, dvě. A nemůže žádná statistika ho omámit nebo
přesvědčit. Přesvědčit ho může jenom to, že stát řekne: Ano! Já
to po tobě chci, chci to po tobě zákonem, ale také za to nesu
odpovědnost. To je další část pozměňovacího návrhu.
Dále vás, dámy a pánové, nebudu už
unavovat a děkuji za udělené slovo.
Předseda PSP Jan Hamáček: Než dám slovo panu poslanci
Váchovi, tak se omlouvá paní poslankyně Langšádlová dnes mezi
18. a 23.45. hodinou. To paní poslankyně ví asi něco víc než my.
Potom se omlouvá pan poslanec Beznoska od 18.30 hodin z
pracovních důvodů. Omlouvá se pan místopředseda Bartošek od 17.
hodiny a omlouvá se paní poslankyně Dobešová od 14. do 15.30
hodin. Tak to byly omluvy a pan poslanec Vácha má slovo.
Připraví se pan poslanec Štětina. (V sále je výrazný hluk,
řečníky ruší především hlasitě diskutující skupina poslanců
ČSSD.)
Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane
předsedo. Já bych podpořil slova paní kolegyně Novákové a chtěl
bych vám říct, že jsem načetl do systému pozměňovací návrh, ke
kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. A ten pozměňovací
návrh v podstatě je velmi jednoduchý a pouze zavádí termín
individuální očkovací plán. A stanovuje, v jakých odůvodněných
případech ho lze využít.
Na schůzi výboru pro zdravotnictví, která
byla...
Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, omlouvám se.
Prosím diskutující vlevo, aby nediskutovali. Děkuji.
Poslanec František Vácha: Pane předsedo, děkuji. Takže
na zdravotnickém výboru, který byl 19. března, nejednou zaznělo,
že individuální očkovací plány ve zdravotnictví už existují a
dokonce pan ministr Němeček uvedl, že individuální postupy jsou
už dnes ve zdravotnických indikacích možné a pediatři je dělají.
Nicméně, ve stávajícím zákonu 258/2000 Sb. ani v navrhované
novele žádná takováto formulace neexistuje. Proto přicházím s
tímto pozměňovacím návrhem, kde jednoduše do § 45 za odst. 2 se
vloží další odstavec, který bude nějakým způsobem definovat
individuální očkovací plán V současné době se sice někteří
pediatři nebo někteří lékaři k individuálnímu očkovacímu plánu
uchylují, nicméně tím, že to není zakotveno v zákoně, jim hrozí
pokuta ve výši tři miliony, resp. jeden milion, pokud by se
přijalo usnesení zdravotnického výboru číslo 75. Jedinou výjimku
k individuálním plánům jsou zjištěné kontraindikace nebo
prokázaná imunita vůči infekci, takže lékaři, kteří očkují podle
individuálního očkovacího plánu, tak riskují udělení nemalé
pokuty, pokud by se s očkováním nevešli do vyhláškou stanoveného
časového rozpětí, které je, tuším, 18 měsíců.
Zdravotní problémy dětí jsou tak různorodé,
že zřejmě není v možnostech zákona ani vyhlášky stanovit
optimální postup očkování pro všechny možné případy komplikací,
a bylo by vhodné umožnit lékařům v odůvodněných případech
rozhodovat o individuálním postupu očkování, a to jako o legální
možnosti, tzn. tou legální možností myslím to, že to bude
ustanoveno zákonem, tedy bez rizika udělení sankce za nedodržení
očkovacího kalendáře daného vyhláškou Ministerstva
zdravotnictví. Takže já se k tomuto pozměňovacímu návrhu
přihlásím v podrobné rozpravě, jedná se o tisk
2251. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Štětina,
připraví se pan poslanec Andrle. Pardon, pane poslanče, omlouvám
se, pan poslanec Holík? S faktickou. Dobře. Tak dám faktickou po
vašem vystoupení, pane poslanče. Tak prosím.
Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den. Vážený pane předsedo,
děkuji za slovo. Vážená vládo, vážený pane ministře, vážené
kolegyně a kolegové, stojím tu stran očkování myslím podruhé
nebo potřetí. Velmi bedlivě sleduji kampaň, která probíhá nejen
v naší zemi, ale i v jiných zemích: v Polsku, v Německu, ve
Francii a dokonce ve Vietnamu, kde jsme byli teď s kontrolním
výborem na jednáních.
Musím zaprvé říci, že naprosto souhlasím se
stanoviskem pana ministra a se stanoviskem pana zpravodaje. Je
to naprosto reálné a správné. Kdo nese následky při epidemiích?
Nesou to rodiče nebo aktivisté? Nese to vždycky státní správa,
tzn. ministerstvo, které je kritizováno, Ministerstvo financí,
které to musí zaplatit, samozřejmě státní správa. Takže to je
zaprvé.
Zadruhé argument, že tento zákon je
připravován ve spěchu, že je ho potřeba připravit. Není to
pravda. Tuto novelizaci zákona připravovala již minulá vláda v
téměř shodném znění, malinko jinak to bylo s očkováním, tam ten
názor byl jiný, protože koalice, když zodpovídá a přijímá
zákony, tak si nemůže dovolit něco takto populistického, co nám
nabízejí aktivisté, takže tento zákon je připravován dostatečně
dlouho. Byl dostatečně připomínkován, bylo reagováno na
argumenty a nikdo mě nepřesvědčil, že Ministerstvo zdravotnictví
to nebere v úvahu. Bere.
Další argument: Farmaceutická lobby. Já jsem
si ověřoval a ptal jsem se. Přiznám se, že nevím, které
farmaceutické firmy to vyrábějí, jak jsou uzavírány smlouvy.
Věděl jsem, že v minulosti byly určité vazby na některou firmu,
která měla monopol na dodávání očkovací látky, ale toto není.
Smlouvy jsou podepisovány na dva roky a v podstatě jsem
neshledal jako nepřítel korupce v tomto státě žádné pochybení,
že by někdo byl zvýhodněn nebo si někdo namastil kapsu. Takže
ani toto není pro mne argument.
Mohl bych zde komentovat některé diskusní
příspěvky kolegů, které se mě trochu dotkly. Nejsem ani pediatr,
ani imunolog, ani vakcinolog, ale jsem dostatečně vzdělán a
dokonce jsem i z oboru epidemiologie atestoval v roce 1967.
Myslím si, že od té doby se nic nezměnilo, protože očkovací
látky jsou důležité pro boj proti infekcím obecně. To, že dnes
očkovacích látek je podstatně více, je dobře. Mohl bych tu říci
některé komplikace při spalničkách, při zánětu příušnic, planých
neštovicích a dalších tzv. drobných dětských onemocnění, ale
jistě pan zpravodaj prostřednictvím pana předsedy by mi jistě
potvrdil, že tady komplikace jsou, ale že je pediatři umí řešit.
Takže se domnívám, že názory odborných společností, jako je
pediatrická, vakcinologická, imunologická, jsou pro mne závazné,
a ne nějaká stanoviska někoho, teď bych mohl říci
pseudoodborníků, protože já si myslím, že je řada prací, které
nám dokladují, že očkování je prostě důležité.
Další názor je od Sdružení praktických lékařů
pro děti a dorost stran tzv. individuálního očkování. Toto
sdružení nesouhlasí s tím, aby bylo individuálně postupováno.
Ono totiž individuálně postupováno je, protože každý lékař ví,
kdy může očkovat, kdy nesmí očkovat, jak má postupovat při
komplikacích a jak to musí hlásit. To je další z argumentů, že
komplikace nejsou evidovány. Jsou velmi dobře evidovány a myslím
si, že o tom víme. Jsou určitá promile, kdy ke komplikacím
dochází, ale argument, že já mám těžce poškozené dítě po
očkování, a když se zeptám: A jaké očkování a co mu je? No to já
nevím, ale je těžce postižené. Tak to pro mne není argument. Je
potřeba všechno zaevidovat, vyšetřit, doložit a pak se můžeme
bavit o tom, jestli očkování způsobilo komplikaci nebo
nezpůsobilo.
Skutečně nechápu kampaň, která je pečlivě a
dlouhodobě organizována. Všechny důvody, které jsou psány v
těchto dopisech, jsou psány docela sofistikovaně, ale mě
nepřesvědčují. Nechápu jednu věc, že tato kampaň má mezinárodní
rozsah. Neznám ten důvod, že by si někdo snad přál, abychom měli
na této zemi opět epidemie infekční choroby, teď to říkám
úmyslně obecně, že by to snad nějakým způsobem mohlo zabránit
populační explozi. Tento názor mi připadá trochu paranoidní, ale
já skutečně nechápu, proč k takovéto akci dochází.
Nyní mi na závěr dovolte mou osobní zkušenost
s očkováním na vlastní kůži a s očkováním lékaře, který
zasahoval v první linii 22 let. V roce 1963 ještě jako posluchač
Lékařské hygienické fakulty jsem se zúčastnil jakožto pokusná
osoba, když se již prováděly očkovací testy na lidech, a tím
znovu argumentuji, že prostě veškeré očkovací látky jsou
laboratorně zkoumány, jsou zkoušeny na zvířatech a pak také na
dobrovolnících, na lidech, že jsou dostatečně prozkoumány a
všechny komplikace jsou zaznamenány. Zúčastnili jsme se tedy
jako medici zkoušky očkovací látky americké a sovětské proti
chřipce. V té době jsme věděli, že chřipka má dva typy, takže
jsme byli očkováni proti jednomu typu, který v té době byl, a
mohu říci, že do roku 1963 jsem byl minimálně třikrát "členem"
epidemie chřipky, ale je pravda, že po tomto očkování jsem nikdy
chřipku nedostal
Názory odborníků říkají, že to není možné
zdůvodnit odborně, protože ta očkovací látka může působit rok
maximálně 3 roky. Ale takový to byl fakt.Žádné komplikace nebyly
a rozhodně ty očkovací látky byly podstatně méně kvalitnější,
než jsou dnes.
Nyní jako lékař, který jezdil ke komplikacím
zejména v době epidemií chřipky. Většinou lidé, kteří byli
závažně nemocní, byli to lidé s onemocněním kardiovaskulárního
systému, s onemocněním plic, tak měli daleko těžší průběhy a
měli daleko větší úmrtnost.
Setkal jsem se s úmrtím, psal jsem úmrtní
list na infekci pneumokokovou, ale co mě zarazilo nejvíc, to je
věc, která je skutečně odborně velmi zajímavá, ale zatím
neprozkoumaná - říkalo se, že meningokoka nedostane dítě do
roka. Je to tak, pane zpravodaji, pravda? Už není pravda.
Pak jsem psal úmrtní list jednoměsíčnímu
dítěti, které zemřelo na meningokoka. My jsme to samozřejmě v
tom vrtulníku nevěděli, když jsme se to dozvěděli, tak všichni
členové této posádky z toho měli obavy, protože meningokok je
velmi invazivní bakterie, takže jsme preventivně začali brát
antibiotika. My jako lékaři to bereme trochu jinak, myslíme si,
že na nás ty bacily a veškeré ty negativní vlivy nepůsobí.
Takovýchto zkušeností bych mohl říkat mnoho,
myslím, že už jsem vás dostatečně unavoval. Závěr je ten, že
nikdy nepodpořím názory, které dostáváme jako poslanci a vždy
budu podporovat zákon, který je připravován v současné době
Ministerstvem zdravotnictví. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď má prostor pan
poslanec Holík se svou faktickou poznámkou. Připraví se pan
poslanec Andrle.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedo, vážené
dámy, vážení pánové, já vás malinko vzbudím. Přiznám se, že jako
poslanec se setkávám s řadou mladých maminek, které na mne útočí
- zrušte očkování, udělejte s tím něco! Já podotýkám, že jsem
zastáncem očkování, ale žijeme v demokratické společnosti a my
si nemůžeme dovolit říci - já to nechci, a když to nechce, tak
ho převálcovat. Takže dávám následující návrh a byl bych rád,
kdyby se dodatečně dostal i jako jeden z bodů, jako jeden z
doplňků - kdo nechce, ať si tedy své dítě nedává očkovat, ale
musí počítat s tím, že pokud to dítě onemocní nemocí, proti
které mělo být očkováno, tak aby část náhrad na léčení si nesli
ti rodiče sami.
Předseda PSP Jan Hamáček: Já dám slovo panu zpravodaji,
ale ještě před ním byla faktická poznámka pana poslance Plzáka.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedo za slovo.
Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, já navážu pana
kolegu Štětinu, přesně ten samý problém mi vrtal v hlavě - kdo
za tím stojí, proč je zrovna proti tomuto segmentu taková
nevole, kdo ty lidi, s odpuštěním, aktivizuje?
Já už si říkám, že to je snad nějaký
konkurenční boj firem, nebo je to někdo, kdo chce farmaceutickým
firmám ublížit...nevím, opravdu nevím.
Ale já jsem chtěl říci jednu věc. Já tady
možná dlužím jedno vysvětlení. Všichni jste se setkali asi s tím
materiálem, který chodil internetem, který brojí proti očkování,
říká tam všechny ty polopravdy a já na jednu tu polopravdu chci
také upozornit.
Jinak pokud se týče těch polopravd, které
používají dokonce falešných studií, co se týkalo toho vlivu nebo
možnosti vlastního ovlivnění, autismu atd., to byla falešná
studie, ten autor se musel potom omluvit, zaplatit penále, ten
prestižní časopis, který to uveřejnil se omlouval, ale bohužel
pořád se to traduje, přenáší se to. Dokonce i ty argumenty,
které se nám přinášejí po internetu nebo v těch pseudostudiích,
se nám tam objevují.
Já chci jenom říci, že jednu takovou věc jsem
si i přečetl. Vy, kteří jste to četli, tak víte, že se tam
objevila moje citace tady ze Sněmovny. Prosím vás, já jsem tady
zmínil tetanus jako chirurg a s odpuštěním tam ze mne dělají "nemudra",
když to tak řeknu, nelékaře, protože mne tam osočují, že já
nevím, že tetanus se nepřenáší z dítěte na dítě. No samozřejmě,
že to vím, vím, kde je tetanus, že je všude v půdě atd. Říkají,
že přece stačí si omýt jenom ruce - prosím vás, ti lidé nevědí,
o čem mluví, to je sporulující bakterie, přenáší se zraněním,
přenáší se do krve, nějaké omytí rukou mýdlem nám nepomůže.
Ačkoli je to anaerobní bakterie, že dokáže přežívat i na
vzduchu, to víme všichni také. Já vám jen vysvětluji, že to co
konkrétně řekli, je ohledně mne, zrovna to byla polopravda,
která zase byla použita ve prospěch těchto aktivistů.
Takže i naše citace ve Sněmovně bohužel jsou
zneužívány takovýmto způsobem.
Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má prostor pan zpravodaj,
s přednostním právem.
Poslanec David Kasal: Děkuji, pane předsedo, já bych
rychle zareagoval na svého předřečníka. Nevím, tak jak to tady
zatím dnes běží, jestli nejsem ve střetu zájmů, protože jsem
pediatr. To uvádím jako první věc. Ale na druhou stranu bych
chtěl říci, že je to sice "zajímavý názor", my tam pak
nehovoříme o těch dětech, které onemocní, díky těm, které
nebudou očkované. Takže tady je opravdu velmi důležité to, aby
byla určitá hladina proočkovanosti v populaci, můžeme se bavit o
procentech, ale pokud ta hladina nebude dostatečná, tak potom
nemůže fungovat ani individuální očkování. Já si myslím, že se k
tomu ještě v průběhu dostanu, ale proto jsem chtěl jenom tuto
poznámku. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Teď má prostor pan poslanec
Andrle, připraví se pan poslanec Kaňkovský.
Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Dobrý den, dámy a
pánové, já jsem se k této otázce očkování a proočkování dětí
chtěl vyjádřit z toho pohledu otce čtyř dětí a z pohledu dědy 10
vnoučat.
Vůbec nemám nic proti očkování. Dostalo se mi
do ruky takové zhodnocení, takové dvě mapy, z kterých bych vám
něco odcitoval. Jedná se o údaje, které zveřejnila Liga lidských
práv, je to na internetových stránkách a je to povinné očkování
v právních řádech 31 zemí Evropské unie. Jestliže se na tu mapu
podívám, tak zjistím, že země, kde je nepovinné očkování, jsou
Dánsko, Německo, Estonsko, Nizozemsko, Finsko, Portugalsko,
Itálie, Rakousko, Irsko, Španělsko, Kypr, Švédsko, Litva, Velká
Británie, Island, Norsko a Švýcarsko. Pak je tady údaj, že
Belgie má jednu povinnou vakcínu, Francie tři povinné vakcíny,
Itálie čtyři, Malta tři, Řecko čtyři.
Pak je 5 až 8 vakcín - tam není žádný stát.
Pak jsou všechny státy postkomunistické -
Bulharsko 10, Česká republika 9, Chorvatsko 10, Lotyšsko 14,
Maďarsko 11, Polsko 10, Rumunsko 10, Slovensko 10, Slovinsko 9.
My se podstatně od toho západu lišíme.
A druhá mapa uvádí údaje týkající se sankcí.
Já jenom konstatuji, že je to vyjádření Ligy
lidských práv, že na posledním místě jsme my, společně s
Francií, kde omezujeme tímto zákonem nejvíce, to znamená vstup
do mateřské školky a jiných kolektivů Nejméně omezují zase ty
státy, které mají jednu až tři vakcíny a ještě dobrovolně. To je
všechno a jenom takováto zajímavá informace.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane
poslanče, a přeji pěkné odpoledne. Přečtu dvě omluvenky, které
ke mně dorazily: Dnes od 15 do 16.30 se z pracovních důvodů
omlouvá pan poslanec Ivan Gabal a dále od 16.30 z pracovních
důvodů se omlouvá pan poslanec Martin Novotný.
Eviduji jednu faktickou poznámku, kterou má
pan poslanec Vyzula. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající.
Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já bych chtěl říct něco tady k
předřečníkovi. V podstatě ano, jeden z argumentů Ligy lidských
práv byl, že v okolních státech očkování není povinné, nebo je
částečně povinné atd. Proč tedy my máme povinné? Jedna ze
zajímavých informací říká, že Německo, které nemá povinné
očkování, má velké problémy se spalničkami. Neříkám vyloženě
epidemie - v loňském roce měli tři tisíce případů spalniček a
uvažují o tom, že zavedou povinné očkování! A my ho najednou
budeme nějak rušit.
A pokud se týká těch aktivistů, je to takové
zajímavé téma, hodně filozofické si myslím, i sociologické.
Možná by se tím měli zabývat tzv. sociální behavioristé, to je
hrozný název, behavioristé, ale tak se jim říká, protože jaká
skupina lidí to je? My je v žádném případě nemůžeme podceňovat,
protože jsou to většinou vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří
argumentují poměrně slušně, nicméně něco tam chybí - odborný
názor. A je to určitá daň za demokracii, že dneska si každý může
říct, co chce, a víceméně to zkouší. Možná. Ale některé nápady z
jejich strany, jako Liga lidských práv přišla s tím, že násilně
zavádíme očkování bez souhlasu rodičů, je úplný nesmysl. V
zákoně je, že jedině se souhlasem rodičů, jinak to nejde. A
výjimka - ne, to není výjimka, ale to, čeho se to týká, tak se
to týká opravdu jenom mimořádných očkování, ale ani tehdy to
nejde bez souhlasu rodičů. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane
poslanče. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Andrle
a připraví se pan poslanec Kaňkovský. (Námitky z pléna.) Už byl?
Tak v tom případě pan poslanec Kaňkovský a připraví se pan
poslanec Svoboda. Děkuji.
Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane místopředsedo,
vážený pane premiére, vážení členové vlády, milé kolegyně,
vážení kolegové, vracíme se dnes v opakovaném druhém čtení k
velmi sledované novele zákona o ochraně veřejného zdraví. Jak už
tady bylo řečeno, v mezidobí o něm opakovaně jednal výbor pro
zdravotnictví, ale také velmi intenzivně byla tato novela
diskutována veřejností i médii. Většina z nás řešila desítky,
někteří z nás možná i stovky mailů a v poslaneckých kancelářích
se u nás střídali jak zástupci laiků, tak zástupci odborné
veřejnosti. Tematika, které se to týkalo, bylo už zde několikrát
zmiňované očkování.
Spektrum názorů, jak dál v systému očkování v
ČR je velmi široký. Nelze nevnímat sílící celospolečenskou
diskusi k tomuto tématu i názor části veřejnosti, která požaduje
změny v organizaci očkování. Je třeba říci, že se této diskusi
nelze vyhnout. Jde o velmi citlivé téma, které vzhledem k tomu,
že se dotýká našich dětí, vyvolává i řadu emocí. Každou
takovouto diskusi je však z mého pohledu potřeba vést
strukturovaně, odborně a teprve poté politicky. Nelze toto
pořadí otočit, protože jde opravdu o velmi zásadní téma.
Výbor pro zdravotnictví svým usnesením v
lednu tohoto roku zavázal Ministerstvo zdravotnictví k
ustanovení široké pracovní komise, ve které by měli pracovat jak
zástupci odborné veřejnosti, zástupci zákonodárců, Ministerstva
zdravotnictví a zástupci veřejnosti. Jak už tady dnes zmínil pan
ministr i pan zpravodaj, tato komise je již zřízena v nejbližší
době započne svoji činnost. Je na nás, členech zdravotního
výboru, ale i na vás, kolegové a kolegyně, abychom urychleně pro
tuto pracovní komisi stanovili zásadní okruhy témat, kterými by
se měla komise zabývat a přijmout k nim posléze i závěr, který
by byl případně vodítkem k legislativním změnám. V této
souvislosti apeluji, abychom zadání pro práci komise skutečně
velmi dobře zvážili, abychom otázky ke sporným bodům v
organizaci a systému očkování dobře specifikovali tak, abychom
mohli požadovat po jednání komise i jednoznačné závěry. Je třeba
si zde velmi hlasitě říci, že problematiku očkování nelze
opravdu důsledně a důvěryhodně v takovém rozsahu projednat během
pár týdnů, tedy chceme-li se chovat zodpovědně, a to je směrem k
našim dětem naší povinností.
Vím, že odpůrci či jen kritici současného
systému očkování nechtějí takováto slova slyšet, ale jako
místopředseda výboru pro zdravotnictví, jako lékař s mnohaletou
praxí a vůbec už ne jako otec čtyřech dětí si nedovedu
představit, že bychom bez odborné přípravy přistoupili k
závažným změnám v systému očkování v naší republice. A přitom se
přiznám, že o některých z nich bych rád diskutoval a některé z
nich si dovedu i představit.
Nyní ke dvěma konkrétním problémům
projednávané novely. Prvním z nich je bod 40 schváleného
usnesení výboru pro zdravotnictví, a tady se přiznám, že jsem i
já pro něj zvedl ruku, kterým se navrhuje změna zákona č.
372/2011 Sb., o zdravotních službách v § 38 odst. 7. Tato
navržená změna vyvolala velkou negativní odezvu mezi rodiči a
také mezi částí lékařů a podle řady oslovených právníků ji
bohužel lze vykládat i tak, že by mohlo dojít k očkování dětí
proti vůli jejich rodičů. Vzhledem k tomu, že navržené
ustanovení skutečně vykazuje známky víceznačnosti, oslovil jsem
s žádostí o právní stanovisko Parlamentní institut, který ve
svém posudku mou domněnku i názor externích právníků potvrdil.
Parlamentní institut ve svém vyjádření mluví o trojznačnosti
tohoto ustanovení s tím, že skutečně jeden z výkladů rozhodně
lze vykládat i tak, že by v praxi mohlo dojít k provádění
očkování dětí proti vůli jejich rodičů. Za sebe zde rozhodně
říkám, že si toto jednání v praxi představit nedovedu a jsem
také přesvědčen, že to v žádném případě nebyl úmysl
předkladatele. Jsem ale hluboce přesvědčen, že jako zákonodárný
sbor jsme povinni schvalovat takové zákonné normy, které jsou
jednoznačné a právně nezpochybnitelné. Ano, možná se teď můžeme
usmívat, protože dobře víme, že mnohé naše zákonné normy tomuto
pravidlu neodpovídají. To ale není omluva, spíše naopak. Je naší
prioritní povinností důsledně dbát na to,a by přijímané zákony
měly jednoznačný výklad. Nepodaří-li se to, lze to brát jako
naše větší či menší selhání. A právě s tímto vědomím navrhnu v
podrobné rozpravě pozměňovací návrh k usnesení výboru pro
zdravotnictví k bodu 40, kterým navrhnu bod z usnesení výboru
vypustit a ponechat stávající znění paragrafu 38 odst. 7 zákona
o zdravotních službách, čímž bychom měli dosáhnout zklidnění
bouře emocí mezi našimi rodiči. A jsem i v tomto směru
přesvědčen, že předkládaná novela jako celek tímto nijak
neutrpí.
Druhou oblastí, kterou chci v diskusi zmínit,
je zde při minulém jednání diskutovaná otázka potvrzení o
zdravotní způsobilosti dětí na zotavovací akce, tedy zejména na
letní tábory a školy v přírodě. Byla a zde i jsou navrhovány
různé možnosti řešení: buď ponechání stávajícího stavu s tím, že
by se platnost tohoto potvrzení prodloužila o jeden rok, tedy
celkově na dva roky; v pozměňovacím návrhu kolegy Farského,
prostřednictvím pana předsedajícího, se mluví o zrušení
povinnosti dokládat toto potvrzení vyjma dětí dispenzarizovaných
s nějakým chronickým onemocněním. Tuto problematiku jsme s panem
zpravodajem kolegou Davidem Kasalem velmi široce diskutovali s
odbornou veřejností a se zástupci Ministerstva zdravotnictví,
zejména s hlavním hygienikem panem doktorem Valentou a s paní
doktorkou Rážovou. Padaly různé návrhy, nakonec jsme s kolegou
Kasalem navrhli hlavnímu hygienikovi řešení, které by mělo
vyhovět jak požadavku rodičů, aby nebyli sháněním potvrzení
obtěžováni, mnohdy je to stojí den dovolené, mnohdy i podstatně
větší starosti, ale mělo by to uklidnit i pořadatele táborů a
také zdravotníky, kteří vesměs zmiňované potvrzení považují za
potřebné.
Naším návrhem je úprava prováděcí vyhlášky k
§ 5 Zákona o zdravotních službách, týkající se náplně
preventivních prohlídek. Principem úpravy by bylo stanovení
povinnosti, aby praktický lékař pro děti a dorost při
pravidelných preventivních prohlídkách, které u dětí mezi 6. a
15. rokem věku probíhají v pravidelných dvouletých cyklech, tedy
v sedmém, devátém, jedenáctém, třináctém a patnáctém roce, měly
za povinnost v rámci této preventivní prohlídky vystavit i
potvrzení o zdravotní způsobilosti pro zotavovací akce.
Rodič by tedy získal potřebné potvrzení v
rámci této preventivní prohlídky, platnost by byla právě ony
zmíněné dva roky. Rodičům by tím odpadla návštěva pediatra se
svým dítětem navíc, zdravotnická zařízení by naopak stále v
případě potřeby dostaly potřebné údaje. Považuji toto řešení za
rozumný kompromis, který jsme diskutovali s kolegou Kasalem i s
vedením České rady dětí a mládeže, která jej akceptuje. Chci se
v této souvislosti na závěr zeptat zde na fóru, pana ministra,
zda si toto navržené řešení, které jsme projednali s hlavním
hygienikem osvojil a v jakém časovém horizontu je možné očekávat
změnu prováděcí vyhlášky.
Osobně se velmi přimlouvám za to, aby ten
termín byl maximálně do tří měsíců. Vážené kolegyně a kolegové,
děkuji vám za pozornost a pana ministra si dovoluji zdvořile
požádat potom, možná v závěrečném slově o stručnou odpověď.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane
poslanče. (Slabý potlesk zprava.) A nyní požádám pana poslance
Svobodu, připraví se pan poslanec Farský. Máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Vážený pane předsedající,
vážená vládo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se i já jako
relativní odborník zapojil do diskuse, která je téměř bezbřehá.
Já bych v prvé řadě chtěl velmi poděkovat kolegyni Novákové za
slova, která tady říkala. My totiž ten problém očkování řešíme
špatně. My ho řešíme jako spor dvou celků. Nějakých rodičů a
lékařů. Jdeme na to známým českým způsobem, který říká jiný
názor je urážka, kterou lze smýt jenom krví. Místo toho, abychom
udělali to, co tady tak dobře popisovala kolegyně Nováková, to
znamená, abychom vytvořili prostor pro to, že o této věci
nebudeme válčit, ale budou s ní lékaři a pedagogové s rodiči
hovořit.
Bohužel to není tak úplně jednoduché, jak
kolegyně říkala, ale je to cesta, která je bezesporu rozumná. A
je také nutná. Je potřeba si uvědomit, a to je odpověď, on zde
již není, na otázku, proč očkujeme, když pak semotamo nějaké
neočkované dítě se dostane mezi očkované, že se vlastně nic
nestane.
Ze všech statistických studií víme, že pokud
proočkovanost poklesne pod 90 %, přestává to vlastně jako
ochranný mechanismus proti epidemii fungovat. Jen bych si vás
dovolil upozornit, než budete hlasovat o těchto věcech, abyste
se seznámili s výsledky, které známe z Ukrajiny, která zrušila
očkování, které měla povinné, jako posovětská země, prostě
proto, že na to v zásadě neměli, tak zrušili povinnost a
proběhla tam tak obrovská epidemie, která postihla 15 % všech
dětí. To už není žádná legrace.
Podívejte se na to, co se děje v Bangladeši,
co se děje ve všech těch zemích, které neočkují, když se
epidemiologická situace zhorší, jaké tam probíhají epidemie a v
jaké podobě. Můj otec, jako praktický lékař, trvale nosil v
kapse takové zvláštní pero, které používal, když se dostal k
dítěti, které mělo záškrt. Záškrt totiž dokázal úplně ucpat
dechovou trubici a jediná možnost byla proříznout tracheu, aby
se vzduch tomu dítěti dostal, které bylo už modré a umíralo.
Oni ti praktici na to měli prostě takovou
tlustou jehlu. Uměli to přesně v tom prstenci probodnout, a to
byla věc, kterou - já se pamatuji, že mi otec dělal relativně
velmi často. Je to věc, se kterou se nesetkáme. Ale pokud
pozměníme systém našeho očkování, přičemž sem budeme mít
neustálý příliv migrantů ze zemí, kde choroba je frekventní,
dostaneme se do úplně jiné situace. To, co už dneska víme, je
otázka tuberkulózy, kterou nám sem dovezli do věznic vlastně
vězňové ze zemí východní Evropy.
A ještě poslední věc na závěr. Abychom
neválčili, abychom prostě diskutovali s těmi, kteří mají jiný
názor, musíme si také uvědomit jednu věc. V okamžiku, kdy názor
relativně malé skupiny sofistikované skupiny, skupiny, kterou
tvoří, jak tady bylo řečeno, převážně vysokoškoláci a vzdělaní
lidé, když převáží a zmizí povinnost očkování, nevím, jestli v
naší společnosti jsou všichni na takové úrovni, aby možnost
neočkovat a nestarat se o ní a s dítětem nikam nechodit,
nevyužili. Obávám se, že i my máme takové skupiny rodičů. Jako
já říkám otevřeně, nemáme všechny lékaře, ti nejlepší
stoprocentní lidi na světě. Ale zrovna tak je to s rodiči. Úplně
to samé. A to si obě strany musí uvědomit. V okamžiku, kdy
otevřeme ten prostor, budou ho zneužívat nezodpovědní rodiče.
Rodiče, kteří se o děti nestarají, v nejhorším případě je dávají
do ústavu, ti určitě nepoběží někam očkovat to dítě, prostě
budou rádi, že nemusí pro to dítě nic udělat.
A ta poslední věc, to tady říkal kolega
Kaňkovský, o vzniku té skupiny, která se tím bude zabývat. To je
věc nesmírně důležitá, protože chci-li, aby to, co říkala
kolegyně Nováková, začalo platit, to znamená, že ten
individuální očkovací plán skutečně bude jednou z variant, on už
dneska je, ale to, co je tam potřeba vědět, co to znamená.
Individuální očkovací plán v každém případě znamená jiný nástup,
nebo zhoršení nástupu imunity. Proto musíme vědět, jak má být
udělán, také musíme vědět, kolik dětí máme podle toho
individuálního očkovacího plánu očkovaných. Tam prostě musí
existovat nějaká evidence, to tak jednoduché není. V okamžiku,
kdy oočkuji polovinu dětí individuálním očkovacím plánem, kterým
zůstane interval půl roku, nebo tři čtvrtě roku, bez vzniku
imunity, tak prostě jsem vlastní očkování zrušil. Proto velmi
vítám, že bude fungovat nějaká skupina odborníků, kteří na
všechny tyto otázky odpovědí, protože ze všeho nejhoršího v
medicíně je to, něco zřídit zákonem. Když to zřídíte zákonem,
tak to všichni musí dělat. A ono to nemusí být úplně dobře, nebo
může ten vývoj jít jiným směrem, mohou vzniknout jiné očkovací
látky. Mohou vzniknout jiné multované vargenty těch chorob, a
proto právě všechny tyto věci by neměly být zřizovány zákonem,
měl by tam být otevřený prostor, pro tu volnou aplikaci
posledních poznatků lékařské vědy a ten prostor využívat po
komunikaci s těmi rodiči, které té komunikace jsou schopny. S
jinými to nejde. Děkuji. (Slabý potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Než
budeme pokračovat v rozpravě, přečtu další omluvenku. Od 15.30
do 16.30 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Milan
Šarapatka. A nyní požádám pana poslance Jana Farského o jeho
příspěvek do rozpravy. Máte slovo.
Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené
kolegyně, vážení kolegové. Myslel jsem si, že sem nastoupím po
panu kolegu Svobodovi a budu reagovat na jeho plamenný pohled
lékaře, tak jak jsme tady byli doposud v otázce očkování zvyklí,
nemusím to udělat. A skoro jsem zvažoval, jestli nemám svoji
přihlášku stáhnout. Myslím si, že jsme tady svědky a je to tak
dobře, obrovského posunu, těch předchozích druhých čtení, kdy
tady byly nesmiřitelné dva tábory, které se nenaslouchaly, kdy
ten příkop mezi nimi se jen prohluboval, kdy zároveň se
zvyšovala nedůvěra na obou stranách a skutečně jsme se neblížili
k žádnému výsledku, k žádnému řešení Ten posun k řešení je tady
obrovský. Já bych chtěl za něj poděkovat, protože dnes už se
tady nebojím vystoupit jako zástupce větší individualizace
očkovacího plánu, aniž bych byl nazván tmářem, a myslím si, že
je to dobře, protože je to první krok k tomu, aby mohla být
nastolena diskuse, která v této citlivé oblasti je velice
potřeba.
Ta situace na zdravotním výboru tak jasná
nebyla a skutečně, jak tady zmínil pan kolega Kaňkovský,
Parlamentní institut ve svém stanovisku skutečně popisuje, že ta
úprava § 38 odst. 7 v zákoně 372/2011 je problematická, je možná
protiústavní a že tuto část usnesení výboru pro zdravotnictví je
potřeba ještě přehodnotit a zvážit, jestli skutečně v tomto
smyslu má opodstatnění.
To, proč jsem nestáhl svoji přihlášku a říkal
jsem si, že smysl má vystoupit, je to, abych řekl další krok,
který určitě budu realizovat a ke kterému se hlásím. V tuto
chvíli už pracuji na přípravě návrhu na zrušení právního
předpisu. A teď se prosím nelekejte. Ale je to tak, že, jak
rozhodl Ústavní soud začátkem letošního roku, tak v části tohoto
nálezu v disentním stanovisku paní ústavní soudkyně Kateřiny
Šimáčkové je vcelku jasným pregnantním způsobem popsáno, že ta
otázka ústavnosti vyhlášky, která řeší očkování, řeší počty,
řeší očkovací plán, řeší vakcínu, tak že je zpochybnitelná. A já
myslím, že je otázkou legislativce a i legislativců, aby pokud
je tady pochybnost nad tím, jestli naše předpisy jsou v souladu
s ústavou, aby tato ústavnost byla prověřena. Tímto chci říct,
že ten návrh, a budu oslovovat kolegy poslance a kolegyně
poslankyně, jestli tato vyhláška obstojí oproti článku 7 odst. 1
Listiny základních práv a svobod. Chystám se to podat určitě do
konce letošního června tak, aby do konce letošního roku mohla
být tato vyhláška Ústavním soudem zhodnocena jako ústavně
konformní nebo naopak. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane
poslanče. Než uzavřu obecnou rozpravu, táži se, zda se do ní
ještě někdo hlásí. Nikoho nevidím. V tom případě končím obecnou
rozpravu. Návrh na vrácení garančnímu výboru jsem nezaznamenal.
V tom případě půjdeme dál a já zahajuji podrobnou rozpravu.
Pouze připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v
podrobné rozpravě musí být vždy zdůvodněny. Nyní udělím slovo
prvnímu, kdo je přihlášen do podrobné rozpravy. Je to paní
poslankyně Nina Nováková a přihlásí se paní poslankyně Hana
Aulická. Máte slovo.
Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane
předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se přihlásila k
pozměňovacímu návrhu, který je pod mám jménem uveden pod číslem
2256. Dovolila jsem si přepracovat pozměňovací návrh tak, aby
byl rozdělen na čtyři samostatné části a umožnila jsem tak
některým z kolegyň a z kolegů, aby alespoň pro jeden z
pozměňovacích návrhů mohli s klidným svědomím zvednout ruku.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní
požádám paní poslankyni Hanu Aulickou a připraví se paní
poslankyně Soňa Marková.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane
předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom mi dovolte
ještě pár slov. Já musím říct, že většina z našich kolegů a
kolegyň měla určitě ve svých kancelářích návštěvy maminek a i
tatínků, kteří měli osobní zkušenosti s očkováním, a musíme si
všichni říct, že nemůžeme o nich mluvit jako o tzv. biomatkách.
To byla jedna poznámka.
Další věc bych chtěla jenom říct, že bohužel
vesměs všichni, kdo tady vystupovali z poslanců v obecné
rozpravě, tak mě velice mrzí, že nikdo nenavštívil seminář,
který byl k tomuto tématu udělán na začátku dubna a i v průběhu
února.
Další věc bych jenom chtěla říci, že i
Ministerstvo zdravotnictví přiznalo, že každý rok narůstá počet
rodičů, kteří odkládají očkování, anebo nechtějí očkovat vůbec.
A důležitá a zásadní otázka je, proč a z jakých důvodů. A
odpověď? Ta je jednoznačná. Strach z nežádoucích účinků. A
proto, dovolte mi, dneska vám předložím návrh doprovodného
usnesení ve znění: Poslanecká sněmovna žádá vládu České
republiky, aby neprodleně zahájila další přípravu novelizace
zákona číslo 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a
dalších souvisejících zákonů, na základě nejnovějších vědeckých
poznatků a zkušeností, jak vnitrostátních, tak i zahraničních.
Do novelizace zákona promítnout zejména případné přehodnocení
právně závazného očkovacího kalendáře, a to především s ohledem
na rozsah výjimek, které lze ještě akceptovat a případné změny
schématu očkování ve vztahu k individualitě případu, jakož i
právní zajištění plnění. Já vám děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní
požádám paní poslankyni Soňu Markovou a připraví se pan poslanec
Novotný.
Poslankyně Soňa Marková: Přeji krásný den, dámy a
pánové. Dovolte mi, abych se přihlásila ke svému pozměňovacímu
návrhu, který se kupodivu netýká očkování, když poté, co jsme
tady zažili v diskusích nejenom tady na půdě Poslanecké
sněmovny, ale i ve zdravotním výboru, tak to vypadalo, jako
kdyby celý zákon na ochranu veřejného zdraví spočíval pouze,
nebo celá ta novela spočívala pouze v tématice očkování. Ty
další problémy, které se zde řešily, to znamená třeba otázka
koupacích a pitných vod, otázka ochrany před hlukem, otázka
bezpečnosti při práci a další a další témata, která zde byla
řešena, tak zůstala upozaděna a jednou z věcí, ke které také
směřovaly pozměňovací návrhy, bylo zavedení povinného testování
na přítomnost infekce HIV. Já jsem si dovolila předložit na
výboru pro zdravotnictví pozměňovací návrh, který pan ministr
podpořil, ale zdravotním výborem nakonec neprošel a já se
domnívám, že by měl tento pozměňovací návrh být schválen.
Můj pozměňovací návrh najdete v systému pod
číslem 2048 a spočívá ve vypuštění bodu 181. Dovolte mi, abych
krátce zdůvodnila tento pozměňovací návrh. Zavedení povinného
testování na přítomnost infekce HIV u tzv. podezřelých osob
představuje závažný zásah do osobnostních práv jednotlivců, do
který (?) neexistuje veřejný zájem. I když se v rámci povinného
testování podaří zjistit přítomnost nákazy u některé z
testovaných osob, nemusí tato skutečnost vést ke změně chování
této osoby. Zákon číslo 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
nedefinuje, kdo je osobou podezřelou z nákazy virem lidského
imunodeficit. Tento zákon pouze specifikuje v rámci ustanovení o
karanténních opatřeních § 6 odst. A, že fyzickou osobou
podezřelou z nákazy se rozumí zdravá fyzická osoba, která byla
během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním, nebo
pobývala v ohnisku nákazy. Daná definice zcela jednoznačně není
v souladu s okolnostmi týkajícími se onemocnění HIV
A v praxi bude vyvolávat otazníky, jak dané
ustanovení bude na onemocnění HIV aplikováno. Povinné testování
na přítomnost protilátek viru lidského imunodeficitu je zásadní
zásah do soukromí a porušení lidských práv. Toto je hlavní
důvod, proč Světová zdravotnická organizace vydala důrazné
prohlášení, v kterém povinné testování s výjimkou kontroly krve
určené pro dárce krve, tkání a orgánů, odmítá. Je pravděpodobné,
že úprava rozšiřující povinné testování na přítomnost protilátek
viru lidského imunodeficitu by byla shledána v nesouladu s
Listinou základních práv a svobod, zejména článkem 7 odst. 1
listiny, a proto by byla protiústavní.
Povinné testování nejen, že nechrání veřejné
zdraví, ale může ho naopak ohrozit. Testování pouze umožňuje
diagnózu. Ovšem samotná diagnóza nedokáže v situaci, kdy
onemocnění virem lidského imunodeficitu nelze zcela vyléčit,
zastavit další šíření nákazy. Nosičství viru lidského
imunodeficitu není nakažlivým onemocněním v běžně zažitém
významu slova. Na rozdíl od tuberkulózy se virus nepřenáší
kapénkovou infekcí. Na rozdíl od tyfu nemůže být virus přenesen
jídlem nebo vodou. Skutečnost, že HIV se v České republice šíří
především pohlavním stykem, znamená, že nikdo z občanů není
bezbranný proti infekci a může se účinně přenosu bránit
(sexuální abstinencí, monogamním vztahem, bezpečnějším sexem).
Situaci, kdy fyzická osoba někoho jiného
úmyslně či z nedbalosti ohrožuje nebo dokonce infikuje virem
lidského imunodeficitu, již současné době ošetřuje trestní
zákoník. V takovém případě lze této osobě provést test na
přítomnost protilátek viru lidského imunodeficitu bez jejího
souhlasu dle § 71, odst. 2, písmena c Zákona o ochraně veřejného
zdraví.
Navzdory pokroku lékařské vědy nosičství viru
lidského imunodeficitu sebou stále přináší vážné osobní a
společenské důsledky, a je na rozhodnutí každého člověka, zda se
rozhodne test podstoupit, případně zda k jeho provedení dá svůj
souhlas. Povinné testování je nátlakové opatření, které zasahuje
do ústavou zaručených lidských práv. Přínosy povinného testování
jsou iluzorní a vedlejší účinky takového přístupu jsou
nebezpečné pro ochranu veřejného zdraví. Světová zdravotnická
organizace poukazuje na to, že povinné testování není vhodné ani
v případech, kdy je iniciováno orgány ochrany veřejného zdraví,
neboť povinné testování nevede ke změně chování, které jediné
může zabránit dalšímu šíření nákazy. Pokud byla osoba donucena k
povinnému testu, má menší motivaci ke změně svého chování, a
následnému zamezení šíření viru než osoba, která testování
podstoupila dobrovolně, a prošla před a potestovým poradenstvím
školeného personálu. Povinné testování naopak odrazuje
obyvatelstvo od dobrovolného testování. Přitom neustále platí,
že úspěch HIV prevence stále závisí na odpovědnosti chování
jednotlivce a ochotě změnit rizikové chování. Dobrovolnou
spolupráci nelze získat násilným způsobem povinného testování.
Povinné testování osob je rovněž v příkrém rozporu s
mezinárodními pravidly o HIV, AIDS a lidských právech, která
vydala vysoká komisařka OSN pro lidská práva.
To je zdůvodnění mého pozměňovacího návrhu.
Dále mi dovolte, abych se ještě přihlásila k druhému
pozměňovacímu návrhu, který je ve sněmovním systému pod číslem
2053, a který se týká velmi složité problematiky chemického
zákona. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní
poslankyně, a požádám nyní o vystoupení pana poslance Novotného
a připraví se pan poslanec Vácha. Máte slovo.
Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane
předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo. Dovolte,
abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který byl uveden pod
číslem 2037, a předkladatelem jsem já. Tento pozměňovací návrh
neřeší a není ani o tom, zda se má očkovat či nikoliv. Já osobně
jsem zastáncem očkování, ale tento pozměňovací návrh je v
souladu s prvotním záměrem zákona na ochranu veřejného zdraví, a
jeho cílem je chránit a podporovat zdraví dítěte. Přijetím
tohoto pozměňovacího návrhu budou vytvořeny podmínky, za kterých
budou mít děti příležitost bezpečně pobývat v přírodě, přivážet
si formující zážitky z tábora, výpravy, či školy v přírodě. Aby
dosáhl tohoto cíle předkládaný pozměňovací návrh, tak: Zaprvé.
Racionalizuje zákonné závazky tak, aby byly reálné a efektivně
splnitelné. Zadruhé. Respektuje a posiluje přitom zodpovědnost a
práva rodičů, případně zákonných zástupců. Zatřetí. Snižuje
administrativní náročnost, dodržování zákonných požadavků. Za
poslední, začtvrté. Zohledňuje dlouhodobý pozitivní trend
hygienické situace zotavovacích akcí, bere v úvahu různorodost
jejich pořadatelů, které neohrožuje neodůvodněnými vysokými
sankcemi.
Takže ještě jednou. Přihlašuji se k
pozměňovacímu návrhu pod číslem 2037. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní požádám
o vystoupení pana poslance Váchu a připraví se pan poslanec
Kolovratník.
Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Já bych se
chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem
sněmovního tisku
2251. Ve znění § 45 se za odstavec 2 vkládá odstavec 3,
který zní: Pravidelné a zvláštní očkování lze provést dle
individuálního očkovacího plánu v případě zjištění zdravotního
stavu, který dočasně brání podání očkovací látky (dočasná
kontraindikace) v případě výskytu závažnějších nežádoucích
účinků po podání očkovací látky nebo z jiných zdravotních
indikací. Individuální očkovací plán stanovuje poskytovatel
zdravotních služeb. Děkuji.
Poslanec Martin Kolovratník: Já vám také děkuji. Nyní
tedy pan poslanec Kolovratník a připraví se pan poslanec
Kaňkovský.
Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, dobré
odpoledne. Já bych se rád osobně přihlásil k pozměňovacímu
návrhu pod číslem 2039. Ten pozměňovací návrh míří, resp. je
iniciován ze strany resortu dopravy, a já jsem ho rád podal. A
teď si vás dovoluji poprosit o podporu tohoto pozměňovacího
návrhu.
Velmi stručně a velmi zjednodušeně vysvětlím,
o co kráčí, jak je doprava spojena s ochranou veřejného zdraví.
Tato věc se týká takzvané priority hluku v území, kdy v současné
době podle současně platné legislativy dochází často k tomu, že
poblíž nějaké liniové stavby, ať už je to silnice, železnice,
ale někdy i průmyslový objekt, až následně je povolena a
realizována výstavba například rodinných domů nebo bytových
domů. Teprve poté, co ty domy byly postaveny už vedle existující
silnice nebo železnice, si začnou jejich majitelé stěžovat, že
je tam hluk, a poté co... Ty případy se skutečně v reálu už
několikrát staly poté, co na základě měření ze strany hygienické
stanice bylo soudem nařízeno a provedeno opatření, tak pak ten
investor, což je většinou tedy stát, musí dodatečně vyrábět,
realizovat a investovat protihlukové clony. Máme řadu případů,
kdy stát byl nucen takto dodatečně kvůli nevhodné výstavbě a
zástavbě budovat protihlukové stěny nebo clony. A jsou to
skutečně pro stát naprosto zbytečné náklady, zbytečná zdržení.
Ty náklady se pohybují v řádech desítek milionů korun, a nejsou
státem vyvolány. Takže velmi zjednodušeně: Hlásím se k
pozměňovacímu návrhu pod číslem 2039. Pokud k němu budete chtít
jakékoliv vysvětlení, jsem pochopitelně kdykoliv připraven ho
vysvětlit. A ještě poslední podpůrná věta. Tento návrh byl i
pozitivně přijat na hospodářském výboru, kde hospodářský výbor k
němu přijal kladné doporučující stanovisko, a s tímto
stanoviskem ho poslal do výboru pro zdravotnictví. Děkuji
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane
poslanče. Nyní tedy pan poslanec Kaňkovský, připraví se pan
poslanec Farský.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážené dámy,
vážení pánové, dovolte mi, abych se přihlásil ke svému již v
obecné rozpravě avizovanému pozměňovacímu návrhu, který je
zanesen v systému pod číslem 2264, a tento pozměňovací návrh je
pozměňovací návrh k usnesení výboru pro zdravotnictví č. 75 z
18. schůze konané 19. března 2015.
Odůvodnění jsem také říkal již v obecné
rozpravě. Jenom zopakuji - výbor pro zdravotnictví přijal na
svém zasedání dne 19. 3. 2015 usnesení, jehož součástí je bod
40, kterým se navrhuje změna § 38 zákona č. 372/2001 Sb., o
zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, v platném
znění. A to v odstavci 7. Navrhovaná úprava vnáší dle názoru
právních autorit značnou interpretační nejistotu, přičemž
nejpravděpodobnější právní výklad je takový, že by mohlo za
určitých okolností podle této úpravy docházet k provádění služeb
určených k předcházení vzniku a šíření infekčních chorob
onemocnění bez souhlasu. Tento právní stav jeví známky
významného snížení lidskoprávní ochrany pacienta. Už jsem tady
zmiňoval - v praxi si to nedokážu představit, ale přesto, pokud
máme víceznačné znění právní normy, tak to vidím jako věc
nepatřičnou.
Z tohoto důvodu navrhuji tento pozměňovací
návrh, kterým by se ta sporná část z návrhu usnesení výboru pro
zdravotnictví zrušila. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane
poslanče. Nyní v podrobné rozpravě vystoupí pan poslanec Farský
a připraví se paní poslankyně Nohavová.
Poslanec Jan Farský: Vážené kolegyně, vážení kolegové,
já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v
systému uveden pod číslem 1876 a jenom krátce k jeho zásadní
části a odůvodnění.
Dnes je situace, kdy pokud nějaký nezletilec
z těch 150 tisíc, kteří vyrážejí na zotavovací akci ročně, pokud
chce vyrazit, tak musí vyrazit před tím ještě k lékaři, a lékař
mu musí vydat posudek o zdravotní způsobilosti, jestli je
schopen se té akce, na kterou jde, ať už je to zotavovací akce,
ať je to tábor nebo nějaká delší akce - škola v přírodě, tak
musí před tím získat posudek, že je schopen to absolvovat. Ten
posudek platí jeden rok. Zpravidla se za něj platí částka někde
kolem 200 Kč. To nezletilé dítě je samozřejmě povinno, nebo je
provázeno svým zákonným zástupcem na takovou prohlídku.
Ten návrh, který tady předkládám, říká, že
pokud organizátor této zotavovací akce i zákonný zástupce u
zdravého, nedispenzarizovaného dítěte souhlasí s tím, že posudek
může vystavit zákonný zástupce, tak tak může učinit. A to je
vše.
Takto jednoduchý návrh, a v podstatě přináší
něco, co se tady často nestává, to je, že zákonným předpisem
nevytváříme další povinnosti, nevytváříme další formuláře,
papíry, ale že jeden z těch papírů rušíme. A já bych byl hrozně
rád, kdybyste na tom rušení předpisů a snížení byrokracie se
mnou spolupracovali. Děkuji předem za podporu pozměňovacího
návrhu 1876.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Snížení byrokracie je
jistě chvályhodný čin, pane poslanče, to chválím. Nyní v
podrobné rozpravě paní poslankyně Nohavová a připraví se pan
zpravodaj pro vystoupení v podrobné rozpravě. Máte slovo.
Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Přeji vám
všem hezké odpoledne. Já se přihlašuji ke svému pozměňovacímu
návrhu, který je v systému pod číslem 1920 a řeší zjednodušeně
řečeno snížení pokut poskytovatelům zdravotních a sociálních
služeb. Je zároveň i součástí usnesení zdravotního výboru. Žádám
vás o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní
poslankyně. A nyní tedy je připravený vystoupit pan zpravodaj.
Máte slovo.
Poslanec David Kasal: Pane místopředsedo, děkuji. Já
bych se rád přihlásil k pozměňujícímu návrhu č. 2269, který je
společný s kolegou Birkem, který jsme navrhovali. Jedná se o
kompromisní návrh Ministerstva dopravy, Ministerstva
zdravotnictví i Hospodářské komory, která (který?) se dotýká
hluku. Jenom krátké odůvodnění. Tímto návrhem se navrhuje, aby
prostor významný z hlediska pronikání hluku byl upřesněn
prováděcím právním předpisem. Podle § 106 odst. 3 se
předpokládá, že oblast hluku je prováděna nařízením vlády. V
souvislosti s touto změnou se tedy navrhuje doplnit i toto
ustanovení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nikoho
nevidím přihlášeného do podrobné rozpravy. Je tomu tak. V tom
případě končím podrobnou rozpravu a táži se pana zpravodaje a
pana předkladatele, zda si vezmete závěrečné slovo. Pan
zpravodaj.
Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Já bych se rád
vyjádřil k té diskusi, která tady dneska zazněla. Chtěl bych
všem kolegům poděkovat. Protože většina se týkala očkování,
nechci to snižovat jenom na to očkování, ale bylo to gró,
dovolte, abych se zastavil u pár věcí, které jsou opravdu
důležité a na které mohu trochu reagovat i ze své praxe.
Z hlediska reakce po očkování, která tady
zazněla a bylo tady řečeno, že nemůže zaznít, že něco takového
neexistuje. Pracuji v medicíně 22 let a mohu vám říct, že u dětí
hlavně v tom nízkém věku je takové množství různých chorob, že
jednoznačně tvrdit, že vzniklá reakce je po očkování, je velmi
svízelné. Na druhou stranu jsem natolik otevřen a z toho důvodu
vítám, že už existuje pracovní skupina při ministerstvu, která
toto bude řešit, kde si opravdu musíme říct, jaké bude hodnocení
takovýchto reakcí, které nás povede k tomu, abychom se s tím
mohli lépe zaobírat.
Co se týká individuálního očkovacího plánu,
bylo tady řečeno, že není, že ho chceme zavést. Individuální
očkovací plán opravdu už existuje, je ve vyhlášce a samozřejmě
vzhledem k tomu, že je individuální, tak zachycuje určité
procento populace, a to je hlavně u dětí, které mají zdravotní
komplikace. Ať jsou to komplikace alergologické, ať jsou to
komplikace neurologické, například u epileptiků. A mohl bych
takhle dál pokračovat. Ale toto je zase, si myslím, do té
pracovní skupiny, která už je ustavena.
Chtěl bych doplnit ještě kolegu Kaňkovského -
prostřednictvím pana předsedajícího, že my jsme přemýšleli ještě
dál, jakým způsobem ulevit, takže v pracovním slova smyslu
vymýšlíme určité lejstro, když to řeknu jenom takhle,
elektronickou formu, které by bylo jednotné pro zachycení jednak
potřeb lékařů a ať pojedou na jakoukoli akci, to znamená, ať
pojedou na letní tábor nebo na týdenní pobyt někam, kde to bude
jednoznačně popsáno, co lékař potřebuje, co je zbytné a co není
nezbytné. Dále tam jednoznačně bude vystavena ještě další forma
očkování, protože v současné době na těch potvrzeních je buďto
"řádně očkován", nebo "neočkován". Jiná možnost tam není a řada
lékařů z obavy - vzhledem k tomu, jak se o tom očkování
diskutovalo - tak děti, které neměly přesně všechno odočkováno,
opravdu byly diskriminovány a nebyly uvolněny pro tyto akce.
Takže i to chceme vyřešit tímto jednotným papírem.
Co se týká kolegy Farského - prostřednictvím
pana předsedajícího, mluvil o dispenzarizaci a byrokracii. Já to
také chválím, určitě bude ve snižování byrokracie s ním
spolupracovat, ale zrovna v tomto případě jsou to velmi důležité
informace, kdy ty děti jezdí na pobyty vzdálené od svého
bydliště
Často se setkáváme v letních měsících s tím,
že rodiče pošlou dítě na pobyt a sami odjíždějí na dovolenou do
zahraničí a lékař nemá žádné podrobnější informace, se kterými
potřebuje pracovat. A většinou se do těch nemocnic dostávají ve
večerních hodinách a nemáte jakoukoli šanci získat podrobnější
informace k tomu, abyste mohli takto svěřené děti potom
ošetřovat.
Na závěr bych chtěl říci, že jsem rád za
nekonfliktní projednávání této části zákona hlavně z hlediska
očkování a těším se na jakékoli příspěvky, které budou potom
řešeny v pracovní skupině.
Během dnešního projednávání vystoupilo celkem
sedm poslanců v obecné rozpravě a deset v podrobné rozpravě, kdy
načítali své pozměňující návrhy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní
požádám o závěrečné slovo pana ministra. Máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane
předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já
se nejprve chci omluvit, že oproti svým obvyklým zásadám nebudu
moci být úplně stručný, jak je mým zvykem, protože ta rozprava
byla velmi obsáhlá a nebyla úplně strukturovaná. Není proto
úplně jednoduché pro mě na všechno zareagovat. A myslím si, že
mnohé z toho si mou reakci zaslouží.
Já bych chtěl podobně jako pan poslanec Kasal
poděkovat i těm, kteří mají jiný názor na povinné očkování,
kteří mají jiný názor na povinný očkovací kalendář, že ta
diskuse byla v drtivé většině nesena ve věcné rovině. A já si
myslím, že to je základní předpoklad k tomu, abychom se k event.
možným a potřebným změnám toho systému dostali. V okamžiku, kdy
se stanoviska budou ideologicky vyhrocovat a kdy tady bude
zaznívat, proč chceme po lidech, aby se povinně očkovali, tak se
velmi těžko dobereme nějakých změn. (Hluk v sále.)
Jsem rád, že se nám podařilo ustavit pracovní
skupinu tak, jak jsme o ni byli požádáni na zdravotním výboru.
Někteří ze zde vystupujících, kteří reprezentují odlišné názory
na toto téma, jsou členy této skupiny. A já věřím, že se podaří
tam vést tu diskusi. Ale tak, jak bylo řečeno, je to diskuse
mnohdy velmi odborná, protože taková témata, jako jsou
individuální očkovací plány apod., nejsou úplně jednoduchá.
Tady mi dovolte trošičku malou vsuvku.
Stávající očkovací kalendář, který je obsažen ve vyhlášce
Ministerstva zdravotnictví, vychází z doporučení Světové
zdravotnické organizace. Cílem je optimalizovat schemata i
odstupy mezi jednotlivými očkováními. Bere se tam v potaz
nejenom věk očkovaných osob, počet dávek na aktuální schopnost
tvorby ochranných protilátek, ale i zohlednění toho, že různé
typy vakcín vyžadují různá schemata. Některé očkovací látky lze
aplikovat současně a mezi jinými je nutný odstup. Myslím si, že
toto vyžaduje odbornou diskusi a že to nelze najednou takto
volně pustit, protože se obávám, že účinná proočkovanost by se
nám velmi snížila.
Já bych tady chtěl podpořit a vyslovit
dopředu souhlas Ministerstva zdravotnictví se dvěma návrhy, se
kterými tady vystoupil pan poslanec Kaňkovský, a to je bod 40,
který, jak zaznělo, může být vykládán jinak, i když bezesporu ve
smyslu nucení k očkování určitě nebyl myšlen. Nicméně souhlasím,
abychom zabránili různým výkladům, s jeho vypuštěním. A myslím
si, že je velmi dobrý nápad i to využití pravidelných
preventivních prohlídek k vydávání potvrzení, které zdravotníci
u dětí na těch akcích potřebují. Já se tady hlásím k tomu, že
vyhlášku upravíme, a myslím si, že termín tři měsíce je reálný.
Další věc, ke které bych se chtěl vyslovit,
je otázka, kterou tady otevřela paní poslankyně Marková - to je
to možné povinné testování na HIV. A já musím říct, že mě její
argumentace už na výboru přesvědčila. Myslím si, že je to velmi
citlivá oblast a že se pohybuje na hraně. A já za předkladatele
souhlasím se změnou a s vypuštěním toho povinného testování.
Co se týká oblasti hluku, o které se moc
nediskutovalo, ale která je velmi důležitá. Možná spoustu lidí
zajímá mnohem více než povinné očkování. Tak i tady si myslím,
že se nám povedlo využít toho času k diskusi k nalezení
konsensu. Na straně jedné zájem ochrany občanů před hlukem a na
straně druhé řekněme nevyvolávání zbytečných ekonomických
nákladů při dopravních stavbách a dalších. A já jsem velmi rád
za to, že tady vznikl kompromisní návrh za účasti Hospodářské
komory, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva dopravy, který
je veden jako pozměňovací návrh pánů Kasala a Birkeho, který
také podporuji.
Takže dovolte mi ještě jednou poděkovat.
Myslím si, že oproti tomu, když jsme stahovali tuto normu z
prvního, druhého čtení, tak se spoustu věcí podařilo vyřešit.
Spousta věcí je v konsensu a myslím si, že ten zákon má šanci
nakonec opustit Poslaneckou sněmovnu ve velmi dobré podobě tak,
aby vyhovoval drtivé většině těch, kteří se k tomu vyjadřovali,
aby zajistil ochranu veřejného zdraví, ale vzal v potaz i ty
ostatní argumenty, a za to vám děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane
ministře.
Vzhledem k tomu, že nezazněly žádné návrhy
ani na vrácení nebo zkrácení lhůty, končím druhé čtení tohoto
návrhu. Děkuji panu zpravodaji a děkuji panu ministrovi.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní
poslankyně, vážení páni poslanci, uplynula pauza na jednání
poslaneckého klubu sociální demokracie. A než přejdeme
k projednávání bodů, tak paní poslankyně Golasowská ruší
omluvu ohledně nepřítomnosti během dopoledne, již je zde.
Pan poslanec Josef Vozdecký se omlouvá dnes od 14.30 do 16
hodin ze zdravotních důvodů a to je všechno.
DĚJSTVÍ
III. - 27. schůze PS dne 20. 5. 2015 - 3. čtení
Prvním bodem našeho
jednání je
92.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb.,
o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk
270/
- třetí čtení
Prosím, aby místo
u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan ministr
zdravotnictví Svatopluk Němeček a zpravodaj garančního
výboru pro zdravotnictví pan poslanec David Kasal.
Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku
270/6,
byly doručeny dne 4. května 2015. Usnesení garančního výboru
vám bylo doručeno jako sněmovní tisk
270/7.
Nyní se táži
navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením
rozpravy. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážené
paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych
stručně uvedl projednávání předkládaného návrhu novely
zákona o ochraně veřejného zdraví. Tento návrh byl již
třikrát diskutován na plénu Poslanecké sněmovny a celkem
pětkrát ve výboru pro zdravotnictví. Z těchto důvodů
nepovažuji za nutné předloženou novelu podrobněji uvádět.
Návrh představuje
komplexní, a tedy značně rozsáhlou revizi zákona ve vztahu
ke změnám v právním řádu v posledních letech a též
k některým požadavkům aplikační praxe.
V rámci projednávání
v Poslanecké sněmovně byla k novele vznesena řada
pozměňovacích návrhů týkajících se především problematiky
očkování, ochrany zdraví před hlukem a oblasti sankcí.
Pozměňovací návrhy obsažené v usnesení výboru pro
zdravotnictví mohu podpořit. Pokud jde o další pozměňovací
návrhy přednesené ve druhém čtení, nemohu souhlasit s těmi,
které ne plně ústavním způsobem zasahují do problematiky
hluku, negují zachování kolektivní imunity a tříští systém
povinného očkování. K otázce očkování bych ještě rád dodal,
že Ministerstvo zdravotnictví zahájilo širokou diskusi
o záležitostech očkování ve všech aspektech. Za tímto účelem
jsem již zřídil pracovní komisi, kterou tvoří zástupci
ministerstva, poslanců Parlamentu, Státního ústavu pro
kontrolu léčiv, zástupci odborných společností a zástupci
veřejnosti.
Věřím, že Poslanecká
sněmovna podpoří pouze ty pozměňovací návrhy, které přispějí
ke kvalitě zákona a v praxi pak k ochraně veřejného zdraví,
a návrh propustí do dalšího legislativního procesu v Senátu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu
ministrovi, a vzhledem k tomu, že projednáváme legislativu
hluku, tak i tady je hluk větší, než příslušný zákon
připouští. Prosím poslance o klid.
Otevírám obecnou
rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně
Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení
kolegové, novela zákona o ochraně veřejného zdraví je
v očích mnohých z vás spojena výhradně s problematikou
očkování. Nedivím se. Je to téma velmi důležité. Ale jak to
tak bývá, pod svícnem je i v tomto případě tma a v té tmě se
ukrývá dosud výrazně méně diskutovaný problém, kterým je
ochrana před hlukem.
Na první část problému
jsem narazila už ve vládním návrhu. Šlo o to, že si vláda
chtěla velmi rafinovaným způsobem usnadnit situaci při
rozšiřování letiště Ruzyně. Fakticky by se v tomto procesu
eliminovala úloha krajské hygienické stanice. Tento problém
řeší můj pozměňovací návrh pod číslem A12, který podpořil
také zdravotní výbor.
Jak jsem ale bohužel
zjistila při pročítání pozměňovacích návrhů vzešlých právě
z tohoto výboru, dostal se mezi doporučené pozměňovací
návrhy také text, který ochranu veřejnosti před hlukem
oslabuje. Najdete jej pod číslem A11. Tento pozměňovací
návrh otevírá prostor pro podle mého názoru relativně snadné
obejití obecního režimu ochrany před hlukem. Umožňuje totiž
časově neomezené povolení k používání nebo provozu zdroje
hluku, který nesplňuje stanovené limity. Myslím si, že lidé
po nás jako po zákonodárcích chtějí, abychom schvalovali
zákony, které je budou chránit. Nyní bychom schválili zákon,
který jim tuto ochranu bere. Tento návrh, který by si
v tomto čtení jistě zasloužil důkladné vysvětlení ze strany
svého předkladatele, považuji za špatný. A dokonce musím
říci, že mě zaráží skutečnost, že si získal podporu
zdravotního výboru.
Žádám vás proto
o zamítnutí návrhu pod číslem A11. Byla bych ráda, aby se
tento pozměňovací návrh hlasoval také zvlášť. V případě, že
by byl schválen, zvážím iniciování ústavního přezkumu, neboť
se domnívám, že jak samotný text, tak jeho aplikace a
důsledky se dotýkají ústavně garantovaných práv.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní
poslankyni Kovářové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec
Plíšek, po něm řádně přihlášená paní poslankyně Marková.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedající,
milé kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl připojit ke
své kolegyni Věře Kovářové a chtěl bych vás vyzvat k tomu,
abychom neschválili pozměňovací návrh označený jako A11,
který skutečně umožňuje stanovení neomezené výjimky na
venkovní limity hluku.
Já to pokládám i
z hlediska toho, jak nás oslovují občané dotčených lokalit,
kde dlouhodobě nejsou zajištěna protihluková opatření, kde
váznou povolení k výstavbě obchvatů tak, aby ulehčila
občanům v lokalitách, kde je nadměrný hluk, například
v Praze v oblasti Spořilova, částečně na ulici 5. května a
v dalších lokalitách. Vy určitě ve větších sídlech s tím
máte problém také. Myslím si, že stanovení neomezené
výjimky, která je natrvalo, vede k alibismu těch orgánů
veřejné správy, které právě mají zajistit příslušná
protihluková opatření, které mají na starosti výstavbu
obchvatů těchto sídel, aby nemusely v nějakém reálném čase
rozhodovat, protože bude jasné, že ta výjimka je trvalá.
Nyní je ta výjimka vždy na dobu určitou a příslušné správní
orgány aspoň musí před jejím vypršením činit nějaká
opatření, než je případně prodloužena.
Takže bych vás chtěl
požádat, abychom nepodpořili pozměňovací návrh A11 v zájmu
ochrany občanů před hlukem. Děkuji.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plíškovi.
Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Soňa Marková, po
ní pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, paní poslankyně. ***
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený
pane předsedající, kolegové, kolegyně, dovolte, abych se
jenom přihlásila v souladu s jednacím řádem
k legislativně technické opravě, kterou máme nebo máte
v systému pod číslem 2305. Děkuji.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Dalším
přihlášeným je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane
poslanče, máte slovo.
Poslanec
Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane
předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení
kolegové, za klub KDU-ČSL chceme také požadovat
samostatné oddělené hlasování o návrhu A11, který se
týká trvalé výjimky pro splnění vnějších limitů hluku.
Předřečníci vysvětlili, o čem se vlastně bude jednat.
Domníváme se, že to je zhoršení oproti současnému stavu,
a požadujeme samostatné hlasování a nepodporu tohoto
návrhu, který současnou situaci v zatížení hlukem
zhoršuje. Děkuji.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi.
Nyní s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane
zpravodaji.
Poslanec
David Kasal: Děkuji, pane předsedající. Vážená
vládo, vážení kolegové, já bych jenom krátce reagoval na
své předřečníky, co se týká tohoto bodu A11. Chtěl bych
k tomu jenom podotknout, že pro ten bod platí, že je to
časově neomezená výjimka, která může být kdykoli
odebrána hygienickou stanicí. Takže z tohoto pohledu
jenom vysvětluji fakt, že to není kontroverze k tomu, co
zde bylo řečeno, a není tedy problém tento bod schválit.
Děkuji.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Další
řádně přihlášenou je paní poslankyně Nina Nováková.
Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně
Nina Nováková: Děkuji za slovo. Vážený pane
předsedo, vážená vládo, vážené dámy a pánové, ráda bych
jen znovu upozornila naprosto ve stručnosti na
pozměňovací návrhy, které jsem si dovolila rozdělit tak,
abyste alespoň někteří z vás je mohli podpořit.
Jedná se
o pozměňovací návrhy pod bodem B. Zdůrazňuji, ani jeden
z mých pozměňovacích návrhů nehovoří o tom, že by se
rušila povinnost očkování. Ale pod bodem B.A se hovoří
o individuálním očkovacím plánu, to znamená o možnosti
výběru po konzultaci s lékařem vakcín a časového
rozložení a v případě, že dítě je takto očkováno podle
toho individuálního očkovacího plánu, pohlíží se na něj
při přijetí do dětských skupin a všech dětských zařízení
jako na dítě očkované. Pod návrhem B.B je povinnost
lékaře informovat o tom, že existují také další
registrované v České republice očkovací látky. Pod
pozměňovacím návrhem bod Bc se vlastně ruší diskriminace
dětí, které se kvůli tomu, že nemohou přinést potvrzení
o tom, že byly řádně očkované, nemohou zúčastnit žádných
volnočasových akcí.
A dále bych se
přimlouvala, abyste shovívavě nebo se sympatiemi
pohlíželi také na pozměňovací návrh pod bodem E, kde pan
poslanec František Vácha hovoří v jiné verzi
o individuálním očkovacím plánu.
Zcela
předpokládám, že podpoříte, nebo prosím vás, abyste
podpořili pozměňovací návrh pana dr. Kaňkovského pod
bodem G.b, kde vlastně likviduje, nebo se snaží napravit
naprostou chybu, která, jak víme, byla v rozporu i
s ústavním právem.
A dále pozměňovací
návrh pana Jana Farského, který zjednodušuje
administrativu při účasti dětí na volnočasových
aktivitách. Je to pozměňovací návrh pod bodem H. Děkuji
vám za pochopení.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Nyní
s faktickou poznámkou pan poslanec Ludvík Hovorka, po
něm pan poslanec Pavera. Prosím, pane poslanče, máte
slovo.
Poslanec
Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane
předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení
kolegové, já se velmi přimlouvám za to, abychom současný
systém očkování ponechali v té podobě, jak je. Je pro to
jistě hodně závažných důvodů, které tady byly již
vysvětleny. Ke změnám se má vyjádřit komise, která již
začala pracovat.
Jinak co se týká
toho bodu 11, toho časově neomezeného povolení, k tomu,
co tady bylo řečeno, chci říct skutečně, že tak jak je
to napsáno, tak se mi jeví - a i kolegům se to tak jeví
- že časově neomezené povolení, o které může požádat
ten, kdo není schopen splnit vnější limity hluku a
splňuje jenom vlastně opatření ve vnitřním prostoru, tak
se jedná skutečně o časově neomezené povolení. Dříve to
byla dočasná výjimka, nyní je to časově neomezené
povolení. Proto velmi pochybuji, že orgán krajské
hygienické stanice by vlastně vydal rozhodnutí, kterým
přehodnotí to časově neomezené povolení, a to povolení
zrušil. V té podobě, jak je to dnes předloženo v tom
pozměňovacím návrhu, se domnívám, že to je zafixování
toho stavu a možný neomezený nárůst hlukové zátěže ve
vnějším prostředí. Proto se přimlouvám za nepřijetí
tohoto návrhu pod označením A11. Děkuji.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi.
Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bohuslav
Svoboda. Prosím, pane poslanče.
Poslanec
Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane
předsedající. Dámy a pánové, já bych se chtěl také
přihlásit za klub ODS k tomu, že bod A11 bychom chtěli
hlasovat zvlášť. Jsem přesvědčen o tom, že odejmutí
něčeho, co bylo definováno jako trvalé zrušení výjimky,
je úkon, který nebude hygienická služba schopna provést,
že ta výjimka skutečně bude mít charakter trvalý. Navíc
to zakládá skutečně to, že pro občany vytváříme situaci,
kdy vlastně proti tvorbě hluku žádnou obranu nemají.
To druhé, k čemu
se chci vyjádřit, je problematika očkování. Já si
myslím, že všichni, kteří se tím zabýváme, víme, že
problematika očkování spočívá také v tom, že očkování
funguje jenom tehdy, jestliže je proočkováno vysoké
procento populace, a že to procento se pohybuje okolo
90 %, která musejí být proočkována. V okamžiku, kdy do
očkování vpustíme výjimky, nevpustíme tam výjimky pro
kvalitní rodiče, ale pro rodiče, kteří se prostě
vyhýbají všemu, a ta číslovka se významně sníží pod 80 a
z epidemiologického hlediska nastane situace, která
nastala na Ukrajině, když tam vyhořelo očkování
z ekonomických a politických důvodů.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Svobodovi.
Ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí do rozpravy.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec
Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedající, vážený
pane premiére, členové vlády, já bych vás jenom stručně
a zdvořile chtěl požádat o podporu mého pozměňovacího
návrhu pod bodem G1 a G2. Jak už tady bylo zmíněno,
tento návrh ruší kontroverzní návrh výboru pro
zdravotnictví. A přiznám se znovu, že i já jsem pro něj
tenkrát hlasoval, kdy po důkladném právním rozboru jsme
dospěli k názoru, že tento návrh je víceznačný,
způsobuje právní nejistotu a za určitých okolností by
mohl vést k očkování dětí proti vůli jejich rodičů, což
jsem přesvědčený, že v této Sněmovně snad nikdo nechce.
Takže si vás zdvořile dovoluji požádat o podporu mého
pozměňovacího návrhu.
A jinak nad rámec
toho chci říct, že vítám ustanovení pracovní skupiny pro
problematiku očkování. Jsem rád, že je široká. Z mého
pohledu si myslím, že je možná trošičku předoktorováno
v této komisi, ale pevně doufám, že bude otevřena i
názorům veřejnosti a hlavně že jako výbor pro
zdravotnictví dokážeme definovat okruh otázek, které
veřejnost v souvislosti s očkováním trápí, a že povedeme
pracovní skupinu k tomu - a myslím si, že to bude práce
na mnoho měsíců - aby dospěla k odpovědím na otázky,
které veřejnost v této souvislosti vznáší.
Děkuji vám za
pozornost a budu rád za podporu mého pozměňovacího
návrhu.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci
Kaňkovskému. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec
Heger, po něm řádně přihlášená paní poslankyně Kovářová.
Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Dobré
dopoledne, dámy a pánové, vážená vládo. Chtěl jsem
podpořit pozměňovací návrh poslance Kaňkovského, ale
naopak ostatní pozměňovací návrhy týkající se
očkování nesou v sobě určitá rizika nahlodání toho
systému povinného očkování. Chtěl bych říct jeden
argument, který tu ještě nezazněl, že v každém
případě očkování zanechává několik procent dětí,
které nemají imunitu, nezískají ji díky zvláštní
reaktivitě, a potom tyto děti jsou ohroženy
podstatně více vznikem chorob zejména v hromadných
zařízeních pro děti, a proto je tady ten požadavek,
aby byly očkovány děti všechny, aby se toto procento
a ta pravděpodobnost onemocnění těch dětí, že to na
ně někdo přenese, snížila.
Jinak pokud
jde o ten hlukový návrh bodu A11, tak tady bylo
trošku necitlivě řečeno, že zdravotní výbor nějakým
způsobem snížil ochranu lidí před hlukem. Ta právní
interpretace, že je možno trvalou výjimku odebrat,
jestliže dojde ke změně technologických možností, je
celkem jasná. Na druhé straně před hlukem lidi
opravdu nikdo nemůže ochránit, jestliže ta situace
nemá řešení. Jestliže někde stojí dům a pod ním
jezdí vlak nebo tramvaj a překračuje vnější hlukové
limity, tak jediná ochrana je možnost udělat obranu
proti těm hlukovým limitům zvýšeným uvnitř. Jinak ta
situace prostě nemá řešení, než tady vybourat kus
magistrály. Takže ten návrh nahrazoval jenom
nejistotu právního stavu. Děkuji.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci.
Prosím, paní poslankyně Kovářová má slovo.
Poslankyně
Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo.
Ráda bych reagovala na příspěvek pana zpravodaje
prostřednictvím pana předsedajícího. Jakmile se
jednou otevře prostor pro trvalé výjimky, tak je to
nevratné. Obávám se, že není tak jednoduché zrušit
trvalou výjimku, jak zde bylo prezentováno. Nicméně
myslím, že ani pan zpravodaj není předkladatelem
tohoto pozměňujícího návrhu. Čili bych očekávala, že
se k němu předkladatel vyjádří. Děkuji.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Další faktickou poznámku má
pan poslanec Farský. Prosím, pane poslanče. Je zatím
posledním přihlášeným. Prosím, pane poslanče, máte
slovo.
Poslanec
Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené
kolegyně, vážení kolegové, jenom bych krátce řekl
k očkování. Nedomnívám se, že tento návrh znamená
ohrožení očkování. Já se naopak domnívám, že
nastolení důvěry namísto restrikcí povede spíše
k tomu, že očkování v rámci vysvětlování se stane
rozšířenějším. Ale to je věc názoru a určitě kolem
toho bude velká debata.
O co bych vás
chtěl ale výrazně požádat, je o podporu
pozměňovacího návrhu pod písmenem H. Je to návrh,
který zruší jeden zbytečný papír - posudek lékaře,
který se vydává 150 tisícům zdravých dětí ročně,
které jezdí na tábory. Teď mluvím z pozice vedoucího
tábora, mluvím z pozice i člověka, který toto
prodebatoval s Českou radou dětí a mládeže, a
zároveň z pozice té reality. Ten papír je skutečně
zbytečný, zbytečně zatěžuje lidi. Neposuzuje se stav
účastníka tábora na ten konkrétní případ, ale platí
rok, takže v podstatě může platit jak pro pobyt
v přírodě v penzionu, tak pro přechod hor. Takže
skutečně je to zbytečné lejstro, které jenom
obtěžuje lidi, stojí hromadu peněz. Máme šanci
zrušit jeden ze zbytečných papírů. Moc takových
šancí hlasování tady ve Sněmovně není, proto bych
vás chtěl poprosit o pozornost a o podporu
pozměňovacího návrhu pod písmenem H. Děkuji.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci
Farskému. Pokud se již nikdo další do rozpravy
nehlásí, tak končím rozpravu. Ptám se na závěrečná
slova pana ministra, případně pana zpravodaje.
(Neměli zájem.)
Přikročíme
tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím
nyní pana zpravodaje garančního výboru, aby nás
seznámil s procedurou hlasování a poté přednesl
jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním
k nim on i pan ministr vyjádřil své stanovisko.
Prosím, pane zpravodaji.
Sněmovnu
prosím o klid, aby každý znal proceduru, jak budeme
hlasovat. Prosím.
Poslanec
David Kasal: Vážený pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, opravdu dovolte, abyste
dobře poslouchali, protože procedura díky počtu
pozměňujících návrhů je - nechci říct, že
složitější, ale je potřeba, aby opravdu bylo
jednoznačně věděno, o čem všichni hlasujeme.
Z hlediska
procedury doporučujeme Poslanecké sněmovně hlasovat
ve třetím čtení o návrzích podaných dle zákona a
podle sněmovního tisku
270/6 v následujícím pořadí.
Za prvé by to
byly legislativně technické úpravy podle § 95
odst. 2 jednacího řádu přednesené ve třetím čtení,
což byla legislativně technická úprava paní
poslankyně Markové.
Za druhé
bychom hlasovali o návrhu pod bodem G. Bude-li
přijat, je pak nehlasovatelný návrh pod bodem A40.
Pokud bychom
tento bod neprohlasovali, tak za třetí budeme
hlasovat o bodu A40.
Za čtvrté.
Původní návrh je, abychom hlasovali o bodech A1 až
A39 společným hlasováním. Vzhledem k tomu, jaké zde
byly návrhy, tak si dovolím pozměnit ten návrh
hlasování, že bychom hlasovali A1 až A10 v jednom
bloku. Potom bychom hlasovali samostatně o bodu A11
a potom bychom hlasovali o zbylých bodech A12 až
A39.
V další části,
což by bylo za sedmé, bychom hlasovali návrh pod
bodem J. Bude-li přijat, nebudou hlasovatelné návrhy
pod bodem F1 a F2.
Za osmé budeme
hlasovat o návrhu pod bodem B.A. Bude-li přijat,
nebudou potom hlasovatelné návrhy pod bodem B.B a E.
Za deváté
bychom hlasovali samostatně návrh pod bodem B.B.
Bude-li přijat návrh pod bodem B.A, je tento bod
nehlasovatelný.
Za desáté
budeme hlasovat návrh pod bodem B.C1.
Za jedenácté
budeme hlasovat návrh pod bodem B.C2. Bude-li přijat
návrh pod bodem A18, je tento bod nehlasovatelný.
Za dvanácté
budeme hlasovat návrh pod bodem B.D. Budou-li
přijaty návrhy pod body A31 a A38, je tento bod
nehlasovatelný.
Za třinácté
budeme hlasovat návrh pod bodem C1.
Za čtrnácté
budeme hlasovat návrh pod bodem C2.
Za patnácté
budeme hlasovat návrhy pod body D1 a D2. Bude-li
návrh přijat pod bodem A5, je nehlasovatelný.
Budou-li
přijaty body D1 a D2, je nehlasovatelný návrh pod
bodem H.
Za šestnácté
budeme hlasovat návrh pod bodem D3. Bude-li přijat
návrh pod bodem A28, je tento bod nehlasovatelný.
***
Za sedmnácté budeme hlasovat
o návrhu pod bodem E. Bude-li přijat návrh pod bodem
B.A je tento návrh nehlasovatelný.
za osmnácté
budeme hlasovat o návrhu pod bodem F. Bude-li přijat
návrh pod bodem J, jsou nehlasovatelné návrhy pod
bodem F1 a F2. Bude-li přijat návrh pod bodem A23,
je nehlasovatelný návrh pod bodem F3.
Za devatenácté
budeme hlasovat o návrhu pod bodem H. Bude-li přijat
návrh pod bodem A5, je tento návrh nehlasovatelný.
Budou-li přijaty návrhy pod body D1 a D2, je tento
návrh nehlasovatelný.
Za dvacáté
návrh pod bodem I. Budou-li přijaty návrhy pod body
A18, A30 a A31, je tento návrh nehlasovatelný,
protože jsou totožné.
Pak by
následovalo za dvacáté prvé hlasování o návrhu
zákona jako o celku.
A naposledy,
dvaadvacet, bychom hlasovali o návrhu doprovodného
usnesení, jak doporučil garanční výbor.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Ptám se kolegů a kolegyň,
zda má někdo nějaké námitky k proceduře. Pan
poslanec Schwarz. Prosím, pane poslanče.
Poslanec
Bronislav Schwarz: Děkuji za slovo, pane
místopředsedo. Já budu říkat kolegyně a kolegové,
ale tady spíše ke kolegovi. Já bych jenom požádal,
až budeme hlasovat, jestli by mi vždycky u toho
písmena - pro mě, já nevím, jestli pro kolegy, já
v tom prostě mám zmatek - jestli by mi řekl aspoň
trošku název bodu, jestli je to možné. Děkuji.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Pan zpravodaj snad vyhoví
tomuto požadavku. Ptám se, jestli má někdo něco
dalšího k proceduře. Není tomu tak. Budeme tedy
hlasovat o proceduře tak, jak ji navrhl pan
zpravodaj. Já vás všechny odhlašuji a prosím, abyste
se přihlásili svými hlasovacími kartami.
Zahajuji
hlasování o proceduře, jak ji navrhl pan zpravodaj.
Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo
je proti?
Je to
hlasování pořadové číslo 114, přihlášeno je 180
poslankyň a poslanců, pro 179, proti žádný.
Proceduru jsme schválili.
Nyní tedy
poprosím pana zpravodaje, aby přednášel jednotlivé
návrhy a po nich se k nim vyjádřil společně s panem
ministrem a já dám potom o příslušném pozměňovacím
návrhu hlasovat. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec
David Kasal: Děkuji za slovo. Nejdříve
bychom hlasovali o návrhu legislativně technických
úprav navržených paní poslankyní Markovou.
(Stanovisko zpravodaje i ministra je souhlasné.)
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování
o legislativně technické úpravě, jak ji navrhla paní
poslankyně Marková. Kdo je pro, ať zvedne ruku a
zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to
hlasování pořadové číslo 115, přihlášeno je 181
poslankyň a poslanců, pro 178, proti žádný.
Legislativně technickou úpravu jsme přijali. Prosím,
pane zpravodaji.
Poslanec
David Kasal: Nyní bychom hlasovali o návrhu
pod bodem G. Je to návrh přednesený panem kolegou
Kaňkovským a řeší sporný pozměňující návrh číslo A40
o nejednotném výkladu ohledně očkování, které by
bylo povinné pro děti. (Stanovisko zpravodaje i
ministra je souhlasné.)
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování
o pozměňovacím návrhu pod písmenem G pana kolegy
Kaňkovského. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne
tlačítko. Kdo je proti?
Je to
hlasování pořadové číslo 116, přihlášeno je 181
poslankyň a poslanců, pro 180, proti žádný. Návrh
byl přijat.
Poslanec
David Kasal: Dále bod A40 - díky tomu, že
byl přijat bod G, není hlasovatelný.
Přistoupíme
k další části. Hlasovali bychom nyní o návrzích pod
body A1 až A10. Je to soubor pozměňujících návrhů,
které byly přijaty už v prvním kole ve výboru pro
zdravotnictví. (Stanovisko zpravodaje i ministra je
souhlasné.)
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování
o návrzích A1 až A10. Kdo je pro, ať zvedne ruku a
zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to
hlasování pořadové číslo 117, přihlášeno je 181
poslankyň a poslanců, pro 175, proti 2. Návrh byl
přijat.
Poslanec
David Kasal: Nyní bychom hlasovali
samostatně o návrhu pod bodem A11. Jedná se o návrh
na časově neomezenou výjimku z oblasti hluku.
Stanovisko výboru je kladné. (Stanovisko ministra je
kladné.)
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o bodu
A11. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko.
Kdo je proti?
Je to
hlasování pořadové číslo 118, přihlášeno je 180
poslankyň a poslanců, pro 80, proti 86. Návrh nebyl
přijat. (Nejprve se ozývá potlesk zprava, poté
potlesk zleva a zvyšuje se hluk v sále.)
Prosím o klid
v Poslanecké sněmovně!
Prosím, pane
poslanče.
Poslanec
David Kasal: Děkuji, pane předsedající.
(Zpravodaj se odmlčel.)
Poslanec David Kasal:
Návrh pod bodem B.B díky tomu, že nebyl přijat -
omlouvám se. Návrh pod bodem B.B nyní budeme
hlasovat. Stanovisko garančního výboru je
nedoporučující.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, v mých
zápiscích je, že bod B.B a bod B.E je
nehlasovatelný v případě, že jsme schválili bod
B.A. (Připomínka ze sálu: Neschválili jsme ho.)
My jsme ho neschválili, pardon, omlouvám se.
Budeme tedy hlasovat o bodu B.E. Promiňte, pane
zpravodaji. B.B.
Poslanec
David Kasal: Právě jsem se původně
přehlédl, ale pak jsem si to znovu prolétl, a
proto jsem dal proceduru tak, jak má být.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Ujasňuji, budeme
hlasovat o bodu B.B. Stanovisko pana zpravodaje?
(Nedoporučující.) Pan ministr? (Negativní
stanovisko.)
Zahajuji
hlasování o bodu B.B. Kdo je pro, ať zvedne ruku
a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to
hlasování číslo 122, přihlášeno je 183
poslankyň a poslanců, pro 21, proti 137, návrh
nebyl přijat.
Poslanec
David Kasal: Nyní budeme samostatně
hlasovat o pozměňujícím návrh B.C1. Stanovisko
garančního výboru je nedoporučující.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana
ministra? (Negativní.)
Zahajuji
hlasování o bodu B.C.1. Kdo je pro, ať zvedne
ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to
hlasování číslo 123, přihlášeno je 183
poslankyň a poslanců, pro 19, proti 142, návrh
nebyl přijat.
Poslanec
David Kasal: Nyní návrh pod bodem B.C2.
Vzhledem k tomu, že byl přijat bod A18, je
nehlasovatelný. Následuje návrh pod bodem B.D.
Vzhledem k tomu, že byl přijat bod A31 a A38, je
nehlasovatelný.
Nyní
bychom přistoupili k návrhu pod bodem C1.
(Nesouhlas v sále.) Ne. Nyní budeme o návrhu C1.
Tamto bylo B.C1.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: C1 jsme opravdu ještě
nehlasovali.
Poslanec David Kasal: C1 se nehlasovalo.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Prosím o upřesnění, co
to je návrh C1. Prosím o klid.
Poslanec
David Kasal: Pod bodem C1 se rozumí
vypuštění povinného testování na HIV u tzv.
podezřelých osob.
Místopředseda PSP Petr Gazdík:
Stanovisko prosím. (Zpravodaj: Stanovisko
souhlasné.) Pan ministr? (Kladné stanovisko.)
Zahajuji
hlasování o bodu C1. Kdo je pro, ať zvedne ruku
a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to
hlasování číslo 124, přihlášeno je 183
poslankyň a poslanců, pro 155, proti 1, návrh
byl přijat.
Poslanec
David Kasal: Nyní budeme hlasovat návrh
pod bodem C2. Zde se jedná o návrh legislativně
technické úpravy v chemickém zákonu. Stanovisko
nesouhlasné.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Pan ministr?
(Nesouhlasné.)
Zahajuji
hlasování o bodu C2. Kdo je pro, ať zvedne ruku
a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to
hlasování číslo 125, přihlášeno je 183
poslankyň a poslanců, pro 30, proti 136, bod C2
nebyl přijat.
Poslanec
David Kasal: Nyní návrhy pod body D1 a
D2, vzhledem k tomu, že byl přijat návrh pod
bodem A5, je nehlasovaný. Návrh pod bodem D3,
vzhledem k tomu, že byl přijat návrh pod bodem
A28, je nehlasovatelný.
Návrh pod
bodem E je hlasovatelný. O návrhu o bodu E
budeme hlasovat.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Stanovisko prosím.
(Zpravodaj: Stanovisko garančního výboru je
nesouhlasné.) Pan ministr? (Nesouhlas.)
Zahajuji
hlasování o návrhu pod písmenem E. Kdo je pro,
ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to
hlasování číslo 126, přihlášeno je 183
poslankyň a poslanců, pro 19, proti 135, návrh
nebyl přijat.
Poslanec
David Kasal: Návrh pod bodem F. Vzhledem
k tomu, že byl přijat návrh pod bodem J, je
nehlasovatelný bod F1 a F2, a vzhledem k tomu,
že byl přijat i návrh pod bodem A23, je
nehlasovatelný návrh pod bodem F3.
Nyní
bychom hlasovali návrh pod bodem H, s tím, že...
omlouvám se, s tím, že... koukal jsem se teď na
druhou stránku, vzhledem k tomu, že byl přijat
návrh pod bodem A5, je tento návrh
nehlasovatelný.
Nyní
bychom přistoupili k návrhu pod bodem I.
Vzhledem k tomu, že byly schváleny návrhy pod
bodem A18, A30 a A31, které jsou totožné, tak je
tento návrh nehlasovatelný.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Podle mých informací by
to měly být veškeré pozměňovací návrhy. (Ano, je
tomu tak.) O všech návrzích tedy bylo hlasováno.
Poslanec
David Kasal: Nyní bych navrhl hlasování
o zákonu jako o celku.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Přikročíme tedy
k hlasování o celém návrhu zákona.
Přednesu
návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje
souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění
zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další
související zákony, podle sněmovního tisku
270, ve znění schváleném Poslaneckou
sněmovnou."
Stanovisko
pana zpravodaje? (Kladné.) Stanovisko pana
ministra? (Kladné.)
Zahajuji
hlasování o návrhu zákona jako celku. Kdo je
pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je
proti?
Je to
hlasování číslo 127,
přihlášeno 183 poslankyň a poslanců, pro 159,
proti 2, návrh byl přijat a já konstatuji,
že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Přítomno:
183
|
Je třeba: 92
A
Ano:
159 |
N
Ne:
2 |
0
Nepřihlášen 5 |
M
Omluven 12 |
Z
Zdržel se 22 |
ČSSD (A
Ano: 46
0 Nepřihlášen: 1
Z Zdržel se: 1
M Omluven: 2)
ANO
(A
Ano: 43
Z Zdržel se: 1
M Omluven: 3)
KSČM
(A
Ano: 29
0
Nepřihlášen: 1
M Omluven: 3)
TOP09-S
(A
Ano: 12
N Ne: 2
Nepřihlášen: 1
Z Zdržel se: 8
M Omluven: 3)
ODS
(A
Ano: 5
0
Nepřihlášen: 1
Z Zdržel se: 9
M Omluven: 1)
KDU-ČSL
(A
Ano: 13
Z Zdržel se: 1)
Úsvit
(A
Ano: 8
Z Zdržel se: 2)
Nezařaz
(A
Ano: 3
0
Nepřihlášen: 1)
Nyní
poprosím pana zpravodaje, aby uvedl návrh
doprovodného usnesení Poslanecké sněmovny.
Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec
David Kasal: Nyní bych dal hlasovat
o návrhu doprovodného usnesení, s kterým
vyslovil souhlas garanční výbor a který byl zde
na plénu načten.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Poprosil bych
doprovodné usnesení přečíst, jestli jest možno,
ať víme, o čem hlasujeme. Děkuji velmi za
spolupráci. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec
David Kasal: Děkuji.
Návrh doprovodného
usnesení předložený poslankyní Hanou Aulickou
Jírovcovou: "Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR,
aby neprodleně zahájila další přípravu
novelizace zákona č. 258/2000 Sb., ochraně
veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, a dalších souvisejících zákonů, na
základě nejnovějších vědeckých poznatků a
zkušeností jak vnitrostátních, tak i
zahraničních. Do novelizace zákona promítnout
zejména případné přehodnocení právně závazného
očkovacího kalendáře, a to především s ohledem
na rozsah výjimek, které lze ještě akceptovat, a
případné změny schématu očkování ve vztahu
k individualitě případu, jakož i právní
zajištění plnění."
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane
zpravodaji. Než dám hlasovat, s přednostním
právem se přihlásil pan předseda poslaneckého
klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane
předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za
slovo. Já vznáším námitku proti tomuto
postupu. Nemyslím si, že bychom v obecném
případě měli hlasovat doprovodné usnesení
k návrhu zákona. A potom při čtení textu tím
spíše, když jsem ten text slyšel. Takže
vznáším námitku proti tomu, abychom o tom
vůbec hlasovali. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík:
Dobře. Já se omlouvám, ale nemůžu dát o tom
hlasovat, protože my jsme o tom způsobu
hlasovali jako o proceduře, pane kolego.
Pan
poslanec Benda jako místopředseda klubu.
Prosím, pane místopředsedo.
Poslanec Marek Benda: Já myslím, že
je to v tomto případě skoro jedno. Ale držel
se tady dlouhodobý konsenzus, že k návrhům
zákonů se nepřijímají doprovodná usnesení.
To je věc, která má být když tak navržena
jako zvláštní bod. Sněmovna si ho schválí,
nebo neschválí. Ale pokud přijmeme tuto
tezi, že k návrhům zákonů lze přijímat
doprovodná usnesení, tak si opozice - a
říkám to spíš vám jako vládní koalici - bude
u každého návrhu navrhovat patnáct
doprovodných usnesení k věcem, které vůbec
nesouvisí. Nedělejte to. Velmi doporučuji,
abychom tenhle konsenzus drželi. Zákony se
schvalují jako celek. Doprovodné usnesení má
být zvláštní bod. (Potlesk zprava.)
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: S přednostním
právem pan předseda Kalousek. Prosím, pane
předsedo.
Poslanec
Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo,
pane předsedající. Já bych si dovolil
oponovat panu kolegovi Bendovi. On vám řekl
nedělejte to. Já vás chci poprosit -
udělejte to. Mě tenhle obstrukční
mechanismus ještě nenapadl a při našem
literárním talentu my teď ke každému třetímu
čtení budeme umět napsat takových sedmdesát
doprovodných usnesení. (Ozývá se smích.
Potlesk zprava.)
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Pan poslanec
Kováčik. Prosím, pane poslanče.
Poslanec
Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní
a pánové, já bych v této chvíli poprosil,
abychom vzali trošku více rozum do hrsti,
myslím ten selský rozum, a uvažovali. Já
samozřejmě souhlasím s výkladem, že k zákonu
se obvykle nepřijímá doprovodné usnesení.
Ale všichni jsme byli dlouhodobě cílem
nejrůznějších dopisů, mailů atp. Mnohokrát
se ta věc probírala i ve zdravotním výboru a
týká se to onoho očkování.
A to přijetí
doprovodného usnesení, tedy případné přijetí
doprovodného usnesení, by dávalo té
veřejnosti, která zpochybňuje nebo ne úplně
věří tomu systému, která ne úplně podporuje
to povinné očkování, naději, že věcí, která
tolik zajímá občany, nebo část občanů, se
Sněmovna chce nadále zabývat. Já bych
v této chvíli rád požádal, abychom udělali
zcela výjimečnou výjimku a o tomto
doprovodném usnesení hlasovali. Jinak,
prosím pěkně, pokud, pane předsedající,
nenecháte hlasovat o doprovodném usnesení,
jsem připraven vznést námitku proti vašemu
postupu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak
to jste mi moc nechtěl ulehčit. Omlouvám se,
jenom ti, kteří mají přednostní právo. Pan
předseda Černoch. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Marek Černoch: Děkuji.
Hezké dopoledne, dámy a pánové. Souhlasím
s kolegou Bendou, s tím, že to v této
Sněmovně nikdy nebylo zvykem. A proto bychom
se přimlouvali za stejný postup. Díky.
Místopředseda PSP Petr Gazdík:
Děkuji panu poslanci Černochovi. Já to vidím
následovně. Já jako předsedající mám za to,
že o proceduře včetně doprovodného usnesení
bylo hlasováno a jakýkoli poslanec mohl
vyjádřit názor při hlasování o proceduře.
Tím bych nevyhověl panu poslanci Stanjurovi.
Pokud on si přeje a není spokojen s mým
postupem, tak prosím, aby podal proti tomuto
námitku, o které já dám hlasovat. Prosím,
pane předsedo.
Poslanec
Zbyněk Stanjura: Děkuji. Abychom
byli procedurálně přesní, vznáším námitku
proti vámi zvolenému postupu.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Tak. O té námitce
já dám hlasovat. Rozumí každý, o čem bude
hlasovat? V případě, že tu námitku přijmeme,
tak nebudeme hlasovat o doplňujícím
usnesení. V případě, že námitku nepřijmeme,
budeme hlasovat o doplňujícím usnesení.
Zahajuji hlasování o námitce pana poslance
Stanjury. Kdo je pro přijetí námitky, ať
zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je
proti?
Je to
hlasování číslo 128, přihlášeno bylo 182
poslankyň a poslanců, pro 76, proti 65.
Námitka nebyla přijata.
Pan
poslanec Schwarz s přednostním právem jako
místopředseda klubu ANO. Prosím, pane
poslanče.
Poslanec
Bronislav Schwarz: Dobré dopoledne.
Pane místopředsedo, všichni tady říkáte
selský rozum. Tak já ho zkusím navrhnout,
nezlobte se, možná špatně. Ale rozumím panu
Stanjurovi, co řekl, protože neměly by se
měnit - všichni napříč politickým spektrem
to stále říkáte, já to slyším - zajeté věci.
Proto jsme se jako klub přiklonili k tomu,
že doprovodná usnesení k zákonům by neměla
být, nikdy nebyla. Ale jako klub bychom
podpořili to usnesení - nebudu říkat
doprovodné, co navrhla paní poslankyně
Aulická. Co tomu brání, kdybychom hned teď
zařadili bod, kterým se přečte to usnesení,
a odhlasujeme si to? (Hluk v sále, námitky.)
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám,
pane poslanče, ale teď nevím, kdo z nás tomu
nerozumí. (Smích v sále.) Ale námitka proti
mému postupu pana kolegy Stanjury nebyla
přijata, tudíž já mám za to, že o celé
proceduře včetně doprovodného usnesení bylo
hlasováno, byla takto schválena. A teď by
mělo následovat hlasování o doprovodném
usnesení. Děkuji.
Pan
předseda Kalousek, aby toho nebylo úplně
málo. Prosím, pane předsedo.
Poslanec
Miroslav Kalousek: Já si dovolím
zdvořile a krátce odpovědět panu kolegovi
Schwarzovi. On položil řečnickou otázku, co
tomu brání. No brání tomu jednací řád, což
je zákon. Já nevím, pane kolego
prostřednictvím pana předsedající, s kolika
sedláky jste se poznal, když se odvoláváte
na zdravý selský rozum, ale takhle fakt
sedláci nepřemýšlejí. (Ozývá se smích i
potlesk zprava. Hluk v sále.)
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Pan předseda
Stanjura. Prosím, pane předsedo.
Poslanec
Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Za
prvé chci říct, že respektuji rozhodnutí
Sněmovny. Žádnou další námitku nebudu
podávat. Nicméně až začnu načítat doprovodná
usnesení k dalším návrhům zákonů, věřím, že
budete stejně velkorysí jako k návrhu kolegů
z KSČM. Protože pokud to platí jednou, tak
to bude platit vždycky. Pak pro to
doprovodné usnesení samozřejmě hlasovat
nemusíte. Ale věřte tomu, vy jste ty dveře
otevřeli a my se do nich pustíme. Děkuji.
Místopředseda
PSP Petr Gazdík: Děkuji. A já tedy
poprosím pana zpravodaje. Pane zpravodaji,
budeme pokračovat, protože námitka proti
mému postupu nebyla přijata.
Budeme tedy hlasovat o doprovodném
usnesením tak, jak jej přednesl pan
zpravodaj. Prosím o stanovisko pana
zpravodaje. (Zpravodaj: Stanovisko
garančního výboru je kladné.) Stanovisko
pana ministra? (Ministr: Souhlas.)
Zahajuji hlasování o doprovodném usnesení
tak, jak jej přednesl pan zpravodaj. Kdo je
pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo
je proti?
Je to
hlasování číslo 129, přihlášeno je 182
poslankyň a poslanců, pro 82, proti 59.
Doplňující usnesení nebylo přijato.
Tím
končím projednávání tohoto návrhu zákona.
Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.
(Hluk v sále.)
Místopředseda
PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové,
přeji vám pěkné dopoledne. Než se pustíme do
projednávání dalšího bodu, hlásí se
s přednostním právem pan předseda Kováčik.
Já vás poprosím, byť rozumím tomu, že
projevujete radost nad tím, že se bod
podařilo řádně projednat, tak vás poprosím
o zklidnění, abychom se navzájem slyšeli.
Máte slovo.
Poslanec
Pavel Kováčik: Děkuji za slovo.
Jenom abychom úplně dotáhli do čistého konce
záležitost kolem doprovodného usnesení. Není
to poprvé, co jsme tak učinili nebo pokusili
se alespoň učinit - přijmout doprovodné
usnesení k zákonu. V tomto volebním období
k zákonu o dětské skupině, tuším tisk 82,
bylo rovněž hlasováno o doprovodném usnesení
v této Sněmovně. Takže prosím pěkně,
neházejte nám na hlavu něco, za co absolutně
nemůžeme nebo v čem alespoň jsme nebyli
první. Děkuji. *
ZÁVĚR:
Arogance moci v
Poslanecké sněmovně opět zvítězila.
Poslanci při hlasování o novele
zákona 258/2000 Sb.
20.5.2015
„zabetonovali" represivní očkovací systém
nevzali v úvahu informace, které obdrželi
1. od rodičů
(jasný vzkaz Demonstrace proti represi státu
9.3.2015 viz
ZDE
a cca 20 000 podpisů POD
PETICÍ PROTI REPRESI STÁTU V OČKOVÁNÍ viz
kapitola 5.2.
2. vědců
( OTÁZKY A ODPOVĚDI K
PROJEDNÁVANÉ NOVELE Zákona č. 258/2000 Sb.z
pohledu biomedicíny zde a
3. dalších odborníků
( např zde
PŘÍSPĚVEK K PROBLEMATICE SVOBODNÉHO ROZHODOVÁNÍ O
ZDRAVÍ
NEVINNÝCH
DĚTÍ A BEZBRANNÝCH SENIORŮ
- PRAKTIKY OČKOVÁNÍ V ČR
zde
Nepřihlédli také ke
skutečnosti, že z 31 států Evropy ve 25
státech je očkování nepovinné.
Nebyl
ani schválen návrh doprovodného usnesení
předložený poslankyní Hanou Aulickou Jírovcovou:
"Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby
neprodleně zahájila další přípravu novelizace
zákona č. 258/2000 Sb., ochraně veřejného zdraví
a o změně některých souvisejících zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, a dalších
souvisejících zákonů, na základě nejnovějších
vědeckých poznatků a zkušeností jak
vnitrostátních, tak i zahraničních. Do
novelizace zákona promítnout zejména případné
přehodnocení právně závazného očkovacího
kalendáře, a to především s ohledem na rozsah
výjimek, které lze ještě akceptovat, a případné
změny schématu očkování ve vztahu k
individualitě případu, jakož i právní zajištění
plnění."
Výsledky hlasování
rozhodly o tom, že rodiče s dětmi a většina
seniorů v krajských volbách v roce 2016 rozhodně
nepodpoří strany ČSSD, ANO, TOP 09-S, ODS, KSČM,
KDU ČSL, ÚSVIT, jejichž poslanci schválili
novelu zákona 258/2000Sb o ochraně veřejného
zdraví, který je protiústavní.
Žaloba na neústavnost
zákona -díky nerespektování mezinárodní úmluvy z
Ovieda ratifikovanou a podepsanou ČR
je
na pořadu dne. Doufejme, že senátorky a senátoři
žalobu podají.
Vysvětlení legislativního procesu
.............................................................................................................................................................................................................................
.
|